Praha - Obyčejnými pokutami to zřejmě neskončí. Audity, které se nyní odehrávají v českých nemocnicích, mohou vyústit v trestní oznámení. Připustil to náměstek ministerstva financí Lukáš Wagenknecht.
"Pokud auditoři zjistí jakékoliv trestněprávní jednání, samozřejmě trestní oznámení podají. Musí. Ze zákona je to jejich povinnost," řekl deníku Aktuálně.cz náměstek Wagenknecht.
Problémové nákupy v nemocnicích
Nemocnice nakupovaly vybavení za ceny, které byly vyšší v průměru o 20 procent. Podle neoficiálních informací šlo o tyto nákupy:
- Fakultní nemocnice Ostrava - CT
- Nemocnice Třinec - CT
- Fakultní nemocnice Motol - CT simulátor
- Krajská nemocnice Liberec - angio CT pro kardiocentrum a megnetická rezonance pro onkocentrum
- Fakultní nemocnice Hradec Králové - CT
- Fakultní nemocnice Olomouc - CT pro onkocentrum
Podle neoficiálních informací přitom auditoři porušení zákona skutečně odhalili. Některé špitály měly při nákupech vybavení manipulovat s veřejnými zakázkami a pořizovat předražené přístroje. Pochybení se má týkat sedmi nákupů z dvacítky, kontrolovaných bylo čtrnáct nemocnic. Škoda, kterou auditoři odhalili, má převyšovat čtvrt miliardy korun.
Problém může mít samo ministerstvo zdravotnictví
Problém ale nemusí mít jenom špitály. Auditoři se zaměřili také na ministerstvo zdravotnictví, které pravidla pro nákupy nastavilo. Pokyny nemocnicím zaslalo ještě za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra (oba z ODS).
"Nekontrolujeme jen nemocnice, snažíme se zmapovat celý systém. Nahlížíme na to zezdola i seshora. Audit se proto týkal i ministerstva zdravotnictví," potvrdil Wagenknecht.
Jakékoliv bližší informace k výsledkům ale poskytnout odmítl, protože jsou stále jen průběžné. Nemocnice i vedení resortu k nim stále mají možnost vznášet námitky. Prozradil jen, že audit v nemocnicích má na starosti asi dvacet zkušených kontrolorů.
Alarmující propojení byznysu a politiky
Audity v nemocnicích začaly v červnu letošního roku. Zaměřily se na čtrnáct špitálů. Do kontroly auditoři zahrnuli také sedm fakultních nemocnic a dvě specializované kliniky. Kontrolovaly se hlavně přístroje, které nemocnice nakupovaly pro svá traumatologická, onkologická a kardiologická centra. Zhruba dvacet nákupů, na které si auditoři posvítili, se odehrávalo v letech 2008 až 2013.
Hloubkovou kontrolu ve špitálech si vyžádala Evropská komise. Obávala se totiž, že bylo se sedmi miliardami z dotačního programu IOP naloženo nehospodárně. Do doby, než auditoři nemocnice zkontrolují, stopla Evropská unie čerpání peněz na české zdravotnictví.
Pochybnosti evropských komisařů vzbudila studie, podle které je drtivá většina vybavení českých nemocnic předražená. Mohou za to dva důvody: alarmující propojení byznysu s politikou a naprosto nefunkční kontrola. "Po přílivu peněz z Evropské unie se zvýšily ceny zdravotnického vybavení o 15 až 30 procent," píše se ve zprávě, která se do médií dostala na přelomu loňského a letošního roku.
Nemocnice protestují
Ceny přístrojů podle ní zvyšují hlavně prostředníci – tedy firmy s anonymními držiteli akcií, přes které často nemocnice nákupy pořádají. Kontrolní pravidla jsou zase nejméně spolehlivá ze všech zemí osmadvacítky.
Mezi šéfy nemocnic ale vzbudila kontrola nelibost. Pokud se totiž prokáže, že špitály pořídily vybavení skutečně nehospodárně, budou muset peníze vracet. Do Bruselu pošlou zpět miliony. Například královéhradecká fakultní nemocnice už avizovala, že bude muset vrátit 55 milionů korun, pražská motolská nemocnice zaplatí 9,5 milionu korun. Sankce uhradit odmítají.
Brání se tím, že při nákupech postupovaly v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví. Právě to nastavilo pravidla, podle kterých se peníze z Bruselu čerpaly. "Peníze z nás nemají šanci dostat ani před soudem, budeme se soudit," řekl například šéf pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD).
