Praha - Zbytečně vysokým nákladům a často neúměrně dlouhému projednávání přestupku řízení pod vlivem návykových látek, které mnohdy vedlo až k jeho promlčení, by mělo zabránit chystané nařízení vlády.

To nově definuje, od jakého množství je přistižený řidič pod vlivem té či oné návykové látky - doposud totiž bylo kvůli takovému vyhodnocení potřeba sestavit znalecký psychiatrický posudek, což stálo jak peníze, tak čas.

"Problémem v praxi bylo, že se přestupky často nestihly projednat v zákonné lhůtě jednoho roku, a nebylo tak možno pachatele potrestat. Nařízením vlády se celé řízení urychlí," míní Zdeněk Neusar z tiskového odboru ministerstva dopravy, které návrh připravilo.

Podle důvodové zprávy k návrhu se totiž ministerstvo obává, že možnost vyhnout se podobným způsobem sankcím by mohla vést ke snížení respektování zakazující normy řidiči.

"Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu uživatelů návykových látek, jakož i nehod, při nichž byla přítomnost návykových látek v krvi řidiče zjištěna, by navíc byl takový stav zvýšeným rizikem pro bezpečnost silničního provozu," citujeme a tato slova dokládají i čísla, která si můžete prohlédnout v tabulce.

Zdroj: Policie ČR

Další věcí jsou také celkové náklady. Zatímco výdaje na jednotlivé toxikologické analýzy odebraných vzorků moči a krve nebylo schopno ministerstvo dopravy ani policie na dotaz našeho deníku vyčíslit, náklady na znalecké posudky se pohybují mezi pěti až osmi tisíci korunami.

Nižší náklady, nižší riziko korupce

"Průměrné náklady na psychologický posudek jsou odhadovány na pět až osm tisíc korun - a právě ty se novou úpravou ušetří," říká Neusar. Podle důvodové zprávy se navíc počítá se snížením administrativní zátěže spojené se zadáváním znaleckých posudků, jejich vyhodnocováním a archivací.

Ministerstvo si od vládního nařízení slibuje také snížení korupčního rizika, vzhledem k tomu, že se snižuje možnost ovlivňovat znalce, na něž mohl být vyvíjen tlak, aby vypracování posudku pozdrželi nebo jeho závěry účelově manipulovali.

Limity byly stanoveny pro osm typů látek - 9-THC (účinná látka konopí), metamfetamin (pervitin), amfetamin (speed...), MDMA (extáze), MDA, benzoylekgonin (metabolit kokainu), kokain a morfin. Navržené limitní hodnoty, včetně jejich porovnání, jsou patrné z tabulky. Z ní lze také odvodit, že tuzemská úprava se nejvíce blíží úpravě belgické, německé a řecké.

"Okruh látek byl určen po četných konzultacích s odbornou veřejností. Jedná se o látky, jež se v praxi nejčastěji vyskytují a jsou současnou vědou nejvíce prozkoumány co do jejich účinků na řidiče. Limitní hodnoty byly rovněž stanoveny dle poznatků současné vědy," vysvětluje Neusar.

"Jedná se o hodnoty, které jsou spolehlivě měřitelné v laboratořích a při jejichž naměření v krevním vzorku řidiče je nepochybné, že řidič před jízdou užil návykovou látku, která mohla ovlivnit jeho způsobilost řídit vozidlo," dodává.

Sliny, moč a krev...

V případě, že má policista podezření, že je řidič pod vlivem jiné návykové látky, než je alkohol, vyzve řidiče k orientační zkoušce slin. Pozitivní výsledek tato zkouška však jednak neukazuje bezpečně na přítomnost konkrétní látky a jednak na jeho základě není možné určit, zda je daný řidič pod jejím vlivem - v takovém případě je proto vyzván k lékařskému vyšetření s odběrem moči a krve.

"V případě, že se řidič odmítne podrobit orientačnímu testu - a stejně tak i odběru biologického materiálu - je na něj nahlíženo, jako by pod vlivem omamných látek byl, a dopouští se přestupku," říká k tomu policejní mluvčí Jozef Bocán.

Odmítnutí testu? Pokuta, zákaz řízení a trestné body

Za odmítnutí podrobit se orientačnímu testu či odběru biologického materiálu hrozí podle Bocána ve správním řízení pokuta od 25 do 50 tisíc korun, zákaz řízení na jeden až dva roky a dále připsání sedmi trestných bodů.

Odebrané vzorky jsou následně zaslány k toxikologickému vyšetření, kde se jednak potvrzuje přítomnost nebo nepřítomnost návykových látek a následně také případně jejich koncentrace. To však stále není všechno - samotné zjištění druhu a množství návykové látky u řidiče ještě - za současné legislativy - neříká, zda je dotyčný pod jejím vlivem.

V takovém případě nastupuje na řadu znalecký psychiatrický posudek. Celý tento postup zůstane zatím zachován v případě látek, které nejsou součástí výše zmíněného seznamu (chybí zde například halucinogeny či těkavá rozpouštědla).