Dnes je Bílá sobota, prostřední den velikonočního tridua. Křesťané si připomínají Ježíše Krista v hrobě a nočními obřady přecházejí v nedělní Boží hod velikonoční, kdy slaví jeho zmrtvýchvstání. Název Bílá sobota zřejmě pochází od bílých rouch těch, kteří v noci přijali křest. Název může mít původ i v lidových zvycích uklízet a bílit v tento den před oslavou zmrtvýchvstání.

Pro věřící je celá sobota přípravou na večer, kdy vrcholí obřady. Přes den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, s výjimkou pomazání nemocných a svátosti smíření. Lidé ale mohou do kostelů přicházet v tichosti, modlit se a poklonit se symbolickému Kristovu hrobu. Po západu slunce pak začíná velikonoční noční bohoslužba, a tím slavnost Kristova vzkříšení. Součástí vigilie bývají také křty, většinou dospělých, kteří se rozhodli stát křesťany. Protestantské církve vigilii sice většinou nepraktikují, ale obsah Velikonoc to pro ně nemění.

Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Poslední postní týden před Velikonocemi končí takzvaným velikonočním triduem, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. V řadě církevních společenství tyto dny představují vrchol liturgického roku, neboť obsahují ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí ve zmrtvýchvstání.