Útrapy si vybírají svoji daň. Uprchlíci čelí třikrát větší hrozbě, že onemocní schizofrenií

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
28. 3. 2016 20:51
Vědci přišli na to, že mezi uprchlíky je třikrát větší výskyt psychotických onemocnění, která způsobují traumatické životní události. Poruchy, jako je především schizofrenie, se podle dat nasbíraných do roku 2011 nejvíce vyskytovaly mezi běženci ze subsaharské Afriky. Podle autorů studie není důvod se domnívat, že by uprchlíci zasažení současnými konflikty měli být méně ohrožení. Vyzývají proto k důkladnějším lékařským prohlídkám, které by psychotickou poruchu dokázaly včas odhalit.
Uprchlíci utíkají před válkami, ale traumatické zážitky prožívají i během cesty do Evropy.
Uprchlíci utíkají před válkami, ale traumatické zážitky prožívají i během cesty do Evropy. | Foto: Reuters

Stockholm - Lidé žádající o azyl v Evropě se musejí často vypořádávat nejen s posttraumatickou stresovou poruchou a s depresemi.

Uprchlíci čelí také zvýšené hrozbě výskytu psychotických poruch, jako je například schizofrenie, vyplývá z výsledků studie švédských lékařů, která byla provedena na vzorku 1,3 milionu lidí žijících ve Švédsku.

Mezi nimi se ukázalo, že uprchlíci mají třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu schizofrenie a dalších psychických onemocnění než rodilí Švédové.

Příčinou jsou traumata, před nimiž prchají a která často prožijí i na cestě.

Válka, pronásledování nebo přírodní katastrofa mohou zanechat citelné stopy na lidském zdraví. Jak vážný takový dopad může být, dokazuje fakt, že se tak vysoká pravděpodobnost psychické poruchy objevuje výlučně mezi uprchlíky.

Mnohem větší šanci na onemocnění mají i oproti ostatním migrantům, kteří měli k přesídlení jiné důvody a do Švédska přišli například kvůli lepším pracovním příležitostem.

Podle autorů tak velké rozdíly ve výsledcích nemohou objasnit ani alternativní vysvětlení, jako jsou rozdíly ve věku, pohlaví nebo výši příjmu.

"Tak dramaticky zvýšené riziko mezi uprchlíky ukazuje, že životní události jsou významným rizikovým faktorem pro vznik schizofrenie a jiných psychóz," komentuje studii její vedoucí autorka Anna-Clara Hollanderová ze švédského Institutu Karolinska.

Jsou třeba důslednější lékařské prohlídky

Výzkumu se zúčastnilo celkem 1,3 milionu mladých lidí narozených po roce 1983. Schizofrenie je nemoc, která se objevuje nejčastější v období přechodu do dospělosti, a má se za to, že má jak dědičné, tak i sociální příčiny. Odborníci sledovali účastníky experimentu od jejich 14. narozenin v roce 1997 po dobu 13 let. Zkušenost s psychotickou poruchou mělo 3704 z nich.

Výsledky ukázaly, že na každých 10 000 obyvatel s oběma rodiči narozenými ve Švédsku se každý rok objeví průměrně čtyři diagnózy schizofrenie. Mezi migranty jich je osm a mezi uprchlíky 12.

Ve skupině s uprchlíky figurovali lidé ze severní a subsaharské Afriky, Blízkého východu, Asie a východní Evropy. Nejvíce případů schizofrenie bylo zaznamenáno mezi běženci ze subsaharské Afriky.

Uprchlíci při vstupu do země, ve které žádají o azyl, podstupují lékařské prohlídky. "Ale problémy duševního zdraví mohou být přehlédnuty," řekl spoluautor studie James Kirkbride z londýnské univerzity americkému listu Washington Post. "Stejně jako všem lidem, i uprchlíkům by pomohla včasná léčba případných psychických problémů," doplnil.

Výzkum byl ukončen v roce 2011, a nezahrnuje proto přistěhovalce, kteří do země přišli se současnou uprchlickou vlnou. Nic však podle autorů nenaznačuje tomu, že by lidé zasažení nedávnými konflikty byli méně zranitelní než ti, kterým byl status uprchlíka přiznán v minulosti.

Švédsko v loňském roce přijalo 163 000 žádostí o azyl, což je mezi evropskými zeměmi nejvíce v poměru k počtu obyvatel. Již dlouhodobě se pohybovalo na předních příčkách zemí, které přijímají nejvíce uprchlíků. To se změnilo teprve nedávno, když skandinávská země zavedla kvůli zastavení přílivu uprchlíků hraniční kontroly.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 38 minutami

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. 600 delegátů na víkendovém sjezdu v Drážďanech připravuje volební program. Původně měli vybrat i volební lídry, nakonec o nich ale budou hlasovat místo delegátů členové. 

Od rána se v saské metropoli konají proti AfD demonstrace, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou. 

Strana se kromě vnitřních třenic potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy