Washington/Praha - Život na Zemi nevznikl náhodou ani nepřišel odjinud. Umožnily jej podmínky, které na planetě způsobil náraz asteroidu. Naznačuje to studie českých vědců.
Češi v laboratoři simulovali událost, jež před téměř čtyřmi miliardami let předcházela pravděpodobnému vzniku prvních živých forem na Zemi.
Experiment neobjasňuje vývoj života na Zemi, ale vedl k získání základních dílů stavby života, uvedla agentura AP.
Vědci získali s pomocí působení laseru na směs chemických látek (odpovídajících tehdejším podmínkám) energii, která se uvolnila při nárazu asteroidu do planety. Při tomto pokusu vznikly všechny chemické látky potřebné k vytvoření ribonukleové kyseliny RNA, která je jednodušší příbuznou základního stavebního kamene genů, DNA.
"Tato zjištění naznačují, že vznik pozemského života není výsledkem nahodilé události, nýbrž přímým důsledkem podmínek v prvopočátcích Země a jejího okolí," uvedli vědci ve studii publikované v pondělí v časopise Proceedings vydávaném americkou Národní akademií věd.
Práce českých vědců podporuje teorii o vzniku života přímo na naší planetě. Jiné z teorií hovoří o tom, že se sem primitivní organismy dostaly na kometě či asteroidu.
Část expertů nepovažuje podle agentury AP novou studii za nijak převratnou, neboť nepřináší nepochybný důkaz o tom, že život skutečně vznikl ve zmíněné době, kdy asteroidy dopadaly na Zemi desetkrát častěji než v jiných érách. Podle vedoucího autora studie Svatopluka Civiše z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského jde nicméně o první experiment ověřující teorii o tom, že energie z vesmírného nárazu může zahájit chemickou reakci klíčovou pro vznik života.
Přibližně 150 metrů dlouhý laser vyslal do směsi chemických látek na zlomek vteřiny paprsek, který uvolnil energii odpovídající přibližně miliardě kilowattů na velmi malém prostoru, což vytvořilo teplotu okolo 4200 stupňů Celsia.
Zatímco někteří z dalších vědců považují experiment za významný, neboť dokázal vytvořit látky přítomné na Zemi v době počínajícího života, jiní jsou k jeho výsledkům skeptičtí, třeba kvůli zanedbatelně malému množství výstupního materiálu.
