Aktuálně.cz mapuje před komunálními volbami, jak radní v posledních čtyřech letech uspěli.
Právě výdaje na kulturu jsou podle místopředsedy Strany zelených Petra Štěpánka nejjistějším kritériem při hodnocení, jak radní větších měst slouží občanům. Dotacemi do divadel, biografů, knihoven, uměleckých kroužků a kulturních památek se podle něho zlepšuje prostředí k životu a peníze očividně míří k těm, kdo využívají tyto služby.
Investice do staveb do silnic, průmyslových zón, infrastruktury mohou městu rovněž pomoci. Prospívají však nepochybně také stavebním firmám a životní prostředí mohou zhoršovat. Navíc mohou být investice chybné, například je zbytečná většina dostavěných průmyslových zón a v řadě regionů se nevyplácí zavádět plyn.
Znalec regionální politiky Radim Perlín z Karlovy univerzity upozorňuje, že například zrušení kina může být jedním z nejhorších rozhodnutí každé městské rady. "Pokud se tak radní rozhodnou, měli by mít dlouhodobou koncepci, jakým jiným způsobem budou kulturu podporovat. Ve většině měst to však není zvykem," upozorňuje expert.
Podíl výdajů na kulturu v městském rozpočtu za rok 2005 se stal jedním ze čtyř kritérií průzkumu Aktuálně.cz, který měl určit nejlepší českou radnici.
PŘEDVOLEBNÍ SERIÁL AKTUÁLNĚ.CZ: NEJLEPŠÍ OBCE (pokračování článku pod přehledem dosavadních dílů)
| Kde se lidem nejvíc zlepšil život Velké srovnání měst a obcí podle Aktuálně.cz | |
| Tachov, komunální ráj to na pohled Předvolební reportáž Aktuálně.cz č. 1 | |
| Kde se nejlépe bydlí Žebříček měst a obcí podle toho, jak staví | |
| Holice, město, kde rostou domy Předvolební reportáž Aktuálně.cz č. 2 | |
| Kde umějí získat nejvíc peněz z Bruselu Žebříček měst podle schopnosti čerpat z fondů EU | |
| Vlašim: tady vědí, jak dostat euro do rozpočtu Předvolební reportáž Aktuálně.cz č. 3 |
|
Kam se lidé nejvíce stěhují |
| Město, které roste, chce mladé a bílé Předvolební reportáž č. 4 |
Praha, město nekultury
Uherské Hradiště, které zvítězilo v žebříčku, v němž Aktuálně. cz analyzovalo podíl kulturních výdajů, utratilo za kulturu téměř 13 procent rozpočtu.
Víc než 12 procent vydaly také západočeské Stříbro a Ostrov spolu s Českým Krumlovem.
Hradišťská dotace 67 milionů (z půlmiliardového rozpočtu) je však v reálných číslech přinejmenším dvojnásobná než u třech menších měst.
Při rozhodnutí utrácet za kulturu nejsou radnice ničím omezovány, a proto mají vysoké či nízké dotace v zásadě stejně často velké metropole i malá venkovská centra. Skutečně záleží jen na radních a zastupitelích.
Přesto existuje několik obecných pravidel, podle kterých se města chovají. Například velké metropole mají v rozpočtu víc volných peněz i když tedy investují do dopravy, přesto jim zbývá na kulturu dost.
To je případ Olomouce a Hradce Králové (10 procent), Karlových Var a Zlína (9 procent). Brno a České Budějovice se spokojí s 8 procenty, Liberec, Pardubice a Jihlava se sedmi a Plzeň s Ostravou a Ústím se šesti procenty.
Pozoruhodnou výjimkou je Praha, která dotuje kulturu jen pětadvacetinou svého rozpočtu.
Tradice v dobrém i ve zlém
U menších měst je ve výdajích na kulturu o něco nižší hladina. Příčinou bývá, že po dotacích například do silnic, bydlení, nebo sociální oblasti v sešněrovaných rozpočtech peněz nezbývá.
Výdaje nad deset procent jsou naprostou výjimkou kromě již zmíněných obcí patří do nejvyšší kategorie Teplice, Polička a Slavkov u Brna.
Tento výčet připomíná, že kulturní výdaje táhnou tradice a turistický ruch. Proto ani není nutné kontrolovat, že vysoce nad průměrem jsou výdaje do divadel, kin a knihoven například v Opavě, Telči, Třebíči, Prachaticích, Táboře, Litomyšli, případně v Chebu.
Tradice zasahuje do kulturních výdajů i negativně. V městech s tradicí těžkého průmyslu není o divadla ani knihovny zájem a například v Litvínově, Orlové nebo Třinci neutrácejí za kulturu ani dvě a půl procenta rozpočtu.
Do stejné kategorie ovšem patří venkovská města poblíž metropolí, která spoléhají na kulturní nabídku Prahy, Brna a Plzně (například Černošice, Židlochovice, Stod). Dokonce platí s nemnoha výjimkami pravidlo, že obce, kde se staví nejvíc rodinných domů, utrácejí relativně nejvíc peněz za úředníky.
Kontrola městských rozpočtů ukázala i to, že existují regionální rozdíly. Nejvíce jsou kulturní v Královéhradeckém, Pardubickém a Jihočeském kraji, kde se jen výjimečně dává na kulturu méně než 6 procent rozpočtu.
Projděte si žebříček obcí podle všech kritérií Aktuálně.cz
Bílé vrány kulturní
Před nadcházejícími volbami se ukazuje, že na kulturu nehodlají kandidáti příliš peněz vydávat.
Mezi kandidáty na primátory velkých měst jsou bílými vránami Vladimír Bártl (ODS) v Mostě a Ivo Palouš (ČSSD) v Liberci. V dotazníku, který udělala před volbami ČTK, pouze tito dva politici slíbili, že chtějí kulturu podporovat.
"Chci investovat do záchrany přírodního divadla v Lidových sadech," řekl Palouš. "Mezi nejdůležitější akce patří rekonstrukce městské knihovny," oznámil Bártl.
Všichni ostatní kandidáti mají jiný objekt zájmu. Především se chtějí voličům zalíbit stavbami obchvatů a místních komunikací, průmyslových zón a sportovišť.
Řada měst neutrácí ani za kulturu, ani za stavby. Někdy až polovina rozpočtu jde na pouhý provoz radnice. Zkontrolovat rozpočet své obce může každý v databázi ARIS na webových stránkách ministerstva financí.
