Svatovítská katedrála sloužila jako místo pohřbu i pro Karla Gotta před čtyřmi lety. Zda by se rozezněl i zvon Zikmund, ozývající se pouze při výjimečných příležitostech, nechtěl Prinz předpovídat. Lze ovšem očekávat, že v případě státního pohřbu, o němž se v souvislosti s rozloučením s Karlem Schwarzenbergem mluví, by tato pocta nechyběla.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil podporuje udělení státní pocty při pohřbu Schwarzenberga. "Záleží samozřejmě na rodině a její představě. Můj názor je, že k pohřbu Karla Schwarzenberga státní pocta patří," uvedl pro server Lidovky.cz.
Redakce kontaktovala i další ústavní činitelé, ti však zdůrazňují, že si počkají na vyjádření rodiny. "Je to předčasné, vše záleží na rozhodnutí rodiny. To bude pan prezident plně respektovat," podotkl mluvčí prezidenta Vít Kolář. Podobná slova zazněla i od mluvčího vlády Václava Smolky. "Nejprve je nutné tuto věc konzultovat s rodinou a na základě jejího přání budeme postupovat," uvedl na dotaz serveru Lidovky.cz.
Obdobné okolnosti hrály roli při pohřbu Karla Gotta, kdy rodina odmítla návrh na státní pohřeb ze strany tehdejšího premiéra Andreje Babiše.
Státní pohřeb je slavnostní ceremoniál, který stát věnuje významným osobnostem při jejich úmrtí. Mezi ně patřili historicky významní jedinci, jako Karel IV., Ferdinand I. Dobrotivý, nebo Tomáš Garrigue Masaryk.
Poslední státní pohřeb měl prezident Václav Havel v roce 2011. Rozhodnutí o udělení státního pohřbu obvykle náleží parlamentu, vládě nebo nejvyšším ústavním činitelům. Ceremoniál zahrnuje vojenské pocty a další tradiční prvky. Pohřeb se státními poctami zažili v minulosti i další významné osobnosti, včetně Jaroslava Seiferta, Vladimíra Menšíka a Otakara Motejla. Podrobnosti, jako přítomnost hradní stráže, minuta ticha, vlajky a projevy politiků, jsou obvykle určeny přáním rodiny.
