Dobrý starosta se pozná podle toho, kolik získá peněz na opravy veřejných budov, na veřejné budovy, služby. A v příštích letech dostanou radnice větší dotace sotva odjinud než právě z Bruselu.
Proto výši evropských dotací zvolil deník Aktuálně.cz za jedno z kritérií, jak hodnotit nejlepší radnice v zemi. Doporučili jej brněnský politolog Vít Dočkal a Dan Marek z olomoucké univerzity.
"Objektivně je možné hodnotit pouze podle toho, kolik radnice dokáže získat z evropských fondů," řekl Marek.
Nouze naučila psát žádosti
Deník Aktuálně.cz se na stránkách regionů NUTS II zajímal o to, jak obce dokázaly čerpat ze Společného regionálního operačního programu (SROP).
Peníze už dostalo několik set obcí. Nejvíc se snažili v krajích, kde se radnice musí potýkat se zničenou přírodou i sociálním prostředím, tedy v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Jejich metropole prosadily vůbec nejvíc projektů ze všech měst, Ústí pět a Ostrava dokonce šest. Ústí evropské peníze investovalo především do trolejbusů, Ostrava do sociálních projektů, například centra pro bezdomovce.
Na čelo žebříčku se však metropole s početnými magistrátními úřady nedostaly. Vítězem se stala menší města, u kterých se přihlíželo k tomu, že nemají k dispozici tak silné úřady.
Na čtyři projekty dosáhly z hodnocených měst ještě Most, Nový Jičín, Vsetín, Hlučín a Vlašim. Vlašim jako nejmenší obsadila první místo. Mimo jiné dostala 33 milionů korun na opravu zámku a zámecké zahrady.
Žebříček Aktuálně.cz nehodnotí obce, které nepatří mezi tři sta největších v republice, některé z nich by přitom měly ještě lepší výsledky. Se čtyřmi projekty totiž uspěly také Kynšperk nad Ohří (5000 obyvatel) a Vrbno pod Pradědem (6000 obyvatel). Ještě Spálené Poříčí (2500) získalo dva projekty a sestavit žádost například dokázaly i zapadlé šumavské obce Dub a Lažiště, které mají 400, resp. 300 obyvatel.
Podívejte se na kompletní žebříček obcí
(pokračování článku pod interaktivní grafikou)
Novojičínský model
Přístup k evropským penězům považují starostové úspěšných měst za nezbytnost v situaci, kdy samy radnice nemohou vybírat daně a musí spoléhat na nepříliš vysoké dotace od státu.
Vzorový je postup Nového Jičína. "Vysoké školy nám pomohly sestavit plán rozvoje na léta 2004 až 2006, což nám pomohlo na přípravě prvních evropských projektů, a už v roce 2005 jsme si od zastupitelstva nechali schválit strategický plán rozvoje města. Máme tam popsány jednotlivé oblasti rozvoje i to, v jaké míře se na ně zaměřit," vysvětluje místostarosta Vladimír Bárta.
První projekt, kterým město získalo 16 milionů korun na bezbariérovou městskou dopravu, pomáhala zpracovat specializovaná firma, zároveň však na radnici vzniklo oddělení, které psalo další žádosti už vlastními silami.
Další dotace získal Nový Jičín na vysokorychlostní internet a turistickou stezku pro okolí. S čtyřmi okolními městy chtějí prosadit investici za 600 milionů na novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, vedle toho například rekultivují území po opuštěných starých továrnách.
Šikovný člověk z Kynšperka
Stejnou zkušenost má starosta Kynšperka René Bolvari, kterému se podařilo opravit ulice v historickém centru i městský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Radnice nechala za peníze z Bruselu vybudovat cyklostezky a rychlý internet. Chystá další žádosti, především obnovu historického náměstí, výstavbu kanalizace a sportovních zařízení.
"Pro bruselské projekty máme na radnici pouze jednoho, ale výkonného úředníka. Je to šikovný člověk. Přesto některé věci necháváme dělat také dodavatelsky," říká Bolvari.
Úskalí státních dotací
Dan Marek z olomoucké univerzity říká, že obce zatím většinu dotací na investice dostávaly ze státního rozpočtu: "Podle toho ale není možné kvalitu starosty měřit," tvrdí expert. "Peníze se přidělovaly bez systému, každé ministerstvo mělo vlastní postup a velkou roli hrály politické kontakty." Způsob rozdělování veřejných peněz obcím tak měl blízko ke klientelismu.
Nikdo ani důkladně nekontroloval, jak efektivně se dotace využívají. Starosta sice mohl přes známé stáhnout peníze ze státního rozpočtu, investicí do nesmyslného aquaparku však obec pouze zadlužil, jak se stalo v západočeské Bublavě.
Marek připomíná také případ jedné obce na Rakovnicku, která dvakrát stavěla kanalizaci, protože poprvé svěřila zakázku podvodné firmě.
EU mění zvyklosti
Se vstupem do Evropské unie se poměry mění. Obce mohou čerpat z evropských fondů, kde se peníze rozdělují podle předem stanovených a podrobných pravidel. Vliv známostí a korupce tedy oslabuje. Zároveň se krátí ministerské dotace, které jsou navíc stále častěji rozdělovány podle evropského vzoru.
Ministr financí Vlastimil Tlustý dokonce slíbil, že nepřipustí, aby poslanci stavěli v regionech "pomníčky", ročně šlo o částky okolo pěti miliard na opravy sportovních hřišť, škol a kostelů.
Tak vzniká konkurenční výhoda starostů, kteří se naučili čerpat evropské fondy už v období do roku 2006. V letech 2007-2013 budou k dispozici částky řádově desetkrát vyšší.
