Praha - Týden po projednání poslaneckého návrhu služebního zákona schválila vláda v demisi svůj vlastní návrh novely. Zákon počítá s vytvořením pozice generálního ředitele státní služby, který bude dohlížet na státní úředníky.

Poslanecká sněmovna bude o první verzi zákonu hlasovat na mimořádné schůzi, která byla svolána na 21. ledna.

O verzi zákona z pera sociálních demokratů ve středu jednala budoucí vládní koalice. "Dohodli jsme se, že ho všichni podpoří v prvním čtení, lhůtu mezi prvním a druhým čtením prodloužíme na 90 dnů," řekl po jednání předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák.

V daném čase chtějí připravit komplexní pozměňovací návrh. " Za tu dobu už bude vláda funkční a my můžeme využít aparát ministerstev," dodal.

Zatím ale není jasné, do jaké míry využijí i vládní verzi zákona. "Já předpokládám, že v průběhu projednávání tohoto přijde na pořad i ten vládní a že se nevyhneme tomu, aby jsme oba návrhy projednávali když ne společně, tak paralelně, určitě to nenecháme ležet," slíbil předseda.

Schválením novely zákona o státní službě v prvním sněmovním čtení podmiňuje prezident Miloš Zeman jmenování nového kabinetu. Poté by totiž mohl jmenovat členem vlády i předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který by jinak mohl mít problém s lustračním osvědčením.

Chybějící zákon o státní službě požaduje po České republice i Evropská unie v souvislosti s čerpáním evropských peněz.

Vláda má vlastní verzi

Rusnokova vláda na středečním jednání schválila vlastní verzi novely. "Schválili jsme vlastní návrh služebního zákona, nyní by se jím měla zabývat Sněmovna," uvedl Jiří Rusnok.

Podle Rusnoka je vládní návrh novely profesionálnější a prošel i připomínkovým řízením. Sociální demokraté mu vytýkají, že přinese dodatečné výdaje státního rozpočtu. Podle důvodové zprávy to bude zhruba šest miliard korun. Rusnok uvedl, že nelze motivovat úředníky k profesionální státní službě bez toho, aby jim vláda slíbila finanční benefity.

Ministerský předseda v demisi připustil, že lze diskutovat o tom, jak velké by měly být dodatečné rozpočtové výdaje. Při přípravě materiálu prý kabinet dbal na to, aby státní správa byla skutečně nezávislá na politické reprezentaci.

Kabinet na minulém zasedání návrh sociální demokracie zkritizoval. "K novele služebního zákona jsme přijali negativní stanovisko, protože v té formě, ve které se návrh nachází, je nepoužitelný. Nereflektuje změny od schválení zákona, možná i rozpor s ústavou," řekl tehdy k návrhu ČSSD premiér v demisi Jiří Rusnok.

Dokument přesto putoval do Sněmovny, kam nyní míří i vládní verze. Ta oproti návrhu sociálních demokratů výrazně posílila vliv prezidenta.

Ministerstva budou mít stálé odborné náměstky

Odborný náměstek by podle Věry Jourové z ANO 2011 odpovídal ministrovi a vládě "za řízení konkrétní sekce, to znamená za tu odbornou část práce ministerstva". Vybrán by byl ve výběrovém řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. "Komise by tak měla sudý počet členů," podotkla Jourová.

"Předpokládá se, že na ministerstvech budou působit odborní náměstci vedle politických náměstků. Na ty odborné náměstky se bude vztahovat služební zákon," řekl Sklenák. Tito odborní náměstci by měli působit dál na svých místech, i když se vymění vláda. Naopak političtí náměstci by se obměňovali s vládami.

Podle Sklenáka se předpokládá, že odborní náměstci budou řídit úředníky, zatímco političtí budou realizovat volební program svých stran a programové prohlášení vlády. "Nelze hovořit, že by jedni měli větší moc než druzí. Ti odborní náměstci budou státními úředníky a budou vykonávat státní službu. Političtí náměstci budou spíše realizovat své politické záměry," popsal Sklenák.

Otázka počtu odborných náměstků není podle něj uzavřena, protože na každém ministerstvu jich bude odlišný počet. Nepředpokládá však, že by političtí náměstci měli být víc než čtyři.