Od začátku invaze Rusko čelí obviněním z páchání mnoha válečných zločinů, včetně cíleného zabíjení civilistů, znásilnění či ničení obytných budov. V posledních týdnech se objevila také nařčení z únosů ukrajinských dětí, které vojáci pod záminkou nabídky evakuace z válečného území odvážejí na území Ruska. Patří mezi ně jak sirotci, tak děti, které rodiče mají.
Na zločin poprvé upozornilo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí na konci března, kdy veřejnost informovalo o nelegální deportaci 2389 dětí z okupovaných oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny. Když se zhruba o dva týdny později mluvilo již o číslech v desítkách tisíc, ukrajinské ministerstvo obrany na sociálních sítích sdílelo, že ruská Státní duma urychluje návrh zákona o zjednodušeném postupu pro adopci těchto dětí ruskými rodinami.
K 21. květnu ukrajinská zmocněnkyně pro lidská práva Ljudmila Denisovová oznámila, že Rusko již na své území deportovalo 232 480 dětí. O dva týdny dříve jich bylo o téměř 30 tisíc méně. Pro Aktuálně.cz to tehdy na základě oficiálních vládních dat popsala poslankyně ukrajinského parlamentu Lesia Vasylenková. Když ji redakce před týdnem oslovila znovu, sdělila, že se počet dětí, které se ztratily, každým dnem výrazně zvyšuje.
"Nejhorší na tom je, že nikdo neví, jestli tomu někdy bude konec. Je to obrovská bezmoc, sama jsem matkou tří dětí. Kdyby mi je někdo vzal, nevím, co bych si počala," říká Vasylenková. Rusové podle ní děti dokonce oddělují od rodin. Po příjezdu do Ruska lidé z Ukrajiny zpravidla putují do takzvaných filtračních táborů, rodičům jsou prohledávány osobní věci a někteří z nich jsou následně převezeni do izolačních věznic. Zahraniční zdroje dokonce hovoří o mučírnách.
"Těm ostatním lidem pak naslibují, že se o ně postarají, že jim poskytnou práci a vzdělání pro děti, ale místo toho je odvezou na dalekou Sibiř a děti jim v mnoha případech seberou," popisuje Vasylenková praxi, kterou v tuto chvíli nelze nezávisle ověřit z více zdrojů. Sirotky podle ní Rusko proti jejich vůli deportuje do oblastí Vladimirská, Omská, do Čeljabinsku a na dálnovýchodní ostrov Sachalin. Některé z dětí už také vojáci přemístili z Mariupolu do Doněcku a poté dále do Taganrogu na pobřeží Azovského moře v Rusku.
Podle poradce starosty Mariupolu Petra Andrjuščenka Rusko deportovalo stovku dětí také až do dalekého Vladivostoku, vzdáleného téměř 10 tisíc kilometrů. Přístavní město Vladivostok na dalekém východě Ruska leží blízko hranic se Severní Koreou a Čínou. "Místo teplého Azovského moře a mírného podnebí Ukrajiny jsou teď naše děti ve skličujících a chladných oblastech Ruska," sdělil Andrjuščenko na konci března.
Odborník na mezinárodní právo Erik Kucherenko, který pracuje pro ukrajinský parlament, tvrdí, že jsou děti po příjezdu do Ruska následně posílány do ruských sirotčinců, aby je později Rusové adoptovali a takzvaně převychovali. V současnosti ruská Státní duma pracuje na legislativních změnách, které mají usnadnit proces adopce.
Podle Kucherenka to naznačuje, že malé Ukrajince plánují Rusové adoptovat bez jakýchkoli "nadbytečných" prohlídek a zákonných ustanovení, aby utajili místo a informace o nelegálně vysídlených dětech. "Pokud tyto pozměňovací návrhy projdou, bude téměř nemožné vrátit naše děti na Ukrajinu," dodává.
Kucherenko také zmiňuje, že v září 2021, kdy se ruská agrese na Ukrajinu teprve plánovala, napsal ruský ministr obrany článek, ve kterém vyzýval k vytvoření tří až pěti nových průmyslových center (měst) na Sibiři. "Masová deportace byla celou dobu Putinovým účelem, rozhodně se z dobré vůle nesnaží pomoc zoufalým Ukrajincům s evakuací," říká.
Moskva však tato obvinění popírá a označuje je za lži. Ruská komisařka pro lidská práva Taťána Moskalkovová uvedla, že nikdy k násilnému přesunu uprchlíků do Ruska nedošlo. Ukrajinci tam podle ní chtějí sami a žádají ruské úřady o azyl. Ani tuto informaci nelze nezávisle ověřit. "Všichni uprchlíci dostávají potřebné potraviny, oblečení a léky," tvrdí komisařka a vyzývá představitele Globální aliance národních institucí pro lidská práva, aby ubytovací zařízení v Rusku navštívili a sami se přesvědčili o blahobytu uprchlíků.
Ukrajina obvinila Rusko také z používání dětí jako "lidských štítů" při přeskupování svých sil, aby se vojáci při ústupu z měst vyhnuli palbě. Britský deník The Guardian na začátku dubna popsal případ, kdy Rusové umístili autobusy plné dětí před tanky ve vesnici Novyj Bykiv, blízko města Černihiv, asi 150 kilometrů severně od Kyjeva. V neposlední řadě ruští vojáci údajně ukrajinské děti používají jako rukojmí, aby zajistili, že tamní obyvatelé neposkytnou ukrajinským silám souřadnice pohybu nepřítele.
Plukovník Oleksandr Motuzyanyk, mluvčí ukrajinského ministerstva obrany, řekl, že případy vyšetřuje generální prokuratora. Podle Vasylenkové však Rusko spoléhá na to, že je zločiny tohoto typu těžké prokázat. Pro Aktuálně.cz to ostatně potvrzuje i Dětský fond OSN (UNICEF).
Podle vedoucího poradce pro ochranu dětí Aarona Greenberga organizace v současné době nemá žádné důkazy na podporu obvinění Kyjeva, případy se však zabývá. "Pro OSN je něco takového těžké ověřit, protože nemáme pravidelný přístup do oblastí podél hranice s Ruskem. Nicméně zkoumáme všechny způsoby, jak se k těmto dětem dostat, abychom jim mohli poskytnout ochranu a pomoc a zabránili porušování jejich základních práv," říká.
UNICEF podle Greenberga spolupracuje se všemi stranami konfliktu a naléhá na dodržování mezinárodního humanitárního práva, včetně přístupu k dětem postiženým konfliktem. "Bezpečí a ochrana dětí ve válce je pro nás naprosto prvořadá. Jakékoliv rozhodnutí o přesunu dětí musí být dobrovolné a založené na jejich nejlepším zájmu. Rodiče nebo osoby odpovědné za jejich péči musí poskytnout informovaný souhlas. Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby rodiny zůstaly pohromadě. Tomu, zdá se, Rusko nerozumí," vysvětluje.
Erik Kucherenko doplňuje, že se ukrajinská vláda ustavičně snaží unesené děti vystopovat. "Ministerstvo digitální transformace pracuje na řešení, která mají zajistit sledování deportovaných Ukrajinců. Je to v procesu, nicméně je to naší prioritou, protože únos dětí je ten nejhorší zločin, jehož cílem je zničit ukrajinský národ tím, že jej připraví o mladé generace. To je, jak řekl diplomat a člen ukrajinské delegace v OSN Serhij Dvornyk, novodobý projev kolonialismu," dodává expert na mezinárodní právo.
