Napodruhé lépe. Adept na ústavního soudce míří mezi senátory, výhrady má jediný

Jan Horák Jan Horák
13. 1. 2020 19:22
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal je za poslední rok druhým kandidátem, kterého by prezident Miloš Zeman rád viděl mezi ústavními soudci. Jeho první favorit, Aleš Gerloch, v Senátu narazil, zákonodárci ho odmítli. Podruhé by měl mít Zeman šťastnou ruku, členové senátního ústavně-právního výboru jsou až na výjimku připraveni Šámala podpořit. Výboru se představí v úterý dopoledne.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal by se mohl stát novým ústavním soudcem.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal by se mohl stát novým ústavním soudcem. | Foto: DVTV

"Jedná se o všeobecně známou a respektovanou osobnost, která po stránce teoretické i praktické splňuje podmínky pro výkon funkce soudce Ústavního soudu," stojí v žádosti prezidenta o souhlas s nominací Šámala určené Senátu. "Jeho dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti dávají záruku, že jde o nezpochybnitelného právního experta v oblasti trestního práva," píše dále hlava státu.

Na poli trestního práva se Pavel Šámal profiluje valnou část svého profesního života. Je třeba hlavním autorem trestního zákoníku platného od roku 2009. Jeho specializace je jedním ze stěžejních důvodů, proč by ho prezident rád viděl na uvolněném místě v Ústavním soudu. Bývalý ústavní soudce Jan Musil, který rezignoval loni v lednu, byl považovaný za experta ve stejné oblasti.

Nominaci Šámala v úterý v 10 hodin začal projednávat ústavně-právní výbor Senátu. Sám Šámal sezení výboru nevynechal, naopak se jako oficiální kandidát na ústavního soudce senátorům poprvé představil. "Pan předseda se jednání ústavně-právního výboru Senátu osobně zúčastní," potvrdil Aktuálně.cz před jednáním mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Úlohou výboru je prověřit, zda Šámal splňuje formální předpoklady pro nominaci. V tomto případě půjde o technikálii, protože podmínkami jsou věk nad čtyřicet let, vysokoškolské právnické vzdělání a desetiletá praxe v oboru. Především však výbor musí dojít k závěru, zda Šámala doporučí ke schválení plénu Senátu. Právě plénum v konečném důsledku rozhodne o jeho jmenování, postoj výboru mu slouží coby vodítko.

Osud Gerlocha by Šámala potkat neměl

Zemanův předchozí adept, bývalý děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch, v horní komoře parlamentu narazil. Při hlasování na plénu v březnu loňského roku dostal hlas od 19 ze 64 přítomných senátorů. Gerloch neúspěch vnímal jako odraz napjatých vztahů mezi Senátem a prezidentem. Kritici zase upozorňovali na jeho úzké sepětí s Hradem, Gerloch se opakovaně Zemana při sporných právních otázkách zastával.

Šámala by minimálně ve výboru nic takového potkat nemělo. Aktuálně.cz oslovilo všech deset jeho členů, reagovalo jich osm. Sedm z nich uvedlo, že s nominací šéfa Nejvyššího soudu souzní a do navržené funkce ho podpoří. "Pana profesora Pavla Šámala znám takřka 40 let, sleduji jeho práci a jsem přesvědčen, že je jedním z největších expertů na trestní právo. Je nepochybné, že by byl pro Ústavní soud posilou," řekl předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD).

Pavel Šámal při jmenování předsedou Nejvyššího soudu, který řídí od 22. ledna 2015.
Pavel Šámal při jmenování předsedou Nejvyššího soudu, který řídí od 22. ledna 2015. | Foto: ČTK

Obdobně jako Antl mluví až na jednoho všichni, kteří na dotaz Aktuálně.cz odpověděli. Třeba senátor Martin Červíček (ODS) vyzdvihuje právě Šámalovu specializaci. "Jsem přesvědčen o jeho nezpochybnitelné odbornosti především v trestním právu a s ohledem na potřebu doplnit Ústavní soud o soudce s touto odborností považuji návrh prezidenta za relevantní. Jsem připraven návrhu vyjádřit svoji podporu," uvedl.

Goláň: Potřebnější je na Nejvyšším soudu

"Zapůsobil na mě nejen jako odborník a vůbec jako člověk, který ví, o čem mluví, ale také jako člověk fyzicky svěží," zmínil senátor Michael Canov (SLK), který se potkal s Šámalem profesně coby člen výboru. Osobně ho zažil i senátor Miroslav Adámek (za ANO). "Je to profesionál, který je vhodným kandidátem na ústavního soudce," podotkl. Zvednout pro Šámala ruku se chystají také senátoři Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), Zdeněk Hraba (STAN) a Radek Sušil (ČSSD).

Všichni jmenovaní také záporně odpověděli na otázku, zda mají proti předsedovi Nejvyššího soudu výhrady. Jediné vznesl senátor Tomáš Goláň (za Senátor 21). Proti nominaci se postavil z důvodu, který zbytek uvádí jako Šámalovu přednost. "Vážím si jeho odbornosti v oblasti trestního práva. Právě proto bych chtěl, aby na Nejvyšším soudu zůstal. Potřebnější je podle mého v této funkci," uvedl Goláň. Z jednání výboru je omluven, ale hlasování na plénu se zúčastní.

Veterán z Nejvyššího soudu

Pavel Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od 22. ledna 2015, na této instanci působí už od roku 1993. Platí za výjimečného experta na trestní právo, členem komise Ministerstva spravedlnosti pro přípravu rekodifikace trestního zákona a trestního řádu se stal už roku 2009.
Je hlavním autorem stávajícího trestního zákona platného od roku 2009, trestní právo přednáší i na pražské právnické fakultě a v roce 2008 se stal v tomto oboru Právníkem roku. Profesorem je od roku 2009. Před rokem 1989 působil na Okresním soudu v Mostě a Krajském soudu v Ústí nad Labem, práva absolvoval roku 1977. Byl členem KSČ.

Při úterním zasedání výboru jménem prezidenta přednesl Šámalovu nominaci kancléř Vratislav Mynář. Proč prezident nepodpoří svého favorita osobně, jeho mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz Aktuálně.cz nevysvětlil. Ale odpovídá to praxi z poslední doby, kdy zájmy hlavy státu na senátní půdě hájí právě vedoucí prezidentské kanceláře. O konečné nominaci rozhodne plénum 29. ledna.

Prezident oslovil Pavla Šámala s nabídkou stát se ústavním soudcem loni 27. listopadu. Ten si vzal dva týdny na rozmyšlenou a poté ji přijal. "Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu," vysvětlil. Oficiální nominaci obdržel Senát 19. prosince.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy