Otázky a odpovědi: Proč chce Němeček vidět audit nemocnic?

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
30. 9. 2014 18:06
Deník Aktuálně.cz se pokusil odpovědět na hlavní otázky související s probíhajícím auditem ministerstva financí v nemocnicích.
Pacient při vyšetření na novém přístroji PET/CT ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Přístroj je celosvětově považován za nejmodernější v diagnostice nádorů.
Pacient při vyšetření na novém přístroji PET/CT ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Přístroj je celosvětově považován za nejmodernější v diagnostice nádorů. | Foto: čtk

Praha - Začalo to studií Evropské komise, podle které je drtivá většina vybavení českých nemocnic předražená. Mohou za to dva důvody: alarmující propojení byznysu s politikou a naprosto nefunkční kontrola.

"Po přílivu peněz z Evropské unie se zvýšily ceny zdravotnického vybavení o 15 až 30 procent," píše se ve zprávě, která se do médií dostala na přelomu loňského a letošního roku.

Ceny přístrojů podle ní zvyšují hlavně prostředníci – tedy firmy s anonymními držiteli akcií, přes které často nemocnice nákupy pořádají. Kontrolní pravidla jsou zase nejméně spolehlivá ze všech zemí osmadvacítky.

Pořádný díl viny na tom podle Evropské komise nese někdejší první náměstek ministerstva zdravotnictví a bývalý šéf správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Marek Šnajdr (tehdy za ODS), kterého studie označuje dokonce za "kardinála Richelieu" českého zdravotnictví. Díky kumulaci funkcí, které zastával, měl podle komise příliš velký vliv na většinu věcí, které se v resortu odehrály.

Evropská komise proto vyzvala české ministerstvo financí, aby nákupy nemocničního vybavení znovu překontrolovalo. Obávala se totiž, že bylo se sedmi miliardami z dotačního programu IOP naloženo nehospodárně. Do doby, než auditoři nemocnice zkontrolují, stopla Evropská unie čerpání peněz na české zdravotnictví.

Kdy audity začaly a koho ministerstvo financí kontrolovalo?

Audity v nemocnicích začaly v červnu letošního roku. Zaměřily se na čtrnáct špitálů. Do kontroly auditoři zahrnuli také sedm fakultních nemocnic a dvě specializované kliniky. Kontrolovaly se hlavně přístroje, které nemocnice nakupovaly pro svá traumatologická, onkologická a kardiologická centra. Nákupy se odehrávaly v letech 2008 až 2013.

Co audity odhalily?

Podle neoficiálních informací kontrola odhaluje manipulaci veřejných zakázek a předražování zdravotnických přístrojů. Podle auditorů se nakupovalo podle pravidel, která nastavilo ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra. Vedení resortu tehdy nastavilo maximální možné ceny, za které ještě směly nemocnice nakupovat. Většina nemocnic potom skutečně přístroje nakoupila za tyto nejvyšší možné ceny. Špitály k tomu využily služeb takzvaných kompletátorů – tedy firem, které samy nic nevyráběly, ale zboží jen přeprodávaly. Obvykle si k ceně přirazily vysokou marži. K nejznámějším „překupníkům“ patří společnosti Hospimed a Puro-klima, které figurují i v korupčním skandálu středočeského hejtmana Davida Ratha.

Ve kterých nemocnicích auditoři našli chyby?

Pochybení se našla v celé řadě špitálů, vybavení mělo být v některých případech předraženo až o čtyřicet procent. Nejhůř měly dopadnout Fakultní nemocnice v Ostravě, Fakultní nemocnice v Hradci Králové a krajská nemocnice v Jihlavě.

Co čeká na nemocnice, které při kontrole dopadnou špatně?

Obrovské ztráty. Nemocnice, které vybavení pořídily nehospodárně, budou muset vracet miliony korun zpět. Postupovat se bude podle bruselského dotačního klíče: 85 procent částky poputuje zpátky do Bruselu, 15 procent zůstane v Česku. Už nyní někteří ředitelé nemocnic přiblížili, o jaké sumy zřejmě půjde: například královéhradecká fakultní nemocnice bude muset vrátit 55 milionů korun, pražská motolská nemocnice zaplatí 9,5 milionu korun.

Proč se šéfům nemocnic audity nelíbí?

Miliony, které budou muset špitály vrátit, jim budou chybět na provoz. Ředitelé nemocnic navíc argumentují tím, že jen postupovali v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví. To nastavilo pravidla, podle kterých se peníze z Bruselu čerpaly. V nemocnicích se také vystřídalo několik auditorů a žádná pochybení nenašli.

Proč předchozí audity žádné velké prohřešky nenašly?

Audity posílalo do nemocnic ministerstvo zdravotnictví. Kontrolovalo jen to, jestli špitály nepřekročily ministerstvem stanovená pravidla. Na kontrolách se navíc podíleli odborníci, kteří původně na ministerstvu pomáhali ceny nastavit. Konkrétní příklad: na dva roky starém posudku společnosti KPMG spolupracovali také experti z Fakulty biomedicínckého inženýrství ČVUT v Kladně, například Vladimír Bičík. Odborník na fakultu nastoupil jen krátce předtím, než audit začal. Předtím pracoval na odboru evropských fondů ministerstva zdravotnictví, kde schvaloval právě ceny nemocničních přístrojů do onkocenter a kardiocenter. Během auditu tak vlastně kontroloval ceny, které sám předtím odklepl.

Proč se proti auditům postavil také šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček?

Kontrola se ho přímo dotýká. Sám Němeček přístroje nakupoval ve funkci ředitele ostravské fakultní nemocnice. Za evropské peníze pořídil například CT přístroj za 28,4 milionu korun. Ve stejné době se přitom dalo „cétéčko“ stejné značky a typu nakoupit za cenu nižší než 15 milionů korun.

Budou kontroly pokračovat?

Ano. Kontrola má totiž dvě fáze. V první se auditoři zaměřili na to, kam tekly miliardy na nákupy, které si mělo pohlídat ministerstvo zdravotnictví. Tyto kontroly už jsou téměř ukončeny. Ve druhé fázi auditoři zkontrolují nákupy, které si ve svých nemocnicích organizovaly kraje.

Proč nechce ministerstvo financí audit zveřejnit?

Podle náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta by úřad porušil české i unijní zákony. Ministerstvo financí má totiž v průběhu kontroly ze zákona povinnost mlčenlivosti.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy