Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zareagoval, že závěr ještě není a jednání dál pokračují. Zástupci resortu, odborů a zaměstnavatelů o vzorci pro stanovení minimální mzdy debatují od jara. Před měsícem se shodli na tom, že by se při výpočtu mělo vycházet z očekávané průměrné mzdy pro další rok.

"K žádnému posunu nedošlo. Navíc v podkladech, které jsme obdrželi, místo doporučených 50 procent bylo napsáno procent 40 jako základ. To se nám samozřejmě nelíbí," uvedl Středula. Sdělil, že dnešní jednání je pro odboráře "velkým zklamáním".

Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice, kterou unie přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení směrnice do praxe dva roky.

Podle Jurečky bylo dnešní jednání technické bez konečného závěru. "Chápu, že kritika za každou cenu je teď program části odborů," zareagoval ministr. Středula mu doporučil, aby se nejdřív o návrzích svého úřadu informoval. Podle Jurečky je komentování pracovních jednání nová praxe odborů.

Minimální mzdu pobírá asi 150 000 lidí. Naposledy se částka zvedala letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. O navýšení jedná každoročně tripartita. Odbory a zaměstnavatelé se zatím nikdy neshodli, rozhodovala pak vláda. Podnikatelé dlouhodobě požadují zavedení předvídatelného vzorce pro navyšování, chtějí ho i odboráři.

Z nejnižšího výdělku se odvozuje ještě osm stupňů zaručených mezd. Představují nejnižší možnou odměnu podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle zaměstnavatelů by měl být poměr minimální a průměrné mzdy nižší než 50 procent, nebo by se měly zaručené mzdy od nejnižšího výdělku odpojit. Dohodly by se zvlášť v kolektivním vyjednávání. Odboroví předáci s odpojením od minimální mzdy nesouhlasí, chtějí jednat o snížení počtu vyplácených stupňů. Podle Středuly se otázka zaručených výdělků dnes také nevyřešila.