Proč zradil Karel Čurda? Historik předložil nová fakta

Jan Gazdík Jan Gazdík
5. 12. 2013 20:10
Studie Jiřího Plachého ukazuje muže považovaného za zrádce národa v jiném světle.
Karel Čurda. Po domnělé zradě žil v Praze pod změněným jménem jako Karl Jerhot.
Karel Čurda. Po domnělé zradě žil v Praze pod změněným jménem jako Karl Jerhot. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Praha - Karel Čurda. Jméno, které je v Česku po léta synonymem zrady a zbabělosti. Výsadkář vysazený ve skupině Out Distance do protektorátu zradil spolubojovníky a přispěl k vyzrazení parašutistů, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha.

Nejnovější studie Jiřího Plachého z Vojenského historického ústavu však o temné postavě českých dějin předkládá nové - a vzhledem k dosavadnímu výkladu Čurdova selhání odvážné - argumenty.

Karla Čurdu staví historik do jiného světla, aniž by z něj snímal roli konfidenta gestapa, který se podepsal na smrti stovek lidí z odboje. Navíc poprvé předkládá přesvědčivé argumenty, že československá zpravodajská služba ve Velké Británii neselhala, když Čurdu pro diverzní akce vycvičila a poslala ho do protektorátu.

"Jde hned z několika důvodů o objevnou a bez nadsázky průlomovou práci," říká jeden z předních expertů na období heydrichiády Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy.

 

Dopis Ingrovi je falzum

Jiří Plachý objevil dosud neznámé dokumenty a fakta o Čurdově chování i jeho charakteru. Fakta jsou v rozporu s vžitým názorem o Čurdovi jako démonické kreatuře od narození.

Dobový tisk.
Dobový tisk. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Za tímto pohledem stojí například stále nekriticky přijímaná práce historiků Tomana Broda a Eduarda Čejky Na západní frontě, v níž autoři citují z dopisu československých vojáků v Británii exilovému ministru obrany Sergeji Ingrovi. Vojáci Ingra varují, že Čurda už při výcviku - tedy před vysazením v protektorátu Čechy a Morava - "projevoval obdiv k Hitlerovi, měl sklony k alkoholismu, dvakrát se pokusil o sňatkový podvod v anglických rodinách... a prohlásil dokonce, že udělal hloupost, když odešel za hranice, neboť prý mohl někde klidně sloužit ve vládním vojsku nebo u protektorátního četnictva".

"Jiří Plachý jako první přesvědčivě dokazuje, že varovný dopis Čechoslováků ministru Ingrovi je falzum a má vymyšlené signatury (prý ho napsali, když měl být Čurda vybrán do výsadkářského kurzu a vyslán s tajným posláním do vlasti - pozn. red.)," oceňuje objev archivář Vojtěch Šustek.

Tvrdí také, že stejného názoru je i jeden z posledních žijících pamětníků poměrů v automobilní rotě československého vojska v Británii (Čurda v ní sloužil) Jiří Pavel, který zcela vylučuje, že by dopis o Čurdově zrádcovské povaze vznikl.

Spolehlivý, rozhodný, iniciativní

Karel Čurda měl před válkou i během ní od svých velitelů dobré hodnocení.

"Temperamentní a upřímná povaha. Schopný a chápavý, snaživý a vytrvalý," zaznamenal například v roce 1934 podplukovník Švec. Obdobně viděli Čurdu jeho nadřízení o dva roky později: "Upřímný, veselý, snaživý, vytrvalý. Spolehlivý, rozhodný, iniciativní."

Čurda - financ
Čurda - financ | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

I to, že se stal v roce 1936 zástupcem velitele čety v poddůstojnické škole, svědčí podle historika Plachého o Čurdových schopnostech. Z dochovaných dokumentů kromě toho vyplývá, že po okupaci Československa a jeho rozpadu se cílevědomě připravoval na odchod do zahraničí.

"Patřil každopádně k prvním vojákům československého zahraničního odboje," dodává Plachý. Ve stejné době jako Čurda (17. 6. 1939) přišel například do polského Krakova tehdejší podplukovník a pozdější velitel Československého armádního sboru v SSSR Ludvík Svoboda. V Malých Bronowicích se Čurda mimochodem setkal s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem, kteří o tři roky později zlikvidovali Heydricha.

 

Dopis české emigrantky

Bezvadné výsledky v Británii Čurdovi otevřely dveře k plnění zvláštních úkolů v týlu nepřítele, kam se také dobrovolně přihlásil.

"Energický, velmi dobrých znalostí i schopností. Velmi dobře způsobilý k vedení menší jednotky. Samostatný a spolehlivý pracovník. Velmi dobrý poddůstojník...," cituje historik Plachý z válečné složky (5. 2. 1942) Čurdova kmenového listu.

Výhrady k němu neměl ani velitel jeho skupiny Out Distance nadporučík Adolf Opálka.

V květnu 1946 - tedy v době, kdy byl Čurda po osvobození už rok ve vazbě - se na Mimořádný lidový soud v Praze písemně obrátila česká emigrantka z Francie Anna Krychová. Čurda u její rodiny v Moulins-sur-Allier trávil v roce 1940 dovolenou. Krychová píše: "A teď se ptám Vás, ale i sama sebe, je-li možno, aby člověk, který se slzami v očích mě zapřísahal, abych svého syna učila lépe česky, zradil. Tehdy mě řekl, my všichni položíme své životy na oltář vlasti, ale naše Republika musí být zachráněna. Mému synovi říkal: 'Oldo, uč se česky, když ne my, tedy vy musíte zachránit Čechy.' Při památce své matky přísahal pomstu všemu, co bylo německé!"

 

Kdo hodil kamenem

Že nebyl důvod, aby Čurdu vyřadili z výsadku do protektorátu, potvrdil v osmdesátých letech archiváři Vojtěchu Šustkovi velitel legendární paraskupiny Wolfram Josef Otisk. "Po celou dobu výcviku v Británii se choval úplně normálně. Působil jako spolehlivý voják."

Karel Čurda před popravou.
Karel Čurda před popravou. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Nic podle Otiska nenasvědčovalo tomu, že Čurda po atentátu na Heydricha (27. května 1942) fatálně selže. "Nikdo o sobě ostatně nemůže s jistotou předem říci, že se v kritické chvíli nesesype a zachová se jako hrdina," dodává Šustek.

Jiný expert na období heydrichiády badatel Jaroslav Čvančara z Ústavu pro studium totalitních režimů při objasňování Čurdova charakteru připomíná: "Mnohokrát jsem se přesvědčil, že za vyvrhele od narození považují Karla Čurdu zejména lidé, kteří by v podobné situaci nikdy neodešli bojovat proti nacismu do zahraničí, natož aby se dobrovolně přihlásili k vysazení do okupovaného protektorátu. Nikdo z nás není jen černý, anebo jen bílý. Čurda se až do atentátu choval perfektně."

 

Zlomil ho strach o rodinu?

Co z Karla Čurdy udělalo zrádce?

Jaroslav Klemeš z paraskupiny Platinum-Pewter Aktuálně.cz sdělil, že by nezradil, pokud by po atentátu zůstal s parašutisty a neodjel za rodinou do Nové Hlíny na Třeboňsku. "Choval by se statečně. Stejně jako ostatní parašutisté. O tom jsem skálopevně přesvědčen. Zlomil ho až pobyt doma, velký tlak rodiny, aby se přihlásil na gestapu. Podlehl obavám z vyvraždění příbuzných a vlastně i celé Nové Hlíny," říká Klemeš.

Domovský list Karla Čurdy.
Domovský list Karla Čurdy. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

I on tak dává za pravdu výsledkům bádání historika Plachého. "Na Čurdovu psychiku v Nové Hlíně nepochybně velmi působila zpráva o vyhlazení Lidic a o denních popravách desítek českých vlastenců, mezi nimiž nacházel jména příbuzných jemu známých vysazených parašutistů. Úvaha, že by jeho rodnou obec mohl postihnout osud Lidic, nebyla v atmosféře všeobecného teroru úplně od věci - v malé obci žily kromě jeho matky rodiny tří jeho sourozenců, které o jeho pobytu věděly a poskytovaly mu pomoc," domnívá se ve své studii Plachý.

Když pak byla 12. černa 1942 vyhlášena amnestie pro ty, kteří přispějí k dopadení "atentátníků" i pro jejich rodiny, měl Čurda o tom, co udělá, podle všeho jasno. "Vypsaná odměna hrála zcela zanedbatelnou roli," soudí historik.

Už 16. června se Čurda hlásí na pražském gestapu a o dva dny později stovky vojáků náhradního praporu Deutschland a strážního praporu Prag obklíčily kostel Cyrila a Metoděje, v němž byli ukryti parašutisté.

 

Cesta do pekel

"Cesta do pekel bývá často dlážděna dobrými úmysly," opakuje nad Čurdovým osudem známé klišé badatel Čvančara. Z muže, který odešel bojovat proti nacismu, ačkoliv mohl zůstat doma a tak jako miliony jiných přečkat v klidu válku, se v rukou gestapa stal konfident, jehož kariéru lemují stovky popravených českých vlastenců.

Domek v Manětíně, kde se Čurda ukrýval. Právě zde se také 15. května 1945 přihlásil na četnické stanici.
Domek v Manětíně, kde se Čurda ukrýval. Právě zde se také 15. května 1945 přihlásil na četnické stanici. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Historik Jiří Plachý vysvětluje, že studií o Karlu Čurdovi chce přispět k objektivnějšímu pohledu na člověka - ještě před tím, než překročil práh sídla gestapa v Petschově paláci. "Patřil k nadprůměrně motivovaným vojákům československé zahraniční armády a jeho výběr pro zvláštní operace rozhodně není selháním československé zpravodajské služby v Británii," shrnuje historik.

Čurda, který žil v Praze pod jménem Karl Jerhot, se po válce přihlásil na četnické stanici v Manětíně. To už se změnil v apatickou lidskou trosku. Údajně pronesl: "Co má přijít, ať přijde."

Karel Čurda byl odsouzen k trestu smrti, žádost o milost nepodal. Oběšen byl 29. dubna 1947 v 11. 57. Podle všeho to pro něj byla úleva.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy