Julínek: Nebudu privatizovat žádnou státní nemocnici

Petr Holub
17. 6. 2008 0:00
O jejich osudu rozhodne koaliční devítka
Tváře zdravotnické reformy. Ministr a jeho mluvčí.
Tváře zdravotnické reformy. Ministr a jeho mluvčí. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zastavil práci na transformaci všech nemocnic, které řídí.

Netýká se to tedy pouze fakultních nemocnic, jak oznámil minulý pátek sněmovně premiér Mirek Topolánek, ale také speciálních ústavů jako jsou IKEM, Nemocnice na Homolce, ÚHKT anebo Masarykův onkologický ústav.

Aktuálně.cz to potvrdil ministrův mluvčí Tomáš Cikrt: "Ministerstvo zdravotnictví vyčká na jednání v rámci koalice a poté bude stanoven další postup jak u fakultních, tak i dalších státních zdravotnických zařízení, které ministerstvo přímo řídí," napsal doslova.

Foto: Martina Macková
V souvislostech: Zelení hrozí odchodem z koalice. Kvůli nemocnicím

Co když zprivatizují ÚHKT?

Julínkův úřad tak reagoval na obvinění opozičních poslanců, že se snaží obejít premiérův slib.

"K převodu na akciové společnosti u fakultních nemocnic nedojde ani rozhodnutím ministerstva, ani rozhodnutím vlády," řekl Topolánek.

Čtěte více: Topolánek zastavil Julínka: Změna nemocnic nebude

Podle šéfa poslanců ČSSD Michala Haška to však nestačí. "Pokud příslib premiéra směřoval pouze k fakultním nemocnicím, pak bohužel dopředu konstatuji, že platí úsloví: sliby se slibují, blázni se radují," řekl Hašek s tím, že ministr může převádět právě specializované ústavy.

Například ÚHKT, Nemocnice na Homolce nebo Revmatologický ústav už předaly ministerstvu audity svého majetku i účetnictví a ve spolupráci s Julínkovými úředníky začaly chystat status akciové společnosti, ve kterou se měli změnit. Nikdo jim zatím neřekl, že se práce na převodech zastavila.

Zemětřesení v Masarykově ústavu

Hašek však reagoval na Julínkův zásah v Brně, kde ministr počátkem minulého týdne odvolal ředitelku Fakultní nemocnice U svaté Anny Vladimíru Danihelkovou a především dlouholetého úspěšného ředitele Masarykova onkologického ústavu Rostislava Vyzulu.

Čtěte více: Julínek odvolal dva ředitele nemocnic najednou

Opoziční poslanci se obávali, že výměna ředitele je prvním krokem k převodu na akciovou společnost a privatizaci.

Masarykův onkologický ústav v Brně
Masarykův onkologický ústav v Brně | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

Obává se toho i děkan brněnské lékařské fakulty Jan Žaloudík, který pracoval v ústavu jako Vyzulův zástupce a po jeho odvolání sám rezignoval.

"Nevím, proč ministr odvolal vedení ústavu, ani co s ním dále zamýšlí," říká Žaloudík, který v minulých týdnech aktivně bránil tomu, aby byly na akciové společnosti převedeny brněnské fakultní nemocnice.

Děkan upozorňuje, že Masarykův onkologický ústav nebyl posledních sedm let ve finančním propadu, a právě proto může být snadno převeden na akciovou společnost a privatizován.

Připomněl také, že Vyzulova nástupce Jiřího Vorlíčka minulé pondělí odvolal z funkce proděkana, protože v časopisu Agel Academy, který vydává největší soukromá zdravotnická společnost v Česku, chválil spolupráci fakulty se soukromými firmami. "S Agelem nechceme být spojováni," vysvětlil svůj postup Žaloudík.

Vorlíček: "Nejdu privatizovat"

Odborná veřejnost však nemá k Vorlíčkovi námitky. Nový šéf ústavu je totiž předsedou České onkologické společnosti a jako přednosta řídí hematoonkologickou kliniku ve Fakultní nemocnici Brno.

"Nejdu sem s tím účelem, abych privatizoval," vyloučil podezření Vorlíček který na sebe upozornil i jako významný kritik bývalého ministra Davida Ratha.

O svých úmyslech bude nový ředitel děkana informovat během týdne. Bývalého ředitele Vyzulu zaměstná jako šéfa jedné z klinik.

Masarykův onkologický ústav má podle Vorlíčkova plánu převzít kontrolu nad veškerou onkologickou péčí v Brně.

Znamená to, že onkologická oddělení ve fakultních nemocnicích převezmou stejná pravidla léčení, jaká jsou ve specializovaném Masarykově ústavu.

Nový ředitel vylučuje i to, že nastupuje jako agent podnikatele Tomáše Chrenka a jeho Agelu.

"Do časopisu jsem psal o spolupráci fakulty s nemocnicemi na severní Moravě a ve Slezsku. Vychovává v nich mediky a projektu se účastní také některé nemocnice Agelu. Za profesní přípravu mladých lékařů přitom fakulta nemusí nemocnicím platit," vysvětluje Vorlíček, proč si chválí spolupráci se soukromými firmami.

Dále čtěte:
Po reformě nám hrozí konkurzy, bojí se pojišťovny
Premiér Topolánek zjistil, že už nevládne pokaždé

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy