Julínek: S reformou všichni souhlasí. Lékaři se diví

Petr Holub
14. 8. 2008 23:30
Lékaři ani malé strany konečnou verzi ještě neviděli
Foto: Aktuálně.cz

Praha - "Stavíme novou střechu pro zdravotnictví. Ta stará z roku 1966 už je děravá," oznámil novinářům ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Za novou střechu považuje především zákon o zdravotních službách, právě ten má nahradit 42 let starou normu.

Nově popisuje práva pacientů a povinnosti zdravotníků. Podle Julínka finišuje jednání nad konečnými texty.

"Ať nikdo neříká, že ministerstvo zdravotnictví špatně komunikuje," upozornil Julínek na to, že si vedle jednání s ostatními ministerstvy vyžádal připomínky od 72 různých institucí. K zákonu o zdravotních službách dostal 360 připomínek, ty buď vyvrátil, anebo zapracoval do zákona. Pouze osm z nich vypořádáno nebylo.

Podobně úspěšný byl při zákonech o speciální zdravotní péči a o záchranné službě.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na jednání vlády ČR.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na jednání vlády ČR. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz
Čtěte také:
Julínek má další reformu. Říká, jak mají lékaři léčit

Nedůvěra trvá

Přesto nejvýznamnější účastníci diskuse tvrdí, že nic rozhodnuto není. "Zatím nevíme, jak ministr naložil s našimi připomínkami," říká expert KDU-ČSL Petr Fiala. Stejnou zkušenost mají experti Zelených a Česká lékařská komora.

Menší koaliční strany i komora přitom měly desítky námitek. Za hlavní z nich označují nejasnosti s tzv. katalogem zdravotních služeb. Katalog popisuje postupy při léčení jednotlivých nemocí včetně kvalifikace zdravotníků, použitých nástrojů a vybavení místností.

Ministr nevyloučil, že tento katalog může být podkladem k příštímu zákonu, který určí, jaké služby mají či nemají být hrazeny ze zdravotního pojištění.

Lékaři na tento plán hledí s podezřením: "Nevíme, co tím ministr sleduje," vysvětlil rozpaky mluvčí komory Michal Sojka.

Katalog není seznam

Dokument s názvem "seznam zdravotních výkonů", který popisuje, kolik lidí, času a materiálu je potřeba, totiž už existuje podle zákona o zdravotním pojištění z roku 1997.

Lékaři připouštějí, že je zastaralý, má však proti chystanému katalogu zásadní výhodu. U každé terapie je uvedena cena v tzv. zdravotnických bodech. Pojišťovny se pak s lékaři dohodnou na ceně bodu a podle seznamu jim zaplatí za odvedenou práci.
Julínkova náměstkyně Markéta Hellerová, která má zákon o zdravotních službách na starost, přitom potvrzuje, že v katalogu žádné ceny nebudou.

Lékaři se proto obávají, že katalog nahradí seznam. Cena za práci zdravotníků se pak bude určovat pouze dohodou s pojišťovnami. A když nebude stanovena minimální cena, budou pojišťovny lékaře tlačit, aby pracovali za nižší ceny. "Tím se sníží kvalita některých zdravotních služeb," obává se mluvčí Sojka.

Obavy jsou o to větší, že katalog připravuje tým ministerských expertů. Zástupci profesních sdružení k tomu přizváni nebyli.

"Minimální ceny nezrušíme"

Obavy jsou podle náměstkyně Hellerové zcela zbytečné. "Seznam výkonů i s cenami bude platit i nadále," uklidňuje lékaře.

Ti však nejsou přesvědčeni. "Když bude zároveň platit katalog i seznam, pak není jasné, podle čeho se má léčit," upozorňuje na hlavní nejasnost Fiala.

Proto se lékaři i zástupci malých stran obávají, že seznam a spolu s ním i minimální ceny budou zrušeny. První příležitost nabízí novela zákona z roku 1997, kterou ministr chystá zároveň se třemi reformními zákony. Novelu chce schválit spolu s nimi, zatím však nezveřejnil ani její pracovní verzi.

Kdo bude kontrolovat pojišťovny

Různé varianty novely zákona o zdravotním pojištění, které z ministerstva unikly, přitom vzbuzují další pochybnosti.

Podle jedné z verzí má být například zrušena pravomoc ministerstva financí, aby kontrolovalo hospodaření pojišťoven. Stát by tak přestal regulovat, kolik z vybraných peněz pojišťovny využijí na léčení a kolik na reklamu, platy manažerů a další provoz.

"Pokud sněmovna odhlasuje takové úpravy, prosadí Julínek v menším měřítku to, o co usiloval, než vzal zpátky tři hlavní reformní zákony," vysvětluje rizika Fiala.

Za pět minut dvanáct

Ministr věří, že všechny pochybnosti rozptýlí už v nejbližší době. Do konce srpna chce předložit k připomínkám také novelu zákona o pojištění, do poloviny září by měla všechny čtyři normy dostat vláda.

"Při současném poměru sil očekávám velký boj ve sněmovně," připustil Julínek. Přesto stále plánuje, že zákony začnou platit v lednu 2009.

Šibeniční termín ovšem může stihnout jen v tom případě, že nejpozději začátkem října (zřejmě na mimořádné schůzi), projedná zákony v prvním čtení sněmovna. Na definitivní verdikt o reformě by pak měla sněmovna, Senát i prezident ještě prosinec.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy