reklama
 
 

Nejvyšší správní soud nepřiznal Zemanově stížnosti kvůli profesurám odkladný účinek

Aktualizováno 7. 6. 2018 19:34
Návrh podle soudu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné újmě. Za těchto okolností soud podle usnesení nemohl odkladný účinek přiznat.

Brno - Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti, kterou prezident Miloš Zeman podal ve sporu kolem profesury fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Zeman je profesory nejmenoval, podle verdiktu Městského soudu v Praze má o návrzích rozhodnout znovu. Kasační stížností prezidenta se Nejvyšší správní soud teprve bude věcně zabývat, zatím řešil jen návrh na odkladný účinek, kterému nevyhověl.

Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí a obecně nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej může přiznat, jestliže výkon nebo jiné právní následky rozsudku by znamenaly pro pisatele stížnosti nepoměrně větší újmu, než jaká odkladem může vzniknout někomu jinému. Další podmínkou je to, aby odklad nebyl v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Prezidentovi právníci sice o odkladný účinek požádali, jejich návrh ale podle soudu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné újmě. Za těchto okolností soud podle usnesení nemohl odkladný účinek přiznat.

"Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku. Naopak, takový postup je správním soudům zapovězen," uvedla soudkyně Lenka Kaniová.

Je pouze na účastnících řízení, aby tvrdili a prokázali, v čem spatřují případnou újmu. "Nejsou-li taková tvrzení v návrhu obsažena, nemůže soud zkoumat, zda je újma stěžovatele nepoměrně větší k újmě ostatních účastníků a případný dopad do veřejného zájmu. Jediným možným postupem soudu je v takovém případě zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku," uvedla Kaniová. Nejvyšší správní soud zamítnutím odkladného účinku nepředjímá, jak následně rozhodne o podané kasační stížnosti.

Pražský městský soud věc prezidentovi na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem dubna vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Zemanův advokát Marek Nespala už dříve uvedl, že prezident se proti rozsudku bude bránit, protože jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity. Zároveň zdůraznil, že nejde o nic osobního.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství.

Prezident v následném správním sporu argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

autor: ČTK | 7. 6. 2018 18:48

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama