Napodruhé lépe. Adept na ústavního soudce míří mezi senátory, výhrady má jediný

Jan Horák Jan Horák
13. 1. 2020 19:22
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal je za poslední rok druhým kandidátem, kterého by prezident Miloš Zeman rád viděl mezi ústavními soudci. Jeho první favorit, Aleš Gerloch, v Senátu narazil, zákonodárci ho odmítli. Podruhé by měl mít Zeman šťastnou ruku, členové senátního ústavně-právního výboru jsou až na výjimku připraveni Šámala podpořit. Výboru se představí v úterý dopoledne.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal by se mohl stát novým ústavním soudcem.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal by se mohl stát novým ústavním soudcem. | Foto: DVTV

"Jedná se o všeobecně známou a respektovanou osobnost, která po stránce teoretické i praktické splňuje podmínky pro výkon funkce soudce Ústavního soudu," stojí v žádosti prezidenta o souhlas s nominací Šámala určené Senátu. "Jeho dosavadní odborná praxe s konkrétními pozitivními výsledky a dlouholeté právní zkušenosti dávají záruku, že jde o nezpochybnitelného právního experta v oblasti trestního práva," píše dále hlava státu.

Na poli trestního práva se Pavel Šámal profiluje valnou část svého profesního života. Je třeba hlavním autorem trestního zákoníku platného od roku 2009. Jeho specializace je jedním ze stěžejních důvodů, proč by ho prezident rád viděl na uvolněném místě v Ústavním soudu. Bývalý ústavní soudce Jan Musil, který rezignoval loni v lednu, byl považovaný za experta ve stejné oblasti.

Nominaci Šámala v úterý v 10 hodin začal projednávat ústavně-právní výbor Senátu. Sám Šámal sezení výboru nevynechal, naopak se jako oficiální kandidát na ústavního soudce senátorům poprvé představil. "Pan předseda se jednání ústavně-právního výboru Senátu osobně zúčastní," potvrdil Aktuálně.cz před jednáním mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Úlohou výboru je prověřit, zda Šámal splňuje formální předpoklady pro nominaci. V tomto případě půjde o technikálii, protože podmínkami jsou věk nad čtyřicet let, vysokoškolské právnické vzdělání a desetiletá praxe v oboru. Především však výbor musí dojít k závěru, zda Šámala doporučí ke schválení plénu Senátu. Právě plénum v konečném důsledku rozhodne o jeho jmenování, postoj výboru mu slouží coby vodítko.

Osud Gerlocha by Šámala potkat neměl

Zemanův předchozí adept, bývalý děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch, v horní komoře parlamentu narazil. Při hlasování na plénu v březnu loňského roku dostal hlas od 19 ze 64 přítomných senátorů. Gerloch neúspěch vnímal jako odraz napjatých vztahů mezi Senátem a prezidentem. Kritici zase upozorňovali na jeho úzké sepětí s Hradem, Gerloch se opakovaně Zemana při sporných právních otázkách zastával.

Šámala by minimálně ve výboru nic takového potkat nemělo. Aktuálně.cz oslovilo všech deset jeho členů, reagovalo jich osm. Sedm z nich uvedlo, že s nominací šéfa Nejvyššího soudu souzní a do navržené funkce ho podpoří. "Pana profesora Pavla Šámala znám takřka 40 let, sleduji jeho práci a jsem přesvědčen, že je jedním z největších expertů na trestní právo. Je nepochybné, že by byl pro Ústavní soud posilou," řekl předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD).

Pavel Šámal při jmenování předsedou Nejvyššího soudu, který řídí od 22. ledna 2015.
Pavel Šámal při jmenování předsedou Nejvyššího soudu, který řídí od 22. ledna 2015. | Foto: ČTK

Obdobně jako Antl mluví až na jednoho všichni, kteří na dotaz Aktuálně.cz odpověděli. Třeba senátor Martin Červíček (ODS) vyzdvihuje právě Šámalovu specializaci. "Jsem přesvědčen o jeho nezpochybnitelné odbornosti především v trestním právu a s ohledem na potřebu doplnit Ústavní soud o soudce s touto odborností považuji návrh prezidenta za relevantní. Jsem připraven návrhu vyjádřit svoji podporu," uvedl.

Goláň: Potřebnější je na Nejvyšším soudu

"Zapůsobil na mě nejen jako odborník a vůbec jako člověk, který ví, o čem mluví, ale také jako člověk fyzicky svěží," zmínil senátor Michael Canov (SLK), který se potkal s Šámalem profesně coby člen výboru. Osobně ho zažil i senátor Miroslav Adámek (za ANO). "Je to profesionál, který je vhodným kandidátem na ústavního soudce," podotkl. Zvednout pro Šámala ruku se chystají také senátoři Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), Zdeněk Hraba (STAN) a Radek Sušil (ČSSD).

Všichni jmenovaní také záporně odpověděli na otázku, zda mají proti předsedovi Nejvyššího soudu výhrady. Jediné vznesl senátor Tomáš Goláň (za Senátor 21). Proti nominaci se postavil z důvodu, který zbytek uvádí jako Šámalovu přednost. "Vážím si jeho odbornosti v oblasti trestního práva. Právě proto bych chtěl, aby na Nejvyšším soudu zůstal. Potřebnější je podle mého v této funkci," uvedl Goláň. Z jednání výboru je omluven, ale hlasování na plénu se zúčastní.

Veterán z Nejvyššího soudu

Pavel Šámal předsedá Nejvyššímu soudu od 22. ledna 2015, na této instanci působí už od roku 1993. Platí za výjimečného experta na trestní právo, členem komise Ministerstva spravedlnosti pro přípravu rekodifikace trestního zákona a trestního řádu se stal už roku 2009.
Je hlavním autorem stávajícího trestního zákona platného od roku 2009, trestní právo přednáší i na pražské právnické fakultě a v roce 2008 se stal v tomto oboru Právníkem roku. Profesorem je od roku 2009. Před rokem 1989 působil na Okresním soudu v Mostě a Krajském soudu v Ústí nad Labem, práva absolvoval roku 1977. Byl členem KSČ.

Při úterním zasedání výboru jménem prezidenta přednesl Šámalovu nominaci kancléř Vratislav Mynář. Proč prezident nepodpoří svého favorita osobně, jeho mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz Aktuálně.cz nevysvětlil. Ale odpovídá to praxi z poslední doby, kdy zájmy hlavy státu na senátní půdě hájí právě vedoucí prezidentské kanceláře. O konečné nominaci rozhodne plénum 29. ledna.

Prezident oslovil Pavla Šámala s nabídkou stát se ústavním soudcem loni 27. listopadu. Ten si vzal dva týdny na rozmyšlenou a poté ji přijal. "Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu," vysvětlil. Oficiální nominaci obdržel Senát 19. prosince.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hongkongský aktivista Wong dostal dalších deset měsíců vězení. Zúčastnil se připomínky brutalit na Tchien-an-men

Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong stráví dalších deset měsíců ve vězení. Soud mu nyní vyměřil takový trest za účast na nepovoleném shromáždění, které se konalo loni 4. června, informuje agentura Reuters. Wong a další lidé si tehdy připomínali krvavé potlačení protivládních protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men čínskou armádou v roce 1989.

Čtyřiadvacetiletý Wong si už nyní ve vězení odpykává dva tresty související s masovými prodemokratickými demonstracemi z roku 2019. K účasti na vzpomínkové akci ze 4. června 2020 se minulý týden přiznal, a tak mu soud trest z původně navrhovaných 15 měsíců snížil na deset měsíců. Portál Hongkong Free Press (HKFP) uvedl, že kromě Wonga soud poslal za mříže na dobu od čtyř do šesti měsíců ještě tři další aktivisty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy