Praha - Součástí sociálního bydlení, na jehož podobě pracují ministerstva pro místní rozvoj a práce, by mohly být podle analýzy ubytovny. V nich nyní často končívají osoby v tísni, neplatiči či problémoví nájemníci.

Podle kritiků se v ubytovnách platí předražené nájmy a bývají v nich nevyhovující podmínky. Sousedi z okolí si někdy stěžují na hluk, nepořádek či malou bezpečnost.

Řada akademiků a zástupců organizací pro potřebné výsledky analýzy odmítá a s návrhem nesouhlasí.

Analýzu si nechalo vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj, udělal ji loni Ústav územního rozvoje. Sledoval pět obecních a městských ubytoven ze čtyř obcí a měst a dvě soukromá zařízení.

Výsledky mají sloužit jako podklad pro model sociálního bydlení.

Lidí bez domova přibývá, ubytovny by přijímaly i rodiny

Zkušenosti majitelů ubytoven podle analýzy ukazují, že někteří lidé nejsou schopni platit nájem, dodržovat pořádek či neobtěžovat okolí, proto jsou pro ně ubytovny řešením.

Přísnější režim tak prý chrání před ztrátou bydlení. Ubytovny měly původně sloužit k přechodnému ubytování, teď v nich dlouhodobě žijí i početné rodiny s dětmi.

"Zdá se, že ubytovny určené pro dlouhodobé bydlení jako jedna z forem sociálního bydlení jsou potřebné," uvádí analýza. Podle ní lidí bez domova přibývá, a to třeba kvůli dluhům, výpovědi z bytu či jiným okolnostem.

Mají malou šanci, že pokud nájemní byt ztratí, zase se jim ho podaří získat a udržet. "Sociální ubytovny by se mohly stát jednou složkou sociálního bydlení, a to jako jeden ze stupňů prostupného bydlení," uvedly autorky analýzy.

Podle nich by se měla zvážit změna zákonů s ohledem na podmínky dlouhodobého bydlení v ubytovnách.

Většina sledovaných ubytoven byla na kraji obce či města, jedna mimo zástavbu. Byly v nich obvykle vysoké náklady na topení a ohřev vody, vytápěly se dálkově či elektřinou.

V ubytovnách převažovaly společné sprchy, WC a kuchyňky. Smlouvy se uzavíraly obvykle na měsíc až tři měsíce. Daly se ale prodlužovat. "V praxi tak bydlí lidé ve všech sledovaných ubytovnách dlouhodobě, často i několik let," uvádí analýza.

Proti analýze se staví skupina akademiků a zástupců organizací, které pracují s potřebnými. Podle nich je nekvalitní a eticky sporná. Zjišťovala jen názor několika provozovatelů.

"Ubytovávání chudých v prostorech, které nejsou určeny pro dlouhodobé bydlení, se stalo výnosným byznysem," uvedl koordinátor iniciativy Štěpán Ripka. Skupina volá po kvalitním zákoně o sociálním bydlení.

Už předloňská analýza ukázala, že někteří provozovatelé ubytoven stanovili vysoké nájmy, které jim pak dorovnaly doplatky na bydlení. Dávky se tak cíleně zneužívaly.

V některých soukromých i městských ubytovnách byl nájem třeba 2,5krát až čtyřikrát vyšší než tržní, stálo v analýze.