Praha - Plánovaný podpis smlouvy o stavbě radaru mezi českou a americkou vládou bude mít tři vady na kráse.
S Američany se dosud nedohodli Poláci, kteří měli jako doplněk k radaru postavit raketovou základnu.
Také Češi zatím nepodepíší druhou smlouvu, která měla legalizovat pobyt amerických vojáků na českém území.
Ani samotná smlouva o radaru dosud nemá podporu ve sněmovně, která bude mít při jejím schvalování poslední slovo.
Snítilý proti
Vláda má pro radar k dispozici zatím nejvýš 97 hlasů. Vedle tři zelených poslanců totiž nemá podporu tří sociálnědemokratických přeběhlíků.
Evžen Snítilý řekl Aktuálně.cz jednoznačně, že radar odmítá.
Další dva, Miloš Melčák s Michalem Pohankou, neodpověděli na dotaz Aktuálně.cz, jestli poruší svou dosavadní věrnost radám expermiéra Miloše Zemana. Ten řekl v dubnu pro LN: "Především bych byl pro to, aby česká vláda a parlament radar odmítly. Nevěřím, že je namířen proti Íránu. Je namířen proti Rusku," a svůj názor od té doby několikrát veřejně potvrdil.
Pokud by tedy kterýkoli ze sociálnědemokratických přeběhlíků pro radar hlasoval, musel by se definitivně rozloučit s politickou kariérou na levici.
Hlasování pro radar připouští pouze Petr Wolf: "Zvažuji, co je pro bezpečnost naší země to nejlepší. Definitivně to budu vědět při hlasování ve sněmovně," řekl.
Bursík: Ještě budeme diskutovat
Wolfův hlas nestačí k přehlasování opozice ve chvíli, kdy se proti radaru postavili čtyři koaliční poslanci. Fakt, že zelení poslanci Věra Jakubková, Olga Zubová a Ondřej Liška radar nepodporují, potvrdil pro Aktuálně.cz šéf jejich strany Martin Bursík.
| Čtěte také: Koalice opět otestuje, zda má většinu. Kvůli radaru |
"Doporučím šéfovi klubu Přemyslu Rabasovi, aby jim nabídl další kolo setkání s velvyslancem při NATO Fülem a ministry Parkanovu a Schwarzenbergem, abychom mohli nad konkrétními odstavci a paragrafy těch smluv diskutovat a uvědomit si, co to vlastně znamená," vysvětlil Bursík s tím, že stačí počkat, až vláda obě smlouvy zveřejní.
U lidovců trvá na svých výhradách Ludvík Hovorka: "Zatím jsem smlouvu neviděl, tak nemám co podporovat. Doporučuji, aby se jednalo až po amerických prezidentských volbách, protože nová vláda může mít na radar jiný názor," prohlásil.
Stejný argument počkat na listopadové americké volby používá i zelený ministr Ondřej Liška.
| Čtěte více: Radar nezíská ani hlasy celé vlády. Liška ho nepodpoří |
Spokojená ČSSD, tajuplná ODS
"Pokud vycházím z toho, jak se kolegové vyjadřují, tak pro radar je 97 poslanců, ve skutečnosti to může být o jeden či dva hlasy nahoru nebo dolů," konstatuje s uspokojením předseda zahraničního výboru Jan Hamáček z opoziční ČSSD, která využívá otázku radaru v boji proti vládní koalici.
Nečeká ovšem, že tento fakt Američanům zabrání, aby smlouvu mezi vládami podepsali.
| Čtěte také: ČSSD pranýřuje vládu za ticho o radaru, sama data má |
Občanští demokraté potvrzují, že nebudou chtít obejít pravidlo, podle kterého na schválení smlouvy o radaru nestačí prostá většina, ale je třeba získat 101 poslanců.
"Na hlavní smlouvu o stavbě radaru by prostá většina stačila, souhlas s pobytem vojsk může dát parlament nadpoloviční většinou všech, tedy tam je třeba 101 hlasů. A nedokážu si představit, že by byla schválena ta hlavní smlouva, a nebyla by schválena ta druhá, respektive ty dvě druhé smlouvy. Základna bez vojáků je k ničemu," vysvětluje šéf poslaneckého klubu Petr Tluchoř.
Nechce však prozradit, kde chtějí koaliční strany potřebné hlasy sehnat.
