Šmucler tvrdí, že štáb souhlasí s koncem roušek v půli května. Prymula: Shoda nebyla

Domácí Tomáš Klézl Domácí, Tomáš Klézl
Aktualizováno 6. 5. 2020 19:19
Povinné nošení roušek na veřejnosti by mohlo skončit už 17. května, řekl ve středu člen Ústředního krizového štábu Roman Šmucler. Většina týmu se dle něj shodla, že by se nosily jen ve vozidlech MHD a uzavřených prostorech, informoval iDnes.cz. Další členové štábu však upozornili, že žádné rozhodnutí nepadlo. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce o termínu ukončení nošení roušek dál jednat.
Předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula
Předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula | Foto: ČTK

"Na krizovém štábu jsme se domluvili, že po skončení krizového stavu skončí plošné nošení roušek. To znamená, že by to mělo být upravené podle nějaké německé metody," řekl serveru iDnes.cz Šmucler a uvedl to tak i na svém Twitteru.

Šéf krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček ovšem vzápětí upozornil, že žádné rozhodnutí nebo doporučení na jednání nepadlo. "Ústřední krizový štáb nepřijal žádné rozhodnutí či doporučení k ukončení nošení roušek. Tato věc je v kompetenci ministerstva zdravotnictví a řídí se jeho mimořádným opatřením," napsal Hamáček na Twitteru.

To potvrdil i Šmucler. "Ústřední krizový štáb řešil konec plošného stavu, ale ukončení musí schválit někdo jiný. Věřím, že se to stane, ale osobně to už dál neovlivním a už vůbec nerozhodnu," vysvětlil své vyjádření.

Žádná shoda nebyla, řekl Prymula

Váhu Šmuclerových slov ale ještě více mírní náměstek ministra zdravotnictví a člen krizového štábu Roman Prymula. Podle něj Šmucler návrh nadnesl jako diskusní příspěvek, dál se o něm ale nemluvilo.

"Nemyslím si, že by to tam někdo nějak komentoval, takže tam žádná shoda nebyla. Třeba s tím někdo souhlasil, ale o tom se vůbec nediskutovalo," řekl Prymula Aktuálně.cz.

Podle Prymuly teď podobné uvolnění nepřichází v úvahu a krizový štáb jej navrhovat nebude. "I když 17. května skončí nouzový stav, tak roušky se určitě budou nosit dále. Určitě budeme uvažovat o tom na prázdniny ten režim nějakým způsobem upravit, ale to není teď otázka jednoho dne," dodal.

Roušky bychom mohli odložit v červnu, řekl Vojtěch

Zakrývání dýchacích cest venku na veřejnosti by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohlo být zrušeno během června, pokud to vývoj epidemie koronaviru umožní. V uzavřených veřejných prostorách včetně vozů MHD by mělo být dál povinné. Ministr to ve středu řekl poslancům v reakci na informaci, že plošné nošení roušek či respirátorů by mohlo skončit příští neděli s koncem nouzového stavu.

"Jsme připraveni ukončit tu plošnou povinnost nosit roušky v průběhu června. Poté by nadále byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách včetně například MHD," řekl ministr.

Povinné nošení roušek

Zákaz pohybu na veřejnosti bez roušek či šátků platí od 19. března. Vláda se tehdy usnesla, že všem osobám zakazuje pobyt a pohyb mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Jako ochranné prostředky se počítají roušky, respirátory, ústenky, šátky, šály či jiné prostředky, které brání šíření kapének.

Výjimku mají například děti od dvou do sedmi let v mateřských školách nebo dětských skupinách, řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté, děti do dvou let nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy