Praha - Režisér Jiří Svoboda opustil funkci člena kolegia generálního ředitele České televize.
Uvedl, že nemůže nadále spojovat své jméno se současným vývojem ČT. Pokládá jej za neslučitelný s představami, které má o veřejnoprávní kulturní instituci.
Dvořák sestavil kolegium, se kterým diskutuje o strategii rozvoje ČT, letos v lednu.
Podle Svobody organizační opatření šéfa ČT Petra Dvořáka, která začala od ledna platit, zavedla tuhý centralismus v řízení. Rozhodování o tvorbě a osobní odpovědnost byla znovu nahrazena neprůhledným systémem hodnotitelů, uvedl Svoboda.
"Zdůrazňuji, že se vyjadřuji výhradně k oblasti hrané tvorby, procesu její iniciace a řízení, kde se cítím být kompetentní," sdělil. Návrat k systému tvůrčích skupin, jak působily za bývalého ředitele ČT Iva Mathého, se podle něj stal jen fikcí.
Vedení ČT se proti Svobodově kritice ohradilo a odmítlo ji.
"Jiřího Svobody si jako tvůrce vážím, ale s jeho názorem ohledně výběrového řízení na šéfy tvůrčích producentských skupin a dalšího směřování tvorby České televize, který prezentoval v médiích, nesouhlasím. Je mi líto, že odsuzuje způsob vedení výběrového řízení, které jsme se zcela záměrně snažili realizovat co nejotevřeněji, a přizvali jsme proto do hodnotících komisí i členy profesních organizací," řekl generální ředitel Petr Dvořák.
"Je mi také líto, že Jiří Svoboda odsoudil a znevážil výběr nových šéfů tvůrčích producentských skupin a nedal jim tak ani šanci, aby představili a začali prezentovat své vize o směřování České televize v oblasti vlastní tvorby, na základě kterých byli do svých pozic vybráni," dodal Dvořák.
Kolegium generálního ředitele bylo podle mluvčí ČT Michaely Fričové ustaveno jako poradní orgán, který generálnímu řediteli poskytuje zpětnou vazbu a pohled zvenčí. Členové byli osloveni na základě předchozích zkušeností s televizním prostředím a svébytného pohledu na televizní tvorbu a roli veřejnoprávní televize.
Systém kolegia generálního ředitele je podle Fričové otevřená platforma, v níž má každý právo fungovat podle nejlepšího vědomí a svědomí a také z něho vystoupit, neshledá-li nadále pro setrvání v kolegiu důvod.
"Je to nezadatelné právo každého člena kolegia generálního ředitele, který je pouze poradním orgánem. Já jsem pro to, aby se pokračovalo v nastavených změnách, situace v České televizi se stabilizovala a posuzovala až na základě konkrétních výsledků, které v tuto chvíli ještě nemáme. Potřebujeme trpělivost a dostatek prostoru pro dokončení procesu nastavených změn," řekl člen kolegia Jiří Pittermann.
Čestmír Kopecký, člen hodnotící komise hrané tvorby konstatoval, nemá sebemenší pochybnosti o tom, že výběrové řízení proběhlo standardně a transparentně, a že expertní tým vybral ty správné lidi. "Stejně tak si stojím za tím, že systém producentských center je tím jediným správným, a že jedině tak mohou vznikat opravdu kvalitní věci," dodal Kopecký.
Podle režiséra Svobody ale personální obsazení funkcí takzvaných kreativních producentů nenaplnilo očekávání, že půjde o nesporné umělecko-kritické autority.
"Zejména pak v případech, kdy jde o lidi dlouhá léta pracující v komerční televizi na pořadech intelektuálně i esteticky pokleslých, se nabízí předpoklad, že ČT bude uvažovat o natáčení sitcomů, soap (mýdlových) oper a nekonečných seriálů, které jsou doménou komerčních televizí," tvrdí Svoboda.
Jako scenárista a režisér je Svoboda podepsán například pod filmy jako Sametoví vrazi, Zánik samoty Berhof nebo komedie Skalpel, prosím. Je bývalým poslancem Federálního shromáždění a bývalým předsedou KSČM.
Zbývajícími členy kolegia generálního ředitele jsou nyní Mathé, někdejší programový ředitel ČT Jiří Pittermann, politický komentátor Jefim Fištejn a mediální analytik Milan Šmíd.
