Znojemsko - Téměř nepřístupný a určený k likvidaci byl před listopadem 1989 Vratěnín na Znojemsku.
Ve vesničce se třemi sty obyvateli na rakouských hranicích měla zůstat jen kasárna pro pohraničníky.
Dnes má Jihomoravský kraj s opuštěnou budovou hraničního přechodu ve Vratěníně velkolepé plány. Budou se odtud zachraňovat životy lidí na českém i rakouském území.
Kraj chce společně s Dolním Rakouskem z opuštěné patrové budovy udělat stanoviště zdravotní záchranné služby pro záchranáře z obou zemí.
Na záchranku čekají i čtyřicet minut
Od loňského prosince opuštěná, patnáct let stará budova hraničního přechodu se má změnit v prostorné a moderní pracoviště zdravotníků, splňující mezinárodní standardy.
Lékaři, sestry i řidiči sanitek tu budou mluvit česky i německy. Na parkovišti budou vedle sebe stát české i rakouské sanitky.
Hranice ve Vratěníně
- V 16. století vedlo přes městečko první poštovní spojení Prahy s Vídní
- V 18. století spojení ztratilo význam, městečko začalo upadat
- 1938 - Vratěnín obsadili Němci, čeští obyvatelé vyhnáni
- 1945 - Vyhnání Němců, zcela nové osídlení obce a uzavření hranic
- 1948 až 1989 - Na hranicích ostnaté dráty, v obci vojenská posádka
- 1990 - Znovuotevření hranic
- 1993 - Postavena budova hraničního přechodu
- 2007 - Oslavy vstupu do schengenského prostoru
- 2008 - Dohoda s Dolním Rakouskem o zřízení společné stanice záchranné služby
A hlavně: Lidé na obou stranách hranice už se nebudou bát o své životy.
"Tak třeba týden před Velikonocemi čekal jeden z našich obyvatel na sanitku čtyřicet minut," popisuje starosta Vratěnína Martin Kincl. V obci a okolí přitom není trvale ani obvodní lékař.
Nejdelší doba čekání na rychlou záchrannou službu má být v České republice maximálně patnáct minut. "Podobné problémy mají v příhraničí i Rakušané," uvedl jihomoravský radní pro zdravotnictví František Adamec.
Ten se svým dolnorakouským kolegou Wolfgangem Sobotkou a dalšími odborníky začíná pracovat na společném projektu. V září ho předloží a pokud uspějí, za evropské peníze se začne budovat v Evropě ojedinělé pracoviště.
"O něco podobného se pokoušeli už na belgicko-holandské hranici. Zatím to tam ale nefunguje tak, že by poskytovali péči společně," řekl Adamec.
Mluvit se bude německy
Ve Vratěníně se uvažuje o dvou variantách - buď budou zasahovat české a rakouské týmy na obou územích odděleně, nebo vzniknou společné posádky.
Organizace bude každopádně vyžadovat změny v legislativě. "I ty v rámci společného projektu v obou zemích navrhneme," dodal radní Adamec.
Země mají totiž odlišné standardy zdravotní péče a vyřešit se musí také platby pojišťoven.
Samozřejmostí všech pracovníků vratěnínské záchranky má být bravurní znalost němčiny. "Tu lidé v regionu obvykle ovládají, bohužel motivace Rakušanů učit se česky je mnohem nižší," upozornil Adamec.
Starosta Vratěnína je pro smíšené hlídky. "Dost lidí německy umí, hlavně po pár pivech v hospodě. Ale přece jen všichni němčinu neovládají," uznal starosta Kincl.
Pokud se projekt ve Vratěníně vydaří, mohly by další společné záchranářské stanice vznikat i jinde v Česku. Na jižní Moravě by podobně mohly sloužit budovy na hranicích v Mikulově.
Také ty totiž kraj převezme od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Čtěte více: Kraje převezmou přechody od státu. Už ví, co s nimi
Kraj navíc jedná i o dalších formách spolupráce ve zdravotnictví s Dolním Rakouskem. Rakušané například projevili zájem využívat pro své pacienty nové onkologické pracoviště ve Znojmě.
Chtějí si také vyměňovat informace o epidemiích nebo nejnovější poznatky z péče o pacienty.
