Miliardy nemocnicím rozděluje náhoda

Petr Holub
12. 4. 2006 0:00
Praha - Stovky miliard, které proudí z pojišťoven do nemocnic, se podle zjištění Aktuálně.cz rozdělují bez jasných pravidel. Uvnitř: GRAFIKA.

Svědčí o tom přehledy z roku 2004, které se redakci podařilo získat.

"Rozhodovaly ostré lokty," komentoval údaje ministr zdravotnictví David Rath.

Ještě kritičtější byl jeho předchůdce Jozef Kubinyi, který dnes řídí poslaneckou komisi vyšetřující hospodaření VZP: "V tom systému je možné absolutně všechno. Budu požadovat od pojišťoven nějaké vysvětlení," řekl Aktuálně.cz Kubinyi.

Současný způsob podpory nemocnic je podle něho tak špatný, že může během několika měsíců dovést ke kolapsu celé zdravotnictví. Právě nemocnice totiž utratí polovinu všech zdravotnických financí.

Rovní a rovnější

Většina nemocnic je placena paušálem, který se každým rokem zvyšuje zpravidla o tři procenta.

Existuje však řada výjimek. V seznamu za rok 2004 se najde deset nemocnic, kterým rostly příjmy nejméně o desetinu. Mezi nimi jsou i dvě velké fakultní a dvě krajské nemocnice, jejichž obrat se pohybuje od miliardy ke čtyřem miliardám korun.

"Možností, jak někomu přidat, je několik," vysvětlil Kubinyi.

Nejpřehlednější je cesta, jak se k vyšší dotaci dostal Masarykův onkologický ústav v Brně. Už v roce 2000 rozhodla vláda i odborné společnosti, že Brno potřebuje nové diagnostické přístroje. Nejdražším z nich byl pozitronový emisní tomograf (PET kamera) za 70 milionů, který dokáže odhalovat zhoubné nádory. Fungovat začal předloni: "Investice byla tak vysoká, že jsme přístroj využívali na dvě směny sedm dnů v týdnu," řekl náměstek pro léčebně preventivní péči Pavel Andres.

Foto: Aktuálně.cz

Pojišťovny zvýšily svou dotaci pro brněnský ústav téměř o polovinu, tedy o částku na úrovni dvou set milionů.

O třetinu se v roce 2004 zvýšily příjmy Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. "Vláda rozhodla o tom, že se dostaví nová oddělení invazivní kardiologie a intervenční radiologie. Pojišťovně VZP se to nelíbilo, ale nakonec smlouvy uzavřela," připomněl dva roky starý konflikt ústecký ekonom Martin Sloup.

Podle rodiště ministra

V ústeckém případě sehrál roli fakt, že tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková pocházela z Ústí. Podobně v roce 2000 vládl resortu Bohumil Fišer z Brna.

Příjmy ústecké nemocnice se zvětšily z roku na rok téměř o půl miliardy. Stejnou částku si připsaly i dva pražské ústavy.

Experti tvrdí, že pouze politický tlak mohl přimět VZP, aby zvýšila úhrady Všeobecné fakultní nemocnici a za stejné výkony začala platit o 13 procent lépe. Nemocnice Na Homolce dokázala pojišťovnu přesvědčit, aby speciální výkony platila nad paušál, a také umožnila léčit víc pacientů.

Většina nemocnic, které dostaly víc aspoň o pět procent, jsou menší soukromé ústavy. Významnou roli zde hraje severomoravská síť Euromednet, která zvýšila příjmy u dvou nemocnic. Nejvýznamnější byl nárůst v Třinci-Podlesí: z 280 miliónů v roce 2001 na loňských 470 miliónů.

"Koncem devadesátých let jsme vyhráli výběrová řízení na tři nová oddělení - kardiochirurgii, invazívní kardiologii a elektrofyziologii," vysvětlil už dříve ředitel Euromednetu Marek Potysz. Desetiprocentní nárůst v roce 2004 znamenal zhruba 50 milionů navíc.

Významně si polepšila i chirurgická Klinika dr. Pírka v Mladé Boleslavi. Pojišťovny akceptovaly, že chirurgové léčili o deset procent víc pacientů.

Vstupní hala Masarykova onkologického ústavu v Brně
Vstupní hala Masarykova onkologického ústavu v Brně | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

"Skutečné navýšení úhrad bylo 8,8 procenta, výrazně jsme však zvýšili výkony. Účtovali jsme je přesně podle ministerských vyhlášek," vysvětluje ekonomka Ivana Dufková. Lékaři například téměř zdvojnásobili operace kýly, o osminu přibylo operací velkých kloubů.

Takové změny obvykle schvalují regionální pobočky VZP.

Záchrana státem, nebo trhem

"V tom, jak se zvyšovaly dotace, neumím najít žádnou logiku. Klíčem může být jen to, že jeden šéf nemocnice byl vlivnější než druhý," kroutí hlavou nad seznamem nucený správce VZP Antonín Pečenka.

Změnit současný systém je podle něho těžké. Prvním krokem musí být revize dosavadních smluv s nemocnicemi. Měla by zajistit, aby pojišťovny za jednotlivé zákroky platily všem stejně. Poté bude možné zavést systém DRG, anebo přepsat seznam výkonů. Obě metody by vedly k tomu, aby pojišťovny platily za vyléčenou diagnózu podle státem stanovených cen.

Tuto cestu odmítl zdravotnický expert Pavel Vepřek ze sdružení Občan: "Jen se tím posílí moc byrokracie a zhorší poměry ve zdravotnictví. Bez konkurence pojišťoven a nemocnic se k normálním cenám nedostaneme."

Vepřek uvítal zveřejnění úhrad nemocnicím, upozornil však, že to je pouze dílčí informace. "Vím, o kolik dostanou víc peněz, nevím však, jaká práce za ně byla odvedena. Jen se mohu dohadovat, jestli je navýšení v pořádku, anebo jestli je za tím korupce," uvedl Vepřek.

 

Právě se děje

Další zprávy