Praha - Přeplněné české věznice nejsou schopny v důsledku úsporných opatření naplňovat svoji funkci, ani dodržovat práva vězňů. Tvrdí to Český helsinský výbor, který v pondělí představil svou výroční zprávu o stavu lidských práv v Česku.

Například kvůli úsporám vody a energie nemají čeští vězni, kteří nepracují, nárok sprchovat se častěji než jednou týdně, což odporuje evropským vězeňským pravidlům, uvádějí odborníci na lidská práva.

"Podle hodnověrných informací je navíc doba sprchování v některých věznicích omezena na deset minut týdně," uvedl také František Valeš, místopředseda Českého helsinského výboru. Podle něj mají unijní vězni nárok sprchovat se minimálně dvakrát týdně, ideálně denně.

Kvůli dlouhodobé přeplněnosti a úsporám hrozí podle odborníků žalářům napětí a riziko vzpour.

Překonaná hranice

V českých věznicích je podle údaje z letoška 23 tisíc osob, což byla i dříve ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem pojmenovaná kritická hranice. Toto číslo navíc neustále roste.

Další problémy českých žalářů jsou známé: počet vězňů převyšuje papírovou kapacitu zařízení, jejich naplněnost jen podle oficiálních údajů Vězeňské služby činí 130 procent. Chybí také dostatek personálu.

Na poměry v českých věznicích nedávno upozornil ostře sledovaný případ údajného vraha devítileté dívky Otakara Tomka. Ten se kvůli nedostatečné pozornosti dozorců ve své cele oběsil před objasněním případu. Kvůli tomuto selhání bylo potrestáno pět dozorců.

Podle informací Českého helsinského výboru patří Česko k nejméně efektivním zemím co do účinnosti trestní politiky. Na 100 tisíc obyvatel připadá 214 vězňů, optimum ve "starých" zemí EU se přitom drží v rozmezí 70 až 100 osob.

"Česká republika je společně s Polskem čtvrtá nejhorší mezi státy EU. Horší je situace pouze v pobaltských státech, zatížených post-sovětským modelem trestní justice," uvádí se také ve zprávě.