Veřejná ochránkyně práv o svých výhradách vyrozuměla vládu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Podle ministerstva zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení nejsou ze zákona správní úřady, jejichž činnost může veřejný ochránce práv šetřit.
Podle ombudsmanky zákon o veřejném ochránci práv opravňuje veřejného ochránce práv provádět šetření postupu úřadů při výkonu státní správy, tedy i ministerstva vnitra, které jako správní orgán rozhoduje o žádostech o udělení státního občanství.
"Ombudsman má proto právo seznámit se se všemi podklady, na základě kterých ministerstvo rozhodovalo. Jen tak může zhodnotit, z jakých relevantních informací ministerstvo vycházelo, jak s podklady pracovalo, kterým informacím z nich přikládalo větší váhu a proč a zda své závěry řádně odůvodnilo," uvedla mluvčí.
Ministerstvo vnitra však podle mluvčí dlouhodobě odmítá ombudsmance přístup k podkladům svých rozhodnutí o státním občanství. Odvolává se na to, že obsahují utajované informace, které ministerstvu poskytla Policie ČR a zpravodajské služby ČR. "Ombudsman i jeho zástupce jsou přitom podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti osobami, které mají přístup k utajovaným informacím ve všech stupních utajení v rozsahu nezbytném pro výkon svých funkcí," uvedla mluvčí.
Rozhodování o udělování státního občanství je tímto podle mluvčí netransparentní. Pokud ministerstvo zamítne komukoli žádost o udělení státního občanství, jako důvod uvede "bezpečnost státu" a odvolá se na utajované skutečnosti, není podle mluvčí možné takové rozhodnutí zpochybnit. Odmítnutý žadatel se nemůže obrátit na soud, protože rozhodnutí ministerstva je vyloučeno ze soudního přezkumu, a ani ombudsman, jako nezávislý orgán, nemůže ověřit, zda podklady ministerstva skutečně odůvodňovaly zamítnutí žádosti.
"Ministr vnitra trvale odmítá předložit ombudsmance písemnosti, které potřebuje k výkonu své funkce, ačkoli je k tomu povinen podle zákona o veřejném ochránci práv. Znemožňuje tím ombudsmance řádný výkon funkce," uvedla mluvčí. Veřejná ochránkyně práv o tom vyrozumí vládu, žádá ji, aby ministrovi vnitra uložila respektovat zákon a pro účely šetření zpřístupnit ombudsmance požadované informace.
Podle Kláry Pěknicové, která je pověřena řízením odboru tisku a PR ministerstva, zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení nejsou ze zákona správní úřady, jejichž činnost může ombudsmanka prošetřovat. "Informace, které ombudsmanka požaduje, by jí tyto subjekty podle zákona stejně neposkytly. Není proto důvod, aby se seznamovala se stanovisky, které si od nich ministerstvo vnitra vyžádalo v rámci řízení o udělení státního občanství," uvedla Pěknicová.
Doplnila, že utajované informace jsou určené výlučně pro účely řízení o udělení státního občanství. "Posuzování státobezpečnostní spolehlivosti žadatelů o udělení občanství je plně v působnosti Policie ČR, zpravodajských služeb a ministerstva vnitra. Veřejná ochránkyně práv není příslušná žádným způsobem skutečnosti vyplývající z těchto stanovisek posuzovat, vyhodnocovat a činit na jejich základě závěry související s bezpečností státu," uvedla Pěknicová.
Ministerstvo vnitra od data nabytí účinnosti zákona o státním občanství, tedy od 1. ledna 2014 do konce roku 2018, obdrželo 18 229 žádostí o udělení státního občanství ČR. Z důvodu bezpečnosti státu ministerstvo v první instanci zamítlo 170 žádostí. Část těchto rozhodnutí, přibližně pětinu případů, zrušil ministr vnitra v řízení o rozkladu, kdy státobezpečnostní riziko již odpadlo.
