Neakutní případy neberte, řekli fakultním nemocnicím

Domácí ČTK Domácí, ČTK
9. 2. 2011 16:30
Leoš Heger chce s lékaři znovu zahájit jednání o stažení výpovědí
Foto: archiv nemocnice

Praha - Fakultní nemocnice přestanou na konci února přijímat neakutní pacienty, aby měly v březnu dost lůžek pro neodkladné případy. Ty budou přijímat bez ohledu na spádovost. V případě potřeby pomůže v krizové situaci také armáda. 

Ve středu se na tom shodl ministr zdravotnictví Leoš Heger a premiér Petr Nečas s řediteli státních fakultních nemocnic.

Politici také shodně uvedli, že s lékařskými odbory chtějí obnovit jednání. Heger nevylučuje, že nemocniční lékaři by už od března mohli mít nové tarifní tabulky, jak požadují lékařské odbory. Pro jejich schválení ale potřebuje mandát od vlády.

 Podle Hegera jsou dokonce připraveni oslovit je sami, podrobnosti strategie ale odmítli prozradit.

Obě strany opět probíraly řešení krizové situace, která může nastat od začátku března, kdy plánuje odejít téměř 4000 lékařů.

"Fakultní nemocnice intenzivně připravují krizové plány, budou připraveny a budou tvořit páteřní síť v případě krizového řízení," řekl po schůzce premiér Petr Nečas.

Krizový plán fakultních nemocnic počítá s uvolněním lůžek pro akutní oddělení. "Omezíme přijímání případů, které se dají odložit. Jedná se například o operace kloubů," uvedl ředitel FN v Hradci Králové Roman Prymula. Podle něj by se mohla kapacita až zdvojnásobit.

Heger řekl, že se počítá se společným lůžkovým fondem či tím, že by se personál přesouval z jednotlivých oddělení na jiná podle potřeby. Uzavřít by se mohly také některé ambulance, přijímaly by se do nich akutní případy.

Ředitelé nemocnic dostali pokyn, že mají brát i pacienty z jiných regionů. "Tradiční spády nebudou hrát žádnou roli," uvedl ministr.

Přesto se jedná o dočasné řešení. "V daném režimu jsme schopni vést nemocnici maximálně dva měsíce," dodává ředitel s tím, že poté vyčerpají zaměstnanci přesčasové hodiny.

Leoš Heger opět připomněl, že zásadním bodem pro řešení složitého stavu bude komunikace mezi řediteli jednotlivých nemocnic a kraji. Ministr také plánuje založit informační centra, která by měla pacientům pomoci při hledání lékařské péče.

Podle ředitelky plzeňské fakultní nemocnice Jaroslavy Kunové by po případném odchodu lékařů Karlovarský a Plzeňský kraj čekalo velké omezení péče. "Nápor bude veliký," uvedla. Nemocnice bude pracovat v krizovém režimu, aby uspokojila pacienty.

Šéfka nemocnice věří, že neonatologové a gynekologové ve výpovědi neodejdou. Lékařům před pár dny nabídla zvýšení platů o 8000 až 12.000, jak žádají. Místní odbory její návrh odmítly, Kunová prodloužila čas k rozhodnutí do pondělí.

Výpovědi naopak nepostihly ostravskou fakultní nemocnici. Ředitel Svatopluk Němeček výpadky péče neočekává. Nemocnice ale bude muset přebrat pacienty od krajských nemocnic.

Odloží proto plánované operace a postupně si vyprázdní například ortopedii či rehabilitaci, kde není léčba tak akutní. Tím se kapacity zdvojnásobí pro neodkladné případy, porodnice by pak mohla mít až trojnásobek lůžek, tedy stovku.

Zapojí se také armáda

O výpomoci armády při řešení hrozící krize jednal odpoledne premiér Petr Nečas s ministry obrany a zdravotnictví.

V případě potřeby uvolní až 1000 vojáků a stroje pro leteckou i pozemní dopravu. Premiér uvedl, že od armády očekává především pomoc v oblasti logistiky.

Ministr obrany Alexandr Vondra dodal, že obranné složky mohou v případě delšího trvání krize přizpůsobit svůj výcvik požadované péči, to se ale pak odrazí i na vyšších nákladech na chod.

"Armáda nemůže nahradit odcházející lékaře, ale bude připravena českému zdravotnictví pomoci," podotkl Vondra. V případě potřeby má k dispozici pět vrtulníků záchranné služby, deset dopravních vrtulníků a pět dopravních letadel, které by se využily při transportech na delší vzdálenosti. Pozemní složky nabízejí až sto sanitních vozů.

Krizový plán vlády

Vláda již v úterý na zasedání bezpečnostní rady připravila krizový plán, který počítá s obrovskými manévry. Využít chce například i armádní vrtulníky. Ministr zdravotnictví i hejtmani nadále žádají lékaře, ať neodcházejí.

Lékaři žádají navýšení platů o 8000 až 12 tisíc korun a garance, že se k nim peníze skutečně dostanou.

I když už Heger dal příkaz ředitelům svých nemocnic, že peníze mají dát na platy, a stejně to udělají hejtmani, lékařským odborům to nestačí. Odmítly vyzvat lékaře ke stažení výpovědí.

Pokud lékaři skutečně odejdou, nastolí nemocnice prázdninový provoz, pojedou tedy na zhruba polovinu kapacity. Kraje nyní mapují, ve kterých oborech se dá očekávat výpadek péče, navzájem budou zajištění péče koordinovat.

 

Právě se děje

Další zprávy