Praha - Až bude spuštěn letní čas a hodiny se posunou o jednu dopředu, začneme vstávat do dřívějšího rána a zároveň do většího chladu.
Velká změna to mezi "zimním" a "letním" časem není. Rozdíl teplot během jedné hodiny se v ranních hodinách pohybuje spíše v desetinách stupně, maximálně v jednotkách stupňů.
Přesto může různý charakter počasí tento rozdíl zvýšit. Závisí na tom, jak budou rozloženy tlakové útvary, na proudění vzduchu a na oblačnosti.
Pokud je ráno jasné - naměříme nejnižší ranní teplotu vzduchu těsně před východem Slunce (hned 29. března Slunce vychází v 6.44 hodin, v dalších dnech vždy o 2 minuty dříve), ale poté se vzduch rychle ohřívá a teplota roste.
Pokud je ráno ve znamení velké oblačnosti, ranní teploty bývají vyšší a závisí zejména na typu proudění vzduchu, popřípadě na srážkách, jak dlouho zůstanou stejné nebo stoupají.
Teplé časy začínají
Přechod astronomického času na letní, kdy se v neděli v 1:59:59 středoevropského času posunou hodiny na 3:00:00 středoevropského letního času, připomene však také to, že vstupujeme do teplé poloviny roku.
V Česku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1915 a jeho původním cílem bylo uspořit elektrickou energii - proto ho dodnes v Americe nazývají Daylight-Saving Time.
Nyní patří mezi hlavní pozitivum letního času prodloužení "aktivního a volného" odpoledne za světla.
Proč potřebujeme slunce
Právě délka slunečního svitu je hlavním prvkem, který ovlivňuje tzv. sezónní biorytmus člověka. Člověk reaguje na čtyři roční období - definujeme tzv. biologický rok. Oproti astronomickému ročnímu období máme biologický rok posunutý dopředu asi o 6 týdnů.
S přechodem času na letní by se zdravý člověk měl vyrovnat po několika dnech, největší zátěž změna času přináší psychicky labilním občanům. Konec letního času se datuje k poslední říjnové neděli.
