Dnešní díl seriálu "vycházek" Aktuálně.cz začněme v klidnější části centrální Střešovické ulice, kde stojí poměrně robustní vila (č. 64 / na mapě: 1), kterou si v roce 1936 nechal postavit ředitel Zemské banky Rudolf Kočvara. Využil přitom projektu architekta Karla Stádníka. Vila má horizontální linie oken a teras, zaoblená nároží, ustoupené podlaží, trubková zábradlí - čili typické znaky funkcionalismu. Zajímavé je stupňovité řešení štítové fasády, což je vidět z ulice Na Průseku.
Dům je zajímavý i tím, že v přízemním bytě bydlel spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek a v 70. letech minulého století se u něj doma často scházeli představitelé disidentského hnutí. Zde vznikal text Charty 77 a právě odtud se vydali Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský osobně doručit Prohlášení Charty 77 představitelům tehdejšího komunistického režimu.
Boční ulice Na Průseku se svažuje k ulici Na Dračkách, kde hned ve druhém domě po pravé straně (č. 25) žil malíř a ilustrátor Václav Fiala. Vilu ve tvaru krychle vyprojektoval v roce 1934 ruský emigrant, architekt Pavel Simonov.
O tři sta metrů dále v téže ulici stojí dvě funkcionalistické vily nápadné pro své neomítnuté cihelné - tzv. režné - zdivo na fasádě. Tento stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem se na Ořechovce opakuje a tím je tato část Střešovic nezaměnitelná. První vila (č. 7 / na mapě: 2) patřila významnému grafikovi Alfrédu Justitzovi a v roce 1931 ji navrhl architekt František Albert Libra (1891-1958), mimo jiné autor kolonie rondokubistických domů v jižní části Vinohrad.
Sousední památkově chráněnou vilu s ateliérem (č. 5 / na mapě: 3) si nechal v roce 1931 postavit další významný malíř Václav Špála podle projektu architekta Otakara Novotného (1880-1959), který navrhl kubistické domy na náměstí Miloše Formana na Starém Městě či unikátní vodojem s majákem na letišti ve Kbelích.
O několik zahrad dál, na křižovatce Střešovické a Na Pěkné vyhlídce, navrhl podle několika zdrojů v roce 1931 puristický rodinný dům velmi plodný architekt a bravurní kreslíř Bohumír Kozák (1885-1978), který je podepsaný například i pod areálem dnešní Thomayerovy nemocnice v pražské Krči. Dům (Střešovická č. 36 / na mapě: 4) s velkoryse proskleným nejvyšším patrem, které je však novodobé, si pořídil evangelický teolog a církevní historik profesor Ferdinand Hrejsa s početnou rodinou.
Šikmo přes ulici se pak ve svahu vypíná klenot funkcionalistické architektury, jedna z nejluxusnějších zdejších vil (Nad Hradním vodojemem č. 14 / na mapě: 5), kterou si v roce 1930 nechal postavit stavitel a spolumajitel inženýrské firmy František Müller. Rodinný dům vyprojektovali významný rakouský architekt Adolf Loos (1870-1933) a architekt Karel Lhota (1894-1947), kteří mimo jiné vytvořili i pozoruhodnou Winternitzovu vilu na Smíchově. Müllerova vila odkazuje k takzvanému "raumplanu", kdy prostor domu není členěn do pater, ale jakýchsi kubusů a jednotlivé místnosti se prolínají v různých výškových úrovních.
Ulicí Pod Vyhlídkou lze sestoupit do Cukrovarnické, kde hned na rohu zaujme vilka (č. 39 / na mapě: 6), jejíž poměrně jednoduchou fasádu tvoří obklady. V roce 1931 ji navrhl architekt Josef Kalous (1889-1958), jehož nejznámějším dílem je Pavilon A na brněnském výstavišti nebo michelská plynárna.
V domě v sousední zahradě (č. 41 / na mapě: 7) žil známý básník a prozaik Josef Svatopluk Machar (1864-1942) a o kus dál ve funkcionalistickém domě č. 51 významný sochař Břetislav Benda.
V Cukrovarnické, ale opačným směrem, si nechal postavit dům (č. 24 / na mapě: 9) další slavný umělec, malíř Vincenc Beneš. Vilu "holandského" stylu s režným zdivem z roku 1923 vyprojektoval vynikající architekt a vůdčí teoretik českého kubismu Pavel Janák (1882-1956), autor paláce Adria v rondokubistickém slohu na Jungmannově náměstí, kubistického Libeňského mostu nebo funkcionalistického Husova sboru na Vinohradech v Praze a také skvostného krematoria ve stylu art deco v Pardubicích.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Cihlový svět umělců
Na sousední parcele je další Janákova realizace ve stejném stylu (Lomená č. 12 / na mapě: 10), dvojdům z roku 1924 kubistického malíře Emila Filly a jeho švagra, zakladatele moderní české psychologie Františka Krejčího.
A do třetice následuje vila (Na Ořechovce č. 41 / na mapě: 11) s nepřehlédnutelným ateliérem, kterou Pavel Janák v roce 1924 navrhl pro sochaře Bohumila Kafku, jenž je podepsán například pod gigantickou jezdeckou sochou Jana Žižky na Vítkově.
Lomená zde překonává ulici Na Ořechovce a v následném oblouku nabízí řadové hrázděné domy s trojúhelníkovými štíty (na mapě: 12), úzkými obdélnými okny či vysokými komíny, které jsou typické pro anglická zahradní města. Takzvaný styl cottage vtiskli domkům v roce 1922 architekti Jaroslav Vondrák (1881-1937) a Jan Šenkýř.
Vondrák rovněž navrhl přilehlou ústřední budovu s podloubím, tentokrát ve stylu art deco (na mapě: 13). V domě z roku 1923 bývaly obchody, restaurace, kavárna a vinárna, ordinace lékařů, knihovna, pošta, spolková místnost či kino. Půvabná podlouhlá stavba je centrem Ořechovky a je jen škoda, že prostor před ní hyzdí kontejnery na tříděný odpad. Za budovou s průjezdem uprostřed je pak v ulici Dělostřelecká k vidění pozoruhodná pestrobarevná kolonie typizovaných rondokubistických řadových domků.
Architekt Vondrák si v protilehlé Západní ulici za pomoci Jana Šenkýře navrhl vlastní vilu (č. 21 / na mapě: 16) specifického expresivního výrazu, který v sobě kombinuje prvky moderny a rondokubismu. Ještě před ní stojí rodinný dům ve stylu art deco (Na Ořechovce č. 35 / na mapě: 15), který si pořídil významný sochař, medailér a řezbář Otakar Španiel. Vilu vyprojektoval architekt Ladislav Machoň (1888-1973), představitel nejen art deca, ale i funkcionalistické architektury, pokračovatel slovutného Jana Kotěry a autor dvojdomu bratří Čapků na pražských Vinohradech či tvarově unikátní budovy reálky v Pardubicích.
Západní ulicí se vrátíme do Cukrovarnické, lemované vzrostlými platany, a tou pak dojdeme až k ulici U Laboratoře. Poblíž této křižovatky si v roce 1927 postavil vlastní vilu (U Laboratoře č. 4 / na mapě: 17) architekt Bohumil Hübschmann, rovněž Hypšman (1879-1961), například spoluautor vyhlášeného secesního Grand hotelu Evropa na Václavském náměstí. Jeho vila na Ořechovce je puristicky čistá, střídmá, nicméně ve své jednoduchosti neobyčejně působivá.
V rovnoběžné ulici Slunná si v roce 1927 postavila rozměrné reprezentativní sídlo ve stylu pozdní geometrické moderny rodina známého stavebního podnikatele a architekta Maxmiliána Duchoslava (na mapě: 18). Právě on stojí za několika domy v okolí a třeba i za naprosto neobvyklou mohutnou vilou - roubenkou, na niž lze narazit na úpatí kopce pod Zvonařkou na Vinohradech.
Přes ulici stojí novobarokní rodinný dům (Slunná č. 7 / na mapě: 19) z roku 1929 pravděpodobně od architekta Aloise Dryáka (1872-1932), který je například podepsaný pod projekty Velkého strahovského stadionu či Radiopaláce na Vinohradské třídě. Sousední novoklasicistní vila (č. 9) se zajímavě opracovanými kameny soklu pak byla postavena podle projektu architekta Josefa Ptáčníka v roce 1926.
Vraťme se do ulice U Laboratoře, kde v č. 12 (na mapě: 20) vyprojektoval puristický dům z roku 1929 již zmiňovaný známý pražský architekt Bohumír Kozák. Plány k funkcionalistickému rodinnému domu z roku 1926, který stojí na sousední rohové parcele níže (Na Ořechovce č. 19 / na mapě: 21) a dnes v něm sídlí řecké velvyslanectví, vyhotovil výše jmenovaný Maxmilián Duchoslav.
O sto metrů dál (U Laboratoře č. 18 / na mapě: 22) měl dům architekt Jaroslav Rössler (1886-1964), autor modernistického Městského divadla nebo Státní průmyslové školy v Kladně. Svou puristickou vilu s podkrovním ateliérem si postavil dle vlastního návrhu v roce 1926.
Na rohu Dělostřelecké a U Laboratoře pak stojí historizující vila průmyslníka Rudolfa Fišera z roku 1928 (na mapě: 23). Svým vzhledem opět dokládá, jak bohatá na styly byla meziválečná česká architektura. Fišer byl židovského původu, a proto musel svůj domov na začátku okupace opustit. Nastěhoval se do něj jeden z hlavních organizátorů holokaustu a později hledaný válečný zločinec Adolf Eichmann s manželkou Veronikou a dvěma dětmi. Po válce nacista prchnul do Argentiny, kde ho později dopadli izraelští agenti. Do vily na Ořechovce se po válce vrátil původní majitel Rudolf Fišer, ale do domu mu byl úřady nastěhován levicový novinář Egon Erwin Kisch.
Naproti v Dělostřelecké ulici č. 17 (na mapě: 24) navrhl v roce 1928 puristický rodinný dům, který střídá bílou omítku s režným zdivem, výše zmiňovaný architekt Josef Kalous. Fasádu tvořenou výhradně červeným zdivem má pak funkcionalistický vícegenerační rodinný dům z roku 1929 v navazující uličce Malá (č. 1 / na mapě: 25), který vyprojektoval architekt a pedagog ČVUT Miloš Vaněček (1889-1954), jenž spolu s Bohumilem Švarcem stojí za plány zajímavých domů s půlválcovými rizality schodišť v nedaleké Buštěhradské ulici. Naproti přes ulici lze vidět další puristické dílo z roku 1928 (č. 4 / na mapě: 26) od Maxmiliána Duchoslava.
Malá ústí do oblouku Slunné ulice, kde poblíž stojí dvě vily z roku 1928 od dvojice pražských německých architektů židovského původu Ernsta Mühlsteina (1893-1968) a Victora Fürtha (1893-1984). Vlevo pod č. 29 (na mapě: 27) je neobarokní dům, vpravo pod č. 23 (na mapě: 29) pak další historizující stavba. Mezi nimi je prostor pro dva domy, od roku 1927 zde stojí novoklasicistní vila s okrovou omítkou (Slunná č. 25 / na mapě: 28) od plzeňského architekta Viléma Beera (1900-1944), který tvořil hlavně v západočeské metropoli. Zahynul půl roku před koncem války ve vyhlazovacím táboře Osvětim.
O kousek dál je zástupce funkcionalismu z roku 1929 (č. 21 / na mapě: 30) postavený dle projektu pražského architekta a významného pedagoga Antonína Mendla (1890-1944), který se společně s Václavem Šantrůčkem (1893-1971) proslavil návrhy divadla Tylův dům v Poličce či několika mimořádně zajímavými sokolovnami, jako třeba v Pardubicích.
Slunná ulice je jakýsi zelený bulvár Ořechovky. Po pravé straně následují další zajímavé stavby. Na rohové parcele č. 17 stojí novoklasicistní rodinný dům postavený roku 1928 podle projektu pražského stavitele Tomáše Šaška mladšího.
A hned vedle je vila č. 15 (na mapě: 31), jež patřila československému Němci Viktoru Lippertovi, který provozoval vyhlášené rodinné lahůdkářství a ve své době byli jeho předci i dvorními císařskými dodavateli. Právě z Lippertova obchodu pocházely dodatečně otrávené chlebíčky, jež za německé okupace podstrčil ministerský předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš sedmi šéfredaktorům, kteří otevřeně podporovali nacisty. Jeden z nich, Karel Lažnovský, zanedlouho zemřel na břišní tyfus. Viktor Lippert byl za okupace členem NSDAP, i proto musel po válce republiku opustit a majetek propadl státu.
Vilu dnes vlastní ministerstvo obrany. Krátce po svém zvolení prezidentem se sem přestěhoval Václav Klaus s chotí. Ale záhy se ozvali sudetští Němci, kteří upozorňovali na poválečné odsuny lidí a znárodňování. Klaus se proto raději přemístil do empírové vily v Lumbeho zahradě v areálu Pražského hradu.
Výše ve Slunné za ulicí Na Ořechovce zaujme poměrně robustní funkcionalistický rodinný dům z roku 1928, jejž pro právníka Ladislava Feierabenda navrhl již zmíněný Antonín Mendl (na mapě: 32).
Silnice Na Ořechovce se protáhne kolem střešovické vozovny, kde je působivé muzeum MHD, až do ulice Pod Hradbami, kde je hned na rohu po pravé straně vzhledem atypická vila s kamenným obkladem fasády (č. 17 / na mapě: 34), kterou si v roce 1928 nechal postavit majitel továrny v Podbabě Edmund Traub. Jak píše web Prázdnédomy.cz, pozval si k tomu jednoho z nejvýznamnějších představitelů německé klasické moderny, berlínského architekta Bruna Paula (1874-1968), který postavil řadu staveb v Berlíně a dalších německých městech.
V suterénu byly šatny a technické zázemí, v přízemí reprezentační prostory, v patře ložnice rodičů a dětí a v nejvyšším podlaží pokoje pro hosty a personál. V zahradě vily, v níž dnes sídlí velvyslanectví Maďarska, se nacházejí sochy od sochaře Bernarda Redera. Židovská rodina továrníka Trauba uprchla před nacisty do zahraničí, po válce se vrátila, aby na sklonku 40. let opět Prahu opustila.
Naproti přes silnici si v roce 1928 postavil dle vlastního návrhu puristický čtyřpodlažní rodinný dům architekt Bohumír Kozák, o němž již byla řeč (Pod hradbami č. 8). Níže v ulici Pod Hradbami stojí funkcionalistická vila (č. 13 / na mapě: 35), jež je dílem výše jmenovaného představitele art deca a funkcionalismu Ladislava Machoně. V roce 1927 ji navrhl pro právníka Antonína Hamana.
A když se o několik metrů dál prudce stočíme vlevo do Dělostřelecké ulice (č. 1 / na mapě: 36), narazíme na malebnou vilu od vídeňského architekta Rudolfa Eislera (1881-1977), jejímiž majiteli se v roce 1993 stali tehdejší český prezident Václav Havel s manželkou Olgou. Ta obývala přízemí, prezident Havel zase podkroví, kde měl knihovnu a pracovnu. Na následné rekonstrukci se podílel designér skla a někdejší "hradní" architekt Bořek Šípek (1949-2016).
Seriál "vycházek" Aktuálně.cz (1. série)
- Vinohrady: čtvrť, kde vznikal nový sloh, scházela se elita i svobodní zednáři
- Hodkovičky: lesní čtvrť, která pamatuje řádění gestapa i šíleného liliputána
- Hanspaulka: čtvrť, kde zatýkali generály, a místo tragédie Lídy Baarové
- Barrandov: "zakletá" čtvrť vil, jejichž majitele ničily zvrácené režimy
- Podolí: čtvrť vil různých stylů, slavných domů i "sovětského" města ve městě
- Strašnice: čtvrť vil slavných herců a luxusního bungalovu, z něhož prchl Gott
- Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jako plátno pro malíře
- Baba: pravoúhlý svět, v němž nejslavnější architekti předvedli budoucnost
- Malvazinky: vily, u nichž je prostor v různých úrovních a omítky vyprávějí
- Ořechovka: tady žili umělci, prezidenti Havel i Klaus či nacista Eichmann
- Troja: čtvrť, v níž stavěla režisérka Chytilová a na své vile dřel Zátopek
Zajímavé odkazy
Praha neznámá / Slavné vily / Památkový katalog NPÚ / Prázdné domy / Baba 1932 / Barrandov 1928
