reklama
 
 

Mladí mají Palacha za hrdinu, starší jeho oběť považují za zbytečnou, ukázal průzkum

15. 1. 2019 19:06
Jan Palach a jeho protest proti rezignaci po sovětském vpádu je napevno zaryt do paměti Čechů. Vyplývá to aspoň z průzkumu agentury NMS Market Research, podle něhož o Palachovi slyšelo 94 procent občanů. Anketa dále zjišťovala, jak Palacha lidé vnímají. Asi polovina oslovených ho označila za hrdinu nebo mučedníka, pozitivně hodnotili jeho čin zejména mladí. S přibývajícím věkem pak rostla naopak skupina těch, kdo považují sebeupálení studenta za zbytečnou oběť.

Průzkumy často odhalují, že Češi neoplývají příliš dobrou znalostí moderní historie. Pro Jana Palacha to, zdá se, neplatí. O jeho sebeupálení neslyšelo podle průzkumu pouze šest procent populace. Zatímco však u padesátníků nebo šedesátníků je takových lidí ještě méně, u mladých mezi 18 až 24 lety je to téměř každý pátý. I to je však výrazně lepší výsledek než třeba u znalosti pojmů normalizace nebo pražské jaro.

"Když mluvíte o normalizaci, spousty studentů neví, proč by se jí měli zabývat. Ale Palachem ano - je to stejně mladý člověk jako oni, je to příběh, kterému se prostě nedá vyhnout," komentuje výsledek průzkumu Mikuláš Kroupa, ředitel spolku Post Bellum, který si průzkum zadal.

Další čísla však už Kroupu optimismem nenaplňují. Průzkum také ukázal, že o Palachovi sice slyšel skoro každý, ale jen malá část dokáže popsat také kontext jeho činu. "Většina národa nedokáže pochopit, proč to Palach udělal. Když se zeptáte žáků, řeknou vám, že to byl ten student, co se upálil proti komunismu. Ale co je komunismus, v jaké době to bylo, proti čemu protestoval, co následovalo potom, už nedokážou říct," dodává Kroupa.

"Palachův odkaz není časově omezený"

Téměř každý druhý respondent do 24 let hodnotí Palachovo sebeupálení jako hrdinský čin. S přibývajícím věkem však jejich poměr výrazně klesá. V nejstarší kategorii (55-64 let) si to myslí už pouze 19 procent z nich, naopak téměř polovina se domnívá, že jeho smrt byla zbytečnou obětí.

Kroupa si myslí, že starší lidi k tomuto názoru vedou jejich vlastní životy v komunistické diktatuře. "Všichni byli dotčeni otázkou, jak to, že se mladý člověk upálil a ty si klidně chodíš do fabriky, na pivo, zatímco tady někdo hrozným způsobem trpí za společnou věc."

Lidé, kteří na rozdíl od nejmladších dotázaných žili v komunistickém Československu, na čin mohou hledět i tak, že nevedl k žádným masovým protestům či generální stávce, která by tehdejší režim změnila. Z tohoto pohledu se pak Palachova oběť může skutečně jevit jako zbytečná. Kroupa si to však nemyslí.

"Záleží na nás, jakou smysluplnost čin bude mít. Nemůžeme ho uzavřít do časového vymezení, že platí třeba jen do roku 1971. Jeho odkaz je mezi námi stále přítomný. Žijeme v době, kdy se máme bránit cenzuře a dezinformacím. Máme být připravení se spojit proti diktátorským tendencím, které ve společnosti jsou stále přítomné. Sice jsme je v roce 1989 porazili, ale to neznamená, že zmizely," dodává Kroupa.

Anketa: Jak hodnotíte sebeupálení Jana Palacha?

Celkem Ženy Muži 18-24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let
Jako zbytečnou oběť 39 % 41 % 36 % 26 % 33 % 37 % 42 % 48 %
Jako hrdinský čin 25 % 23 % 28 % 44 % 30 % 24 % 22 % 19 %
Jako mučednickou smrt 25 % 20 % 30 % 25 % 29 % 29 % 23 % 19 %
Jako sebevraždu 17 % 14 % 19 % 27 % 20 % 15 % 16 % 11 %
Jinak 3 % 2 % 4 % 2 % 4 % 2 % 2 % 5 %
Nijak 8 % 10 % 5 % 6 % 10 % 10 % 5 % 7 %

Pozn.: Respondenti mohli označit více možností.

autor: Radek Dragoun | 15. 1. 2019 19:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama