Předsednictví EU jde udělat za třetinu peněz, říká Babiš. Část jednání chce v Bruselu

Radek Dragoun Radek Dragoun
1. 4. 2019 5:30
Česko budě Radě Evropské unie předsedat až ve druhé polovině roku 2022, už v pondělí však vláda dostane na stůl jeden z prvních důležitých dokumentů týkajících se příprav na zajištění řady setkání na vrcholné úrovni. V roce 2009, kdy Česko předsedalo Evropské unii poprvé, na to šlo ze státní poklady 3,4 miliardy korun, což jsou při dnešních cenách takřka 4 miliardy. Premiér Andrej Babiš tvrdí, že by se pro historicky druhé české předsednictví mohly výdaje dostat na třetinu této částky.
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: Reuters

"V roce 2009 stálo předsednictví Českou republiky 3,4 miliardy, včetně tunelu ODS 500 milionů korun pro Promopro. Já si myslím, že se to dá udělat za třetinu při stávajících cenách," řekl Aktuálně.cz premiér.

Připomněl tak nepříjemnou dohru, kterou první české předsednictví mělo. Policejní vyšetřování ukázalo, že firma Promopro získala bez výběrového řízení zakázku za stamiliony na zajištění audiovizuální techniky, přičemž tendr byl ve výsledku předražen o 388 milionů korun. Soud pravomocně potrestal devět lidí, nikomu z ODS - tehdy byla u moci vláda Mirka Topolánka - však vinu neprokázal.

Jedním z Babišových plánů, jak část nákladů ušetřit, je pořádat některá jednání v Bruselu. S předsednictvím je totiž spojena celá řada jednání. Podle dokumentu úřadu vlády, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici a který by v pondělí měla projednat vláda, by se měl v Česku uskutečnit minimálně jeden summit na úrovni prezidentů a premiérů, dvacet neformálních zasedání ministrů a dalších až 380 neformálních pracovních jednání.

"Chci přemýšlet o velmi úsporném řešení, pořádání některých neformálních rad v Bruselu patří mezi způsoby, jak ušetřit," prozradil Aktuálně.cz Babiš. Belgická metropole je vzhledem k tomu, že v něm Evropská unie sídlí, na podobné akce připravena, část nákladů by tak odpadla. V Praze bude pro tato setkání potřeba zajistit pronájem konferenčních prostorů, jejich technické zajištění, ubytování pro hosty a jejich dopravu či zajištění bezpečnosti.

Podle české eurokomisařky Věry Jourové (ANO) by ale Česko nemělo zapomínat, že předsednictví je silný marketingový nástroj. "Česká vláda musí zhodnotit, které akce jsou tak prestižní a důležité, aby byly tady, aby se Česká republika pochlubila svou historií a kulturou," řekla Jourová.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček připustil, že o Babišově záměru přesunout některá jednání z Česka do Bruselu budou jednat. Dodává však, že hlavní diskuze by se měla týkat spíše českých priorit během předsednictví. "Je to velká příležitost, jak nabídnout Evropě český pohled a českým občanům přiblížit evropské dění. Měli bychom hlavně vést diskuzi o našich prioritách," řekl Aktuálně.cz Petříček.

Proti záměru organizovat některé akce mimo Českou republiku se nestaví ani předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který připravuje české předsednictví za Prahu a byl ministrem spravedlnosti v roce 2009, kdy Česko předsedalo Evropské unii poprvé. "Klíčová setkání ministrů, premiérů a prezidentů by ale měla proběhnout zde," řekl Pospíšil.

Zdůraznil však, že peníze vyčleněné na předsednictví EU nejsou vyhozenými prostředky. "Peníze se pak vrací v podobě kongresové turistiky, posílení obchodních vztahů a tak dále. Nemyslím si, že předsednictví jako takové musí být prodělečným podnikem," dodal Pospíšil.

Více úředníků

Příprava předsednictví vyžaduje i navýšení počtu úředníků. Podle dokumentu Úřadu vlády by mělo jít o 570 míst. Nemusí jít však o konečné číslo, úřad ještě uvažuje o jeho snížení. 

První české předsednictví a dosud jediné v roce 2009 poznamenal pád vlády premiéra Mirka Topolánka. Jemu vedenému kabinetu koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených vyslovila sněmovna i díky hlasům dvou rebelujících poslanců ODS a dvou poslankyň Strany zelených nedůvěru. Ještě v průběhu předsednictví se tak premiérem stal Jan Fischer, který vedl úřednický kabinet.

"Bohužel jsme zkazili první české předsednictví, když Jiří Paroubek (tehdejší předseda ČSSD, pozn. red.) shodil vládu. Byla to obrovská ostuda v Bruselu. Já se tam s tím dodneška potýkám, slyším to. Tohle bude jakýsi reparát," řekl Pospíšil.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy