Národní knihovna vystaví vzácný pergamen z roku 1406, vydražila ho za 18,2 milionu

ČTK ČTK
10. 6. 2019 16:25
Národní knihovna brzy vystaví v Klementinu svůj nový vzácný přírůstek. Notářský zápis na pergamenu z roku 1406 získala v neděli v aukci a zaplatila za něj včetně aukčních poplatků 18,2 milionu korun. Podle odborníků jde o vzácný právní doklad, který si nechávali vyhotovit jen účastníci sporu a často po jeho vyřešení pozbyl platnosti, tedy se málokdy dochoval. Historikové se pokusí zrekonstruovat, kde se dokument v uplynulých 600 letech nacházel.
vzácný notářský instrument z roku 1406, který získala v aukci a zaplatila za něj včetně aukčních poplatků 18,2 milionu korun.
vzácný notářský instrument z roku 1406, který získala v aukci a zaplatila za něj včetně aukčních poplatků 18,2 milionu korun. | Foto: ČTK

Kdo byl majitelem, který ho do dal dražby, nechce jednatel aukční síně 1. Art Consulting Jiří Rybář prozradit. Zřejmé ale je, že již od loňska se na českém trhu objevují středověké dokumenty a podle Kocandy lze další očekávat. I proto, že se cena, za níž se prodají, zvyšuje.

V únoru se v aukci stejné aukční síně objevil rukopis spojený s Janem Husem, vyvolával se za pět milionů korun a NK jej také chtěla koupit. Podle informací ČTK ale měla od ministerstva kultury limit šest milionů korun, dílo tak získal soukromý sběratel za více než sedm milionů.

I poučena touto aukcí NK požádala o peníze ministerstvo znovu a dostala více. "Cena se určuje individuálně. U takových artefaktů nelze v podstatě určit žádnou tržní cenu," řekl Kocanda.

Odborníci při žádosti o dotaci vycházejí z toho, na kolik je důležité mít dokument ve sbírkách státu. Strategie před aukcí je podle něj zájem státu udržet v tajnosti.

Loni koupila v aukci Karlova univerzita pravděpodobně ze stejného zdroje listiny ze 14. století, které se váží k jejímu založení. Cenu neuvedla, nedávno prorektor UK Jan Royt při jiné příležitosti řekl, že stály 20 milionů. Uvedl ale také, že zástupcům UK v aukční síni, řekl, aby je koupili třeba za 80 milionů. "Takové věci se prostě neobjevují," řekl.

Dobrá práce, pochválil Staněk

"Je to dobrá práce Národní knihovny, která mapuje trh a aukční projekty, které se objevují nejen na našem území," řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

"Možná kdybychom měli nějakou jistotu kolem Vyšebrodu, mohlo se to koupit na aukci a nemuseli jsme to teď řešit složitou cestou," uvedl v narážce na požadavek Národní galerie Praha na dotaci 65 milionů korun na deskový obraz pravděpodobně od Mistra Vyšebrodského oltáře. Ten se v zahraniční aukci nabízel za 110 tisíc eur (2,8 milionu korun), nebylo ale jisté autorství, které se prokázalo později.

Notářský instrument posílí podle Kocandy historické fondy NK. "NK plní mnoho rolí, ale jedna z těch nejpodstatnějších je uchovávat národní kulturní dědictví, které máme. Pro mě historické fondy představují výkladní skříň Národní knihovny," řekl Kocanda.

Přes tento příměr ale kromě plánované výstavy nebude pergamen vystaven ve vitríně, ale uložen do trezoru podobně jako jiné rukopisy, prvotisky a staré tisky. Pergamen je podle odborníků ve velmi dobrém stavu. Může za to materiál, který paradoxně přes své stáří je zachovalý, zatímco knihovnu trápí životnost tisíců svazků z 19. století, k jejichž výrobě byl použit tzv. kyselý papír a jež se musejí nákladně odkyselovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy