Palach svou pochodeň zapálil právě dnes

16. 1. 2006 10:05
Praha - Je to dnes třicet sedm let. Na rampě Národního muzea v Praze se objevil mladý muž a během okamžiku vzplanul. Uvnitř: ANKETA

Seběhl po schodech na náměstí a tam se zhroutil.

Student Filosofické fakulty UK Jan Palach.

Chtěl vyburcovat veřejnost z nečinnosti a povzbudit ji k odporu proti okupaci i kapitulantským postojům vlastní vlády.

Lidé, kteří Palacha znali, se shodují, že jeho výzva platí dodnes.

Moserová: chtěl zdvihnout morálku

"Jestli je někdo ochoten položit život za to, aby se zdvihla morálka národa, pak je nutné si takový čin stále připomínat," myslí si Jaroslava Moserová, která byla Palachovou ošetřující lékařkou.

Podle Moserové chybí v české společnosti morálka i dnes. "Nedostává se nám prosté slušnosti. Nejvíce asi chybí v politice, nikdo není schopný odstoupit, když by to bylo na místě. Věřím ale, že s mladou generací se to změní. Žít ve slušnosti je přece mnohem rozumnější a nakonec i příjemnější," dodáva Jaroslava Moserová.

  • Jan Palach a jeho dopis - čtěte ZDE

Také Jiřina Šiklová, která učila Palacha v seminářích na Filosofické fakultě, je přesvědčená, že Palach má co říci i dnešní době. "Palach vyzýval k osobnímu nasazení proti věcem, se kterými nesouhlasíme. A to je aktuální pořád," vysvětluje Šiklová.

Přesto si prý  sama dlouho kladla otázku, zda měl Palachův čin cenu.

"Při Palachově týdnu v roce 1989 jsem se ale nadobro přesvědčila, že měl. Lidé tehdy byli ochotní při vzpomínce na Palacha chodit celý týden na náměstí. Věděli totiž, že jenom oni sami mohou něco změnit," dodává Šiklová.

Ruml: jako Hus či Komenský

Palachova týdne v roce 1989 se aktivně zúčastnil také Jan Ruml. Vypravil se tehdy dokonce s Alexandrem Vondrou do Palachova rodiště Všetat, aby požádali starostu o povolení instalovat na Palachův dům jeho posmrtnou masku.

Starosta je vyhnal.

O rok později, již po sametové revoluci, jim ale prý náhle volal, že maska už visí a že ji můžou přijet odhalit.

Na Rumla, který se jako šestnáctiletý zúčastnil i smutečního průvodu za Palacha, prý jeho čin zapůsobil ohromnou silou. "Palach je pro mně jednou z nejvýznamnějších postav naší historie, je srovnatelný s Husem nebo Komenským," říká Ruml.

Palach podle Rumla obětoval život za svobodu. "Věděl, že je to dar, o který musíme pečovat. I dneska musíme vnímat, že svoboda je vzácný statek, který si žádá naše nasazení," dodává Jan Ruml.

Zoubek: ...a nic za to nechtít

Po smrti bylo tělo Jana Palacha převezeno do Ústavu soudního lékařství na Albertově. Posmrtnou masku tam Palachovi tajně sňal sochař Olbram Zoubek.

"Udělal jsem z formy několik odlitků. Jeden jsem hned zanesl studentům, kteří drželi hladovku na Václavském náměstí. Další jsem dal příbuzným Jana Palacha ve Všetatech," vzpomíná sochař Zoubek.

Originál posmrtné masky, podle níž byla odlita i pamětní deska na Filosofické fakultě, má prý Zoubek dodnes doma. Nakrátko o něj přišel jenom během Palachova týdne, kdy mu jej zabavila Státní bezpečnost.

Také již téměř osmdesátiletý Zoubek si myslí, že Palachův odkaz bychom si měli připomínat.

"Palach ukázal, že je možné dát ohromnou oběť a nic za to nechtít. Dnes se vše počítá jenom na zisk, nedokážeme udělat něco zadarmo, jenom z přesvědčení. Že je možné udělat něco pro něco, a nejenom něco za něco, to je Palachův největší odkaz," uzavírá Olbram Zoubek.#reklama

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 9 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy