Musíte mít osobnosti, vyzýval prezident Zeman stranu, která mu pomohla na Hrad

Radek Bartoníček ČTK Radek Bartoníček, ČTK
7. 3. 2020 19:00
Prezident Miloš Zeman vystoupil v sobotu odpoledne na sjezdu partaje, která je mu ze všech nejbližší - Strany práv občanů - Zemanovci. Uskupení založili v roce 2009 Zemanovi příznivci s cílem dostat svého favorita na Hrad. V roce 2013 se jim to podařilo, jinak ale strana nikdy nedosáhla na větší podporu voličů. "Musíte získávat výrazné osobnosti," doporučil dnes dřívějším spolustraníkům prezident.
Prezident Miloš Zeman na sjezdu Strany práv občanů - Zemanovci
Prezident Miloš Zeman na sjezdu Strany práv občanů - Zemanovci | Foto: Jakub Plíhal

Prezident Miloš Zeman se ukazuje na veřejnosti stále méně. Ovšem sjezd strany, která operuje s jeho jménem ve svém názvu, si ujít nenechal. Stejně jako v minulosti na něm vystoupil s projevem, v němž vybízel členy k větší aktivitě a hledání osobností.

Pomohl si příkladem ze Slovenska, kde parlamentní volby ovládlo sdružení OLaNO. "Zvítězilo, protože má ve svém čele výraznou osobnost. Přiznejme si, že mnozí z nás ani nevědí, kdo jsou dalšími členy vedení. Ale poučení, které může být inspirativní i pro nás, je, že i jeden člověk s dostatečnou razancí, s dostatečnou přesvědčivostí dokáže získat přízeň voličů," řekl v narážce na předsedu strany a vítěze slovenských voleb Igora Matoviče. 

Zeman zároveň souhlasil s tím, aby si Strana práv občanů i nadále ponechala ve svém názvu slovo Zemanovci. Dodal ovšem, že nemůže spoléhat pouze na něj jako prezidenta. Připomněl přitom své loňské prohlášení, v němž na sjezdu ČSSD slíbil, že ve volbách do Evropského parlamentu bude volit právě sociální demokraty. Ti ale přesto pohořeli a nepodařilo se jim získat ani jediné křeslo.

Stejně jako k SPO váže Miloše Zemana minulost i k ČSSD. A to ještě výrazněji. Právě v jejích barvách nejdříve předsedal Poslanecké sněmovně a posléze i vládě. Členem sociální demokracie zůstal až do roku 2007. Teprve krátce po jeho vystoupení z nejstarší tuzemské strany založil dřívější poradce Miroslav Šlouf společně s bývalým ministrem Miroslavem Grégrem a předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem občanský spolek Přátelé Miloše Zemana. Od začátku avizovali, že jejich cílem je "dostat" svého "přítele" na Hrad. O rok později se spolek proměnil ve Stranu práv občanů - Zemanovci. A hlavní hrdina byl zvolen jejím prvním předsedou.

Zemanův lékař a dosavadní předseda skončil

Na dnešním sjezdu Miloš Zeman už poněkolikáté zopakoval své přesvědčení, že by lidé měli starosty a primátory volit přímo, podobně jako přímo volí prezidenta. "Můj návrh byl velmi jednoduchý. Aby ať už starostové, nebo primátoři, nebo hejtmani, v komunálních či krajských volbách byli zvoleni tak, že se jimi stanou ti, kdo dostali největší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany," řekl Zeman. Taková úprava ale v současném Česku nemá prakticky žádnou podporu. 

Zajímavostí letošního sjezdu byla volba nového vedení. V čele strany totiž skončil Zemanův lékař a blízký člověk Lubomír Nečas, který už nechtěl pokračovat.

Výběr jeho nástupce ukázal, že strana zůstane nadále těsně spjata s prezidentem. Novým předsedou se totiž stal Martin Šulc, zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky, který dosud v SPOZ zastával funkci předsedy republikové kontrolní komise. 

Dosud největšího úspěchu se Zemanovci dočkali před deseti lety. Tedy ještě v dobách, kdy je vedl sám současný prezident. Ve sněmovních volbách tehdy dokázali přesvědčit přes čtyři procenta voličů. Do sněmovny se sice nedostali, ale dosáhli jiného svého cíle: odlákali část voličů sociálním demokratům a připravili tak o vítězství Jiřího Paroubka, s nímž si Zeman příliš nerozuměl. O tři roky později už Zemanovci dosáhli jen na 1,51 procenta hlasů a v posledních sněmovních volbách už je nepodpořilo ani půl procenta voličů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy