Šéf žalobců Zeman: Lepší by bylo, kdyby se policejní útvary v roce 2016 nesloučily

ČTK ČTK
13. 6. 2021 14:11
Končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se i po letech domnívá, že by bylo lepší, kdyby nebyly sloučeny protimafiánský a protikorupční policejní útvar do Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). V neděli to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi, přestože se podle něj současné vedení NCOZ snaží o efektivitu.
Končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. | Foto: ČTK

Centrála vznikla v srpnu 2016 spojením dvou policejních složek, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ; takzvaný protimafiánský útvar) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK; takzvaný protikorupční útvar). Spadá pod policejní prezidium a náměstka policejního prezidenta pro kriminální službu a vyšetřování. Šéfem NCOZ je od srpna 2018 Jiří Mazánek, předtím útvar od jeho vzniku vedl jeho jmenovec Michal Mazánek.

Podle Zemana bylo zejména na začátku po reorganizaci znatelné, že vznikne veliký útvar, který bude těžké řídit. "V současné době má NCOZ vedení, které se velice snaží, aby to efektivní bylo. Musím říci, že snaha je opravdu veliká, ale přesto se domnívám, že kdyby bývaly zůstaly dvě jednotky oddělené, tak by to bylo lepší," řekl nejvyšší žalobce.

Uvedl také, že právě on adresoval dopis tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), v němž upozorňoval na nebezpečí policejní reorganizace. Zároveň podle svých slov odstartoval debatu o tom, zda je sloučení útvarů vhodné, nebo ne.

Vznik NCOZ vyvolal na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice ČSSD s hnutím ANO. Policejní prezident oznámil záměr sloučit oba útvary 8. června, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pak s nápadem souhlasil pod podmínkou, že se reorganizace nedotkne živých kauz. Tehdejší vicepremiér a ministr financí a nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ovšem obvinil Chovance z destabilizace policie, ministr vnitra zase Babiše z dezinformační kampaně.

Vznik centrály vyvolal i několik odchodů policistů. Mezi nejhlasitější kritiky patřil tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Reorganizací se zabývala i sněmovní vyšetřovací komise, podle jejíchž závěrů z ledna 2017 se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezit činnost útvarů nebo zabránit vyšetřování některých kauz.

Video: Nejdu si vyřizovat účty a mstít se, byl o mě zájem. Nejsem Antibabiš, říká Robert Šlachta

Za třicet let už mě lidé znají, nekradl jsem, nepodnikal. Kdyby o mě z jejich strany nebyl zájem, tak bych do toho asi nešel, říká bývalý policista | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 24 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy