Malá pošta v Roháčově ulici na pražském Žižkově je v pondělí dopoledne otevřená od deseti do dvanácti hodin. Fungují tu tři přepážky ze čtyř, pořád je plno, na vyřízení čekají lidé ve frontách čítajících až osm lidí. "Nebojte, ještě tady tři měsíce budeme," uklidňuje pošťačka za přepážkou staršího muže, který přišel zaplatit složenku.
Žižkovská pošta je jednou ze 300, které ministerstvo vnitra plánuje od července zrušit. Uspořit tak chce 700 milionů korun ročně. Ztrátovému státnímu podniku by to mělo pomoci vyhnout se pádu do insolvence. V Praze 3, kam Žižkov patří, končí poboček pět. Osmdesáti tisícům obyvatel i pracovníkům místních firem zůstane jen jedna v Olšanské ulici.
"Je tady domov důchodců a oni zruší poštu. To ten Rakušan pěkně vymyslel," naráží třiaosmdesátiletý Pavel Tuček na ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN, pod jehož úřad pošty spadají. A také na pobočku v Roháčově ulici, kam chodí jednou až dvakrát do měsíce. Bydlí za rohem.
Žena, která si jde vyzvednout doporučený dopis, mu poradí vyřizovat korespondenci elektronicky. "Dokážete si představit, že budu v 83 letech zkoumat elektronickou poštu? Pro mě je to neznámá," odpovídá Tuček. Další senior, který kulhá o holi, přitaká: "To jsme dva!" Léta využívají Českou poštu, nové služby jako Zásilkovna nebo PPL jim nic neříkají.
Naštvaní jsou ale nejen senioři. Na poštu přicházejí i lidé středního věku a několik studentů. Služby státního podniku využívají různě. Někdo sem chodí kvůli balíkům i dvakrát do týdne, další přijdou před svátky poslat pohled. Všichni ale mají obavu stejnou. Když zůstane pro celou Prahu 3 jediná pošta, budou tam nekonečné fronty. "Vůbec si nedokážu představit, jak se tam všichni vejdou. Už teď v Olšanské čekávám půl hodiny," říká student Max Špachta.
Přestože je pobočka v Olšanské ulici větší, lidé tam podle svých slov často čekají hodinu i dvě. Vedení pošt slibuje, že úřady, které zachová, posílí více pracovníky.
Česká pošta sice zruší méně míst, než původně plánovala, přesto ale její rozhodnutí vyvolává kritiku. Komunální politici ho odmítají. Svaz měst a obcí chce po Velikonocích s vedením podniku jednat o možnostech, jak síť pošt udržet funkční. Proti rušení se staví i obyvatelé, přestože těch, kdo pošty pravidelně využívají, ubývá.
V Roháčově ulici si stěžují i ti, kdo pobočku obvykle nevyužívají. "To musel vymyslet chorý mozek. Zůstane nám tu jen jedna pošta. Budeme to mít dvě stanice autobusem a dvě tramvají. Nezní to sice hrozně, ale já nemám nohu a pro další staré lidi je taková cesta problém. A fronty tam budou na celý den," zlobí se senior Jiří, který ale na poštu nechodí "pokud možno vůbec". Všechno si nechává posílat domů.
Vedení městské části považuje rušení za problém a zachování jediné pobočky za naprosto nedostatečné. Místostarosta Pavel Dobeš ze STAN věří, že se mu podaří vyjednat změnu. Rakušanovi vyčítá, že se obce a městské části vytváření seznamu neúčastnily, a doteď jim není jasné, podle jakých kritérií jej Česká pošta udělala.
V pondělí svolal Dobeš zástupce pražských částí. Požadují lepší komunikaci s vedením pošt, vysvětlení, na základě jakých dat seznam vznikl, a také možnost zohlednit místní kritéria, jako je možnost dopravy k zachovaným pobočkám, překážky v cestě a podobně.
Se seznamem nesouhlasí většina měst, kterých se to dotkne. Prvenství v počtu drží Praha, kde má zmizet 35 poboček. Pošta, která v současnosti zaměstnává zhruba 23 tisíc lidí, původně uváděla, že v polovině letošního roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Počátkem týdne čísla snížila, ze zrušených poboček propustí 950 lidí, dalších 500 míst škrtne v logistické síti.
Rušení je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby.
