Jiří Černohorský je zastánce režimu ruského vládce Vladimira Putina. Objevuje se v ruských propagandistických médiích. Účastnil se také akcí v areálu ruské ambasády, jež řídil příslušník ruské kontrarozvědky FSB. Patrik Tušl na sebe upozornil coby dezinformátor během epidemie covidu-19. Po začátku ruské invaze vystupuje proti Ukrajině, kvůli podněcování k nenávisti nyní sedí ve vazbě.
Oba muži se v sobotu 26. února, dva dny po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, účastnili před ruským velvyslanectvím v Praze demonstrace avizované jako Podpora Ruské federace. Živě diskutovali s odpůrci, kteří na místo dorazili, aby jim oponovali. Černohorského a Tušla z akce odvedla policie. Měla podezření, že ruskou agresi schvalují.
Proti Černohorskému vedla trestní řízení Národní centrála proti organizovanému zločinu, Tušla prověřovala pražská policie. Hrozilo jim obvinění z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Ze získaných usnesení o odložení věci plyne, kvůli kterým výrokům je policie zatkla a proč je nakonec neobvinila.
11 minut proputinovského vystoupení
"Jestliže někdo šel bránit svoje lidi, kterým bylo zakazováno, aby tam mohli mluvit rusky, když proti nim byla páchána genocida, tak na to měl právo. Měl právo jít bránit lidi, proti kterým byla páchána genocida," prohlásil Černohorský během 11 minut, kdy na demonstraci hovořil. Rusy na východě Ukrajiny podle něj systematicky vraždili příslušníci ukrajinské jednotky Azov.
Putin byl podle něj k zahájení války vůči Ukrajině donucen, protože s ním západní lídři nejednali. Odpovědnost za ruskou okupaci připsal Evropské unii, NATO a OSN. "Nenaslouchali tomu, co je mezinárodní bezpečnost, která je prospěšná pro nás všechny. A to bylo to, aby NATO nebylo na hranicích Ruska."
Kriminalisté z odboru politického terorismu a extremismu Národní centrály proti organizovanému zločinu po téměř pětiměsíčním prověřování dospěli k závěru, že Černohorský delikt nespáchal. Jeho komentáře nebyly natolik intenzivní, aby je bylo možné považovat za jednoznačnou podporu ruské válečné agresi.
Směsice konspiračních teorií a dezinformací
"Výroky podezřelého Černohorského (…) jsou v rozporu s obecně přijímanou interpretací ozbrojeného konfliktu probíhajícího na Ukrajině, avšak nevybočují z meze kritické veřejné diskuse. Je zřejmé, že (…) vycházel z jednostranné a omezené informační základny, často obsahující narativy proruské propagandy," napsala centrála s tím, že s ohledem na svobodu slova ho nelze postihnout.
Černohorskému před policií prospělo, že se na demonstraci v jednu chvíli proti probíhající válce nepřímo vyslovil. Řekl, že si ozbrojený konflikt nepřeje, stejně jako nesouhlasí s vražděním lidí. Přestože ho vyšetřovatelé neobvinili, jednoznačně popsali, že jeho názory neplynou z ověřených faktů.
"Používá při popisu rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu a příčin jeho vypuknutí směsici konspiračních teorií, dezinformací a nepravdivých údajů jako například genocida ruskojazyčného obyvatelstva na území Ukrajiny v předchozích letech, vyprovokování konfliktu ze strany NATO či nacismus proklamovaný vojenskou jednotkou Azov," uvedla centrála.
"Média lžou, že je Putin zločinec"
"Můj názor je takovej, že Putin má koule a jde si za tím, za čím chce. Pokud vím, tak si tam chce vzít nějaké svoje území," zněl jeden ze dvou výroků, kvůli nimž policie prověřovala Patrika Tušla. Ve druhém vyjádřil ruskému vládci podporu. "Radši se postavím za Rusko, a to z toho důvodu, že média tady lžou a tady pod tlakem tlačej lidem do hlavy, že Putin je zlo, že Putin je největší zločinec."
Klíčovou roli pro odložení podezření v jeho případě sehrála věta, že nesouhlasí s válkou na Ukrajině ani se zabíjením lidí. Dohromady tak policie jeho vystoupení nevyhodnotila coby takové, za jaké by náleželo trestní stíhání za schvalování genocidy. Stejně jako Černohorský se Tušl nedopustil ani přestupku.
"Policejní orgán (…) nedospěl k závěru, že by ze strany prověřovaného Patrika Tušla a jeho jednání byly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu. (…) Je patrné, že jednání pachatele musí být významově jednoznačné, což v daném případě rozhodně není, kdy je možné toto chápat dvojím výkladem," uzavřela policie.
40 stíhání za podporu ruské agrese
Nejvyšší žalobce Igor Stříž dva dny po začátku okupace, shodou okolností v den demonstrace za účasti Černohorského a Tušla, upozornil, že veřejnou podporou ruské agrese vůči Ukrajině se lidé mohou vystavit hrozbě postihu za schvalování genocidia nebo schvalování trestného činu. Takový pokyn pak vydal i dovnitř soustavy státního zastupitelství.
"Jednání pachatele musí být významově jednoznačné, tj. neumožňuje dvojí výklad, podněcuje k nenávisti nebo k použití násilí a vykazuje vysokou míru závažnosti," zněly pokyny Stříže, podle nichž mají žalobci a policie projevy hodnotit. Trestné jsou ty, při nichž dotyčný "vychvaluje, glorifikuje, podporuje konkrétní akty naplňující znaky zločinů podle mezinárodního práva".
Podle dat poskytnutých Aktuálně.cz policejním prezidiem přijala policie 267 oznámení, jež měla souvislost s ruskou válkou proti Ukrajině. U 76 z nich bylo podezření na schvalování genocidy, ve 40 z nich bylo zahájeno trestní stíhání. Podle Nejvyššího státního zastupitelství dosud soudy obdržely dva návrhy na potrestání, dvě obžaloby a dvakrát už vynesly odsuzující rozsudek.
"Dále jsme zaznamenali také čtyři trestní stíhání v souvislosti s jednáním namířeným vůči Rusku (ruské menšině, symbolům a tak dále), z toho v jednom případě bylo stíhání podmíněně odloženo a v jednom zrušeno," sdělil Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
