Praha - Druhé čtení státního rozpočtu ukázalo, že ministr financí Miroslav Kalousek je posledním vojákem v poli, který nekompromisně hájí plánovaný schodek.
Opozice i koaliční rebel Vlastimil Tlustý považují částku 38 miliard za nesmyslnou.
Vychází totiž z předpokladu, že ekonomický růst České republiky dosáhne v příštím roce 4,8 procenta HDP. Předpovědi světových institucí včetně Mezinárodního měnového fondu i bankovních analytiků se však nejčastěji blíží dvěma procentům. To by znamenalo výpadek příjmů ve výši 35 až 40 miliard korun.
"Při současných předpovědích by bylo reálné hovořit o schodku 60 až 65 miliard," míní předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD), který navrhuje plánovaný schodek zvýšit. Kalousek to však odmítá a prohlašuje, že výpadek příjmů vyrovná škrty ve výdajích.
Hlasujeme o nesmyslu
Kritičtější je exministr Tlustý, podle kterého je reálný schodek pro příští rok 90 až 95 miliard. "Nevíme, jak se bude ekonomika vyvíjet. Rozumné by bylo stanovit deficit pro nulový růst. Pokud to dopadne lépe, můžeme být jen příjemně překvapeni," říká poslanec, podle kterého není jednání o rozpočtu důstojné.
"Ministr Kalousek sám přiznal, že hlasujeme o nesmyslu. A my se ho teď snažíme formálně naplnit," postěžoval si Tlustý.
Kalousek přitom nemá jistou podporu ani od kolegů ve vládě.
Premiér Mirek Topolánek například už prohlásil: "Pokud by měl opravdu nastat scénář krizový, pak teprve budou zapojovány rozpočtové nástroje a opatření představující impulzy nabídkové a poptávkové straně v ekonomice."
Za krizový scénář přitom považuje dvouprocentní růst, který předvídají i tradičně optimistické banky. Na rozdíl od Kalouska tak neuvažuje o škrtech ve výdajích, ale o jejich rozšíření.
Kalousek ovšem rozpory s Topolánkem vyloučil: "To, co říkal pan premiér, jsou úryvky ze záložního plánu, na kterém vláda neustále pracuje. Je to jakési menu nástrojů, o kterých pevně doufáme, že je nebudeme muset použít."
Víc pro úředníky a neziskový sektor
Přesto začali ministři už během druhého čtení rozpočtu vyšší výdaje navrhovat. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas doporučil přidat na platy státních úředníků 2,7 miliardy korun.
Osvojil si tak návrh ČSSD, který zamítl rozpočtový výbor a který chtěl úředníkům zajistit, aby jejich platy rostly v příštím roce rychleji, než inflace. Opozice už oznámila, že Nečasův návrh podpoří.
Šéf lidovců Jiří Čunek zase slíbil vzbouřenému poslanci Ludvíku Hovorkovi 1,5 miliardy na dotace neziskovým organizacím v sociálním sektoru. "Pokud dohoda nebude realizována, tak bych nemohl ve třetím čtení pro státní rozpočet hlasovat," upozornil na vážnost situace Hovorka.
Závěrečné hlasování o rozpočtu čeká poslance příští týden.
Proč Kalousek nechce půjčky
Vláda bude nucena přiznat vyšší schodek až ve chvíli, kdy bude evidentní, že výpadek příjmů nebude možné vyrovnat případnými škrty výdajů.
Výpadek příjmů do deseti miliard připouští i Kalousek, z průběhu druhého čtení je přitom zřejmé, že ministři si do svých kapitol nenechají sáhnout. Ministr financí přesto trvá na deficitu, jehož výše je založena na nerealistických údajích.
Dotázaní poslanci vysvětlují Kalouskův neobvyklý postup tím, že chce zabránit dalším ztrátám rozpočtu. Pokud ministr financí připustí vyšší schodek, musí zároveň oznámit, jak chce nové dluhy financovat.
Exministr Tlustý však upozorňuje, že vinou světové finanční krize poklesl zájem investorů o dluhopisy států střední Evropy. Nové dluhopisy se tedy musí vydávat s daleko nevýhodnější sazbou. Pokud byla v říjnu za desetiletý dluhopis sazba 4,53 procenta, dnes může být o procento vyšší.
Po takových změnách se financování schodku podraží o miliardy.
"Ani v první polovině příštího roku nebude dobré období pro emise státních dluhopisů," předpovídá šéf rozpočtového výboru Sobotka. Lepší úroky může Česká republika získat, až pominou obavy investorů, kteří nechtějí dávat peníze do nových středoevropských trhů.
Pravda možná v lednu
Právě Sobotka chce vládu zavázat, aby nejpozději do konce ledna dodala poslancům realistická čísla o rozpočtu.
Navrhl usnesení, podle kterého premiér poslancům předloží zprávu, jak budou vypadat příjmy a výdaje rozpočtových kapitol a jak bude vysoký deficit, pokud ekonomický růst v příštím roce dosáhne jedno, dvě a tři procenta HDP.
Sobotkovu žádost však musí Topolánek vyplnit pouze v tom případě, že ji příští týden při třetím čtení rozpočtu podpoří většina poslanců.
