Praha - Koaliční vláda Ference Gyurcsánye skončila. Zpráva z Budapešti může být varovná pro českého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
Krach Gyurcsányova kabinetu způsobila nepodařená reforma zdravotnictví. Její scénář byl prakticky totožný s českou reformou, Maďaři jen začali o rok dříve.
Poplatky a privatizace
Poplatky u lékaře byly v Maďarsku zavedeny počátkem roku 2007. Byly zhruba stejně vysoké jako v Česku a také měly podobný efekt, jaký zaznamenali Češi letos v prvním čtvrtletí. Návštěvy u praktiků poklesly o čtvrtinu, u specialistů o pětinu. U dětských lékařů se neplatilo, a proto se návštěvy neomezily.
Příjmy zdravotníků se zvýšily díky poplatkům o částku odpovídající dvěma miliardám korun, pojišťovny uspořily šest miliard a díky tomu hospodařily poprvé v historii s přebytkem.
Druhý krok měl nastat letos v lednu. Jeho hlavním motivem měla být jako v Česku privatizace zdravotních pojišťoven. Vládní socialisté a liberálové se však dlouho nemohli shodnout, jak daleko reforma půjde.
Nakonec se rozhodli rozdělit dosud jedinou státní pojišťovnu na 22 krajských pojišťoven. Prodat se však mělo jen 49 procent jejich akcií. Podobně jako v Česku nesměly pojišťovny soutěžit o klienty cenou pojistného, ale pouze nabídkou nadstandardních služeb. Reformátorka Ágnes Horváthová očekávala, že nakonec přežije sedm, nebo osm pojistných ústavů.
Nejasnosti s konkurencí
Sněmovna schvalovala privatizační zákon na poslední chvíli loni na podzim. Vysloužila si za to ostrou kritiku opoziční strany Fidész.
Té vadilo, že veřejná debata o vládním návrhu prakticky neproběhla. Podobně jako v Česku se maďarská opozice obávala, že reforma omezí dostupnost péče. Také nebylo jasné, jak má fungovat konkurence pojišťoven, když v nich stát udrží většinu.
Nakonec Maďaři do konce roku reformu nestihli a sněmovna ji definitivně schválila až v lednu. To však už byl poslední úspěch.
80 procent proti reformě
V březnu proběhlo referendum, ve kterém pravicový Fidész požadoval zrušení poplatků u lékaře a také zákaz školného na univerzitách, které Gyurcsány plánoval na příští rok. Návrhy získaly osmdesát procent voličů.
To byl pro premiéra dostatečný signál, aby ministryni zdravotnictví vyhodil z vlády a aby oznámil, že se pojišťovny nakonec prodávat nebudou. Pokud by na privatizaci trval, dal by opozici novou šanci svolat předem vyhrané referendum.
Preference socialistů se i bez toho propadaly směrem k deseti procentům, liberálové měli v průzkumech okolo dvou procent.
Liberálové nakonec vzali odvolání své ministryně a přerušení reformy jako záminku k odchodu z vlády. Slíbili však, že menšinovou vládu socialistů nesvrhnou.
Nejasná odpověď z Budapešti
"Souboj o zdravotnictví byl důležitý a nezbytný," shrnul události, které vedly k pádu maďarské vlády, komentátor András Szigetvári pro rakouský deník Der Standard.
Ukázal se na něm základní politický rozpor, který dnes řeší země Evropy. "Jde o to, jakou roli má hrát stát v základních oblastech, od ochrany zdraví přes vzdělanost až k penzijnímu pojištění. A jak spravedlivé má být přerozdělení mezi bohatými a chudými, mezi zdravými a nemocnými?" ptá se Szigetvári.
Z Maďarska podle něho nepřišla jasná odpověď. Občané odmítli reformu, která zaváděla tržní poměry ve zdravotnictví. Reforma ale byla sama o sobě slabá a ve skutečnosti zaváděla jen smíšený systém, který nadále ovládal stát.
Češi na řadě
Další odpověď na evropskou otázku přijde během několika měsíců z Česka.
Hlavní rozdíl mezi českým a maďarským zdravotnictvím spočívá ve výši jeho rozpočtu. Zatímco maďarská pojišťovna v přepočtu utrácí 130 miliard korun, Češi vybrali loni na pojistném 200 miliard. To na jedné straně znamená, že reforma v Česku tak nespěchá, na druhé straně je větší zájem o privatizaci.
Julínkově reformě zdravotnictví také nehrozí referendum. Podobně však mohou fungovat podzimní krajské a senátní volby.
