Utekl už půlrok od zásahu „šlachtovců", tedy protimafiánské policie ÚOOZ pod vedením Roberta Šlachty, na Úřadu vlády. Policie tehdy vzbudila velká očekávání, veřejnost se těšila, že kromě několika exposlanců a milenky tehdejšího premiéra Petra Nečase, tedy Jany Nagyové-Nečasové, budou pozatýkány a před soud postaveny také další klíčové postavy. Známí pražští kmotři, někteří špičkoví manažeři státních firem, další politici a lidé, kteří kmotry s těmi ostatními spojovali - všelijací advokáti a lobbisté. Jenže „skutek utek", za půl roku se mnoho nestalo.
Pro onu neobyčejnou prodlevu najdeme více vysvětlení - nejpádnější zní: případy jsou vysoce komplikované, olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a jeho tým jsou maximálně obezřetní, nechtějí věci uspěchat a prohrát. Stojí proti nim nejlepší advokáti, navíc kvalitu české centrální policie nelze nazvat zrovna světovou. Žádná FBI to není.
Ve skutečnosti ale zásah policie nebyl marný, justiční mašinérie se pomalu, opatrně dává do pohybu. To, že policie a žaloba jaksi „ožily", zvedly hlavu, má své vedlejší důsledky. Padl bývalý šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, policie později obvinila jeho šéfanalytika Jana Petržílka, že donášel předsedovi Věcí veřejných Vítu Bártovi, kmotři se částečně stáhli, šéf jedné z největších polostátních firem v zemi přestal spolupracovat s významným lobbistou. Šíbři přibrzdili, dostali strach.
Grygárkem to celé začalo
Z Jany Nečasové-Nagyové se dělá v některých médiích skoro oběť, ale to nic nemění na faktu, že byla pravou rukou premiéra Nečase, že asistovala u všeho a že její odposlechy skýtají nemalé množství dosti katastrofických poznatků o tom, jak premiér a část jeho vlády fungovali. Též zneužití vojenské tajné služby je megaskandál, který by se díky zveřejnění hned tak neměl opakovat.
V nedávné době proběhly dvě důležité policejní akce. První: obviněn byl bývalý náměstek pražského vrchního státního zástupce Libor Grygárek. Podle ÚOOZ zneužil pravomoc, když pomáhal kmotrovi Romanu Janouškovi, kryl ho. Grygárek je těžký soupeř, těžká váha. Stále má ve struktuře státního zastupitelství mnoho kontaktů, sám se celá léta podílel na trestním stíhání (podle policie ho ale v některých případech i blokoval). Navíc je Grygárek muž, u kterého celá kauza Nagyová před dvěma lety začala.
Obvinění Grygárka sice trvalo půl roku (nebo dva roky), ale Ivo Ištvan tím aktem dává zřetelně najevo, že se nenechal zahnat do kouta. Jak známo, prohrál s Nejvyšším soudem (NS), který rozhodl, že exposlance Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu nelze stíhat. Jako do betonové zdi Ištvan narazil na neuvěřitelně extenzivní výklad poslanecké imunity. Podle NS se poslanec de facto může nechat uplácet, je to jeho postoj. Po této nečekané kolizi se Ištvan nevzdal. Jde po jedné z klíčových osob celé té mafie.
Grygárek je smutná postava, podle více informací úzce souvisí s pražskými kmotry, nejen s Romanem Janouškem, ale podle policie i s Ivo Rittigem a dalšími. Uvidíme, zda Ištvan tyto vazby a jejich zločinnost dokáže.
Brzdí vyšetřování „bizoni"?
Podle důvěrných informací existuje ještě jeden důvod oné půlroční prodlevy. Nejenže má policie mnoho materiálů, které musela zpracovat a doplnit o výslechy a další úkony. Údajně má problémy s tajnou službou BIS, jež jí odmítá vydat některé dokumenty (zřejmě záznamy odposlechů, to však nevíme přesně). Policie o ně žádá s tím, že by se je pokusila „zprocesnit" a použít v trestním řízení.
To je další velmi zajímavý prvek celé skládačky. Agenti BIS, „bizoni", celá léta věděli o mafiánských vazbách mezi žalobci, politiky a kmotry. Věděli o podvodných státních zakázkách, o tunelování atd. Mimo jiné to vyplývá i z jejich veřejných výročních zpráv. Nepochybně právě takové, ale mnohem konkrétnější zprávy byly obsahem tajných informací, které pravidelně posílali vládě a prezidentovi. Za minulé vlády ovšem procházely tyto informace rukama šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové-Nečasové...
Přitom ona sama v nich musela figurovat - fungovala jako jakýsi „styčný důstojník" předsedy vlády s kmotry, lobbisty, šéfy státních a polostátních podniků. (Vzpomeňme kupříkladu, že tato žena, spojovaná s kmotrem Ivo Rittigem, seděla ve výběrové komisi na nového ředitele vykrádaných Lesů ČR!) Není tedy nemožné, že si bizoni dávali pozor, co Nečasovi (Janě Nagyové) posílají.
Pecina a spol. - nikdy toho nenechají
Druhá zajímavá akce policie proběhla v sídle ČEZ. Opět zasahoval ÚOOZ; tentokrát to však byli šlachtovci z budějovické expozitury a pod dozorem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Souvisí ta akce nějak s razií na Úřadu vlády, s Janou Nagyovou-Nečasovou? - Jak už řečeno, tuto akci řídil nikoli Ivo Ištvan, ale Lenka Bradáčová. Policie v sídle ČEZ údajně sbírala materiály o solárních elektrárnách. (Není jasné, jestli šlo skutečně také o firmu Amun.Re.)
Je všeobecně známo, že Nagyová-Nečasová udržovala styky s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. To se objevilo kupříkladu v kauze stíhaných a Nejvyšším soudem spasených exposlanců. Policie má víc nahrávek hovorů mezi šéfkou kabinetu Nečase a hlavou ČEZ. A není pochyb, že si jednotlivé složky šlachtovců (ÚOOZ) svoje poznatky navzájem poskytují. Přesto zřejmě akce Lenky Bradáčové s akcemi Ivo Ištvana v podstatě nesouvisí. Je to jiná linie.
Policie a státní zástupci tedy přece jen pracují, nenechali se ani politiky, ani Nejvyšším soudem a kvalitními advokáty zahnat do kouta. Ošklivá v té šílené hře je i snaha současného Zemanova ministra vnitra Martina Peciny narychlo ještě nacpat svoje lidi do špičkových rolí v centrálních policejních útvarech, ale i na některá krajská ředitelství. Stejně tak je pro část policie znepokojující návrat Petra Lessyho do jejího čela - přece právě za něj byl instalován Jan Petržílek do funkce šéfanalytika protikorupční policie a Lessy je spojován s Vítem Bártou. To dokazuje u nás notoricky známý fakt, že politici si nedají pokoj a že je nutné je bedlivě hlídat.
Bylo by krásné, kdyby policie a žaloba pracovaly rychleji. Nepracují. Ale můžeme být rádi, že poté, co začaly dělat svou práci, znovu necouvly a nedělají mrtvého brouka. Zajímavé, že nově vznikající vláda nijak neřeší české tajné zpravodajské agentury. Přitom vojenská tajná služba totálně selhala a o BIS v podstatě vůbec nic nevíme.
