V dubnu 2005 záviselo na jejich vůli přežití vlády, v prosinci 2005 už se na vládě přímo podíleli: Díky jejich podpoře prošlo sněmovnou 14 z 18 zákonů.
Volební rok 2006 může návrat komunistů na vrchol potvrdit. Premiér Paroubek se již několikrát nechal slyšet, že po volbách 2006 si dokáže představit menšinový kabinet ČSSD s podporou KSČM.
S rostoucí mocí komunistů však v roce 2005 rostl i odpor vůči nim. V únoru představili senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina novelu trestního zákona, která požaduje trestnost propagace komunismu. Vznikla petice s názvem Zrušme komunisty, kterou podepsalo přes 59.000 lidí. Představitelé velkých politických stran se k ní stavěli zpočátku odmítavě. Teprve po příklonu Jiřího Paroubka a ČSSD ke komunistům se rozhodl zákon podpořit předseda ODS Miroslav Topolánek. Díky hlasům senátorů ODS pak Senát novelu 6. října schválil. Její šance ve sněmovně jsou však minimální, většina 111 poslanců KSČM a ČSSD ji snadno zamítne.
Více o antikomunistických aktivitách v roce 2005 ČTĚTE ZDE.
Klaus zve Grebeníčka do Lán
Spolupráce KSČM a ČSSD by přitom ještě před několika lety byla jenom stěží představitelná. Po volbách v roce 1998 sice Miloš Zeman krátce koketoval s představou menšinové vlády s podporou komunistů, posléze ale vyhrála varianta opoziční smlouvy s ODS. Komunisté tehdy byli v politické izolaci. Prezident Havel je odmítal zvát k jednáním na Hrad, pro většinu členů ČSSD nezpochybnitelně platilo tzv. Bohumínské usnesení, které sociálním demokratům zakazuje vládní spolupráci s komunisty. Bariéra padla teprve s novým prezidentem. V květnu 2003 pozval Václav Klaus předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka na oficiální jednání do Lán.
Více o KSČM po roce 1989 ČTĚTE ZDE.
KSČM rozhoduje o osudu vlády
Na skutečnou moc si komunisté sáhli až letos v dubnu, kdy poslanecká sněmovna rozhodovala o osudu vlády premiéra Grosse. Všech 41 komunistických poslanců se tehdy zdrželo hlasování a pomohlo tak Grossovi přežít. Ne však nadlouho. Gross se sám zavázal, že po rekonstrukci vlády požádá o důvěru znovu. KSČM vycítila příležitost a začala klást požadavky.
"Podpora komunistů připadá v úvahu, jenom pokud vláda spojí otázku důvěry se zákonem o majetkových přiznáních," vyslal tehdy místopředseda KSČM Vojtěch Filip první vzkaz. Grossovu reakci už si ale komunisté ověřit nemohli. Koncem dubna Gross rezignoval a vystřídal ho Jiří Paroubek.
Paroubek premiérem: nová éra KSČM
"Nemůžeme přeci říkat, že komunistická strana je bubák, je to přeci organismus, který se vyvíjí," říká v dubnu 2005 nový český premiér.
Zanedlouho ve sněmovně vzniká hlasovací tandem ČSSD a KSČM, který dokáže v dolní komoře prsadit téměř cokoliv. V srpnu se levicovým klubům společně daří přehlasovat odmítavý postoj Senátu ke čtyřem zákonům a pozměňovací návrhy k dalším patnácti. Od té doby nesou tři čtvrtiny zákonů, které sněmovna schválí, společnou pečeť komunistů a sociálních demokratů.#reklama
Spolupráce ČSSD a KSČM vrcholí během 51. schůze sněmovny. Levicové kluby společně prosadily čtrnáct zákonů z osmnácti, o kterých sněmovna definitivně rozhodovala. V jedenácti případech ČSSD hlasovala dokonce i proti svým koaličním partnerům. Tandemu ČSSD-KSČM se povedlo například omezit právo církví zakládat zdravotnická a výchovná zařízení (hlasování o církevním zákonu najdete ZDE), posílit roli odborů v podnicích nebo uložit obcím povinnost vést obecní kroniky.
Levicoví poslanci také několikrát zablokovali zákony navrhované občanskými demokraty. Odmítli například snížit daně studentům za výdělky z brigád (hlasování o zamítnutí zákona najdete ZDE) nebo daně městům za odvoz komunálního odpadu. Koncem prosince se ČSSD dohaduje s komunisty těsně před hlasováním o reformě nemocenské, že v zákoně budou zrušeny stropy pro odvody lidí s příjmy nad 90 tisíc korun. A to přesto, že se na nich předtím shodla s vládními partnery.
Zrušme lustrace!
Jiří Paroubek naráží ve své straně jenom jednou. V listopadu vyvolá bouři nevole poté, co se ztotožňuje s návrhem komunistické poslankyně Zuzky Rujbrové na zrušení lustrací. "Lustrační zákony jsou zastaralé a nadbytečné," říká tehdy. O několik dní později však svá slova bere zpět. Stabilita koalice je pro něj prý v tuto chvíli přednější než soukromý a politický názor na lustrace. Komunistickým voličům přesto vzkazuje: K záměru na zrušení lustrací se vrátím, až pro to nastane "zralejší doba".
Funkce za odměnu
Podobná prohlášení premiéra však nejsou jedinou odměnou, kterou si komunisté ze spolupráce s ČSSD odnášejí. Kromě přímého vlivu na zákony získávají také stále více funkcí ve státní správě. Začátkem prosince byla například do Nejvyššího kontrolního úřadu zvolena komunistická poslankyně Ludmila Brynychová. O týden později je do prezídia Pozemkového fondu hlasy ČSSD a KSČM dosazen poslanec KSČM Petr Braný. Předsedou parlamentní vyšetřovací komise ke kauze Unipetrol se stává komunista Pavel Hojda.
Nové nebo staré vedení?
Rok 2005 přinesl ještě jednu výraznou změnu. Předsedu Miroslava Grebeníčka nahrazuje po dvanácti letech ve funkci Vojtěch Filip. Na politice ani rétorice strany se toho však příliš nemění. Potvrdilo to ostatně i vedení strany po zvolení Filipa: "ÚV KSČM oceňuje dosavadní práci soudruha Miroslava Grebeníčka, který přes perzekuci ze strany státních institucí, přes mediální útoky a omezování občanských práv členů dovedl KSČM do pozice respektované demokratické parlamentní strany."
