Útrapy si vybírají svoji daň. Uprchlíci čelí třikrát větší hrozbě, že onemocní schizofrenií

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
28. 3. 2016 20:51
Vědci přišli na to, že mezi uprchlíky je třikrát větší výskyt psychotických onemocnění, která způsobují traumatické životní události. Poruchy, jako je především schizofrenie, se podle dat nasbíraných do roku 2011 nejvíce vyskytovaly mezi běženci ze subsaharské Afriky. Podle autorů studie není důvod se domnívat, že by uprchlíci zasažení současnými konflikty měli být méně ohrožení. Vyzývají proto k důkladnějším lékařským prohlídkám, které by psychotickou poruchu dokázaly včas odhalit.
Uprchlíci utíkají před válkami, ale traumatické zážitky prožívají i během cesty do Evropy.
Uprchlíci utíkají před válkami, ale traumatické zážitky prožívají i během cesty do Evropy. | Foto: Reuters

Stockholm - Lidé žádající o azyl v Evropě se musejí často vypořádávat nejen s posttraumatickou stresovou poruchou a s depresemi.

Uprchlíci čelí také zvýšené hrozbě výskytu psychotických poruch, jako je například schizofrenie, vyplývá z výsledků studie švédských lékařů, která byla provedena na vzorku 1,3 milionu lidí žijících ve Švédsku.

Mezi nimi se ukázalo, že uprchlíci mají třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu schizofrenie a dalších psychických onemocnění než rodilí Švédové.

Příčinou jsou traumata, před nimiž prchají a která často prožijí i na cestě.

Válka, pronásledování nebo přírodní katastrofa mohou zanechat citelné stopy na lidském zdraví. Jak vážný takový dopad může být, dokazuje fakt, že se tak vysoká pravděpodobnost psychické poruchy objevuje výlučně mezi uprchlíky.

Mnohem větší šanci na onemocnění mají i oproti ostatním migrantům, kteří měli k přesídlení jiné důvody a do Švédska přišli například kvůli lepším pracovním příležitostem.

Podle autorů tak velké rozdíly ve výsledcích nemohou objasnit ani alternativní vysvětlení, jako jsou rozdíly ve věku, pohlaví nebo výši příjmu.

"Tak dramaticky zvýšené riziko mezi uprchlíky ukazuje, že životní události jsou významným rizikovým faktorem pro vznik schizofrenie a jiných psychóz," komentuje studii její vedoucí autorka Anna-Clara Hollanderová ze švédského Institutu Karolinska.

Jsou třeba důslednější lékařské prohlídky

Výzkumu se zúčastnilo celkem 1,3 milionu mladých lidí narozených po roce 1983. Schizofrenie je nemoc, která se objevuje nejčastější v období přechodu do dospělosti, a má se za to, že má jak dědičné, tak i sociální příčiny. Odborníci sledovali účastníky experimentu od jejich 14. narozenin v roce 1997 po dobu 13 let. Zkušenost s psychotickou poruchou mělo 3704 z nich.

Výsledky ukázaly, že na každých 10 000 obyvatel s oběma rodiči narozenými ve Švédsku se každý rok objeví průměrně čtyři diagnózy schizofrenie. Mezi migranty jich je osm a mezi uprchlíky 12.

Ve skupině s uprchlíky figurovali lidé ze severní a subsaharské Afriky, Blízkého východu, Asie a východní Evropy. Nejvíce případů schizofrenie bylo zaznamenáno mezi běženci ze subsaharské Afriky.

Uprchlíci při vstupu do země, ve které žádají o azyl, podstupují lékařské prohlídky. "Ale problémy duševního zdraví mohou být přehlédnuty," řekl spoluautor studie James Kirkbride z londýnské univerzity americkému listu Washington Post. "Stejně jako všem lidem, i uprchlíkům by pomohla včasná léčba případných psychických problémů," doplnil.

Výzkum byl ukončen v roce 2011, a nezahrnuje proto přistěhovalce, kteří do země přišli se současnou uprchlickou vlnou. Nic však podle autorů nenaznačuje tomu, že by lidé zasažení nedávnými konflikty byli méně zranitelní než ti, kterým byl status uprchlíka přiznán v minulosti.

Švédsko v loňském roce přijalo 163 000 žádostí o azyl, což je mezi evropskými zeměmi nejvíce v poměru k počtu obyvatel. Již dlouhodobě se pohybovalo na předních příčkách zemí, které přijímají nejvíce uprchlíků. To se změnilo teprve nedávno, když skandinávská země zavedla kvůli zastavení přílivu uprchlíků hraniční kontroly.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy