reklama
 
 

Měsíc do dne D: Topolánek neprorazil, Horáček doufá, outsiderům dochází čas. Hrad řeší jen Drahoše

12. 12. 2017
Foto: Ludvík Hradilek
Miloši Zemanovi a Jiřímu Drahošovi pomáhá přítomnost v médiích, Mirku Topolánkovi ne. Stávající outsideři jsou příliš slabí na to, aby mohli prezidentskou volbou výrazně zamíchat.

Praha - Češi půjdou novou hlavu státu volit 12. a 13. ledna. Do prezidentské volby tak zbývá přesně měsíc. Zhruba v této době se před pěti roky začaly ve výzkumech veřejného mínění rýsovat kontury výsledků prvního kola.

Agentury se tehdy shodovaly, že slábne podzimní favorit, expremiér Jan Fischer, že sílí kandidát tehdy rekordně silné ČSSD Jiří Dienstbier a že hlavním favoritem je Miloš Zeman. Pouze raketový nástup tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga tehdy ještě nezachytily, ten se projevil až v lednu.

Letos se situace jeví - zjednodušeně řečeno - takto: největší šanci na druhé kolo má Miloš Zeman, s odstupem za ním Jiří Drahoš, s odstupem za ním Michal Horáček, s odstupem za ním Mirek Topolánek - a pak už nikdo.

"Skok ze dvou procent rovnou do druhého kola je opravdu málo pravděpodobný," komentuje sociolog Jan Herzmann šance zbývající pětice kandidátů, kteří vesměs narychlo sehnali podpisy poslanců a senátorů, ale jejichž podpora je napříč všemi průzkumy minimální.

Herzmann ale zůstává obezřetný a radí vnímat prosincové rozložení sil opatrně kvůli tomu, že se stále více Čechů rozhoduje těsně před volbami. "Minulá prezidentská volba nás poučila, že za měsíc a půl mohou preference spadnout ze 30 procent na polovinu a vyrůst ze sedmi procent na více než trojnásobek," připomíná.

Nabízí se otázka, zda Jiří Drahoš nedopadne podobně jako Jan Fischer, místo kterého před pěti lety do druhého kola prošel Karel Schwarzenberg.

Jenže nikdo z letošních outsiderů nemá stejné karty jako Schwarzenberg minule: startovní pozici aspoň kolem sedmi až osmi procent, dost peněz na kampaň, známou a široce přijatelnou tvář a prostor uprázdněný kolapsem preferencí silného soupeře. Analytik Jan Červenka vnímá i další důvody, proč obě volby nesrovnávat: "Účastní se obhajující prezident a chybějí straničtí kandidáti," říká.

Letošní outsideři ale přesto mohou sehrát roli. Kupříkladu pokud odstoupí a podpoří někoho, kdo díky tomu vyhraje souboj o druhé postupové místo.

Náznaky budování vztahů mezi kandidáty jsou vidět. Michal Horáček si například předchází Marka Hilšera, pro kterého nechal sbírat podpisy ke kandidatuře i na svých stáncích. Hilšer mu zase nabídl polovinu ze svého tříminutového vystoupení 17. listopadu na Václavském náměstí, protože Horáčka organizátoři nepozvali na tribunu.

Topolánek rozčísl kampaň, průzkumy ale ne

Zatím posledním zvratem v klání byl vstup Mirka Topolánka. Hřmotného expremiéra bylo rázem v médiích plno, průzkumy ho ale hodnotí střízlivěji: agentury Median a TNS Kantar mu v půli listopadu připsala pouhá čtyři procenta a zdaleka největší neoblíbenost ze všech kandidátů, podobně hovoří i STEM/Mark. Jen agentura SANEP, která ale čelí kritice kvůli své metodice, mu přisoudila 16 procent.

agregovaném modelu ekonomky Zuzany Havránkové Kdovyhrajevolby.cz se průzkum agentur Median a TNS Kantar pro ČT odrazil v pádu Topolánkovy šance vyhrát volby z 15,4 na 7,4 procenta.

"Pokles byl dán tím, že vyšel první relevantní průzkum veřejného mínění, ve kterém pan Topolánek byl obsažen. Do té doby byla jeho pravděpodobnost zvolení tažena prakticky jen sázkovými kurzy," řekla Aktuálně.cz Zuzana Havránková. Z Topolánkova poklesu podle jejího modelu vytěžili nejvíce Zeman a exšéf Akademie věd Jiří Drahoš, kteří ve stejné chvíli poskočili nahoru.

Pro Hrad se zatím jeví být nejvážnějším protivníkem právě druhý muž průzkumů Drahoš. Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček se o něj během prosince na twitterovém účtu ostatně otřel devatenáctkrát, aniž by ostatním soupeřům věnoval jediný tweet.

Zemanův protikandidát se hledal tak dlouho, až se našel

Analytik CVVM Jan Červenka vnímá volby jako završení více než roku hledání Zemanova protikandidáta.

"Za Jiřím Drahošem se zkoncentrovala velmi silná finanční a taky mediální podpora, která postavila na druhou kolej dřívější a zpočátku poměrně úspěšně rozjetou kandidaturu Michala Horáčka. Nemám moc důvod pochybovat, že právě soustavná prezentace v médiích udělala z Drahoše relevantního kandidáta, který nepochybně mnohem známějšího Horáčka rychle předstihl," předkládá svůj osobní pohled.

Otázka, kdo nyní bude v médiích nejvíc vidět, se zdá být klíčová. "Obrovskou prezenci má Miloš Zeman, což vyplývá z jeho prezidentské funkce. A bude tomu tak až do vlastní volby, protože den před prvním kolem bude ve sněmovně hovořit na téma důvěry vládě," připomíná Jan Herzmann.

Pozornost v přímém přenosu má i rizika

Pozornost médií podle něj ale má svá rizika, zvláště při přímých přenosech. Právě díky záběrům z nich se na veřejnost jako téma dostává otázka Zemanova zdraví.

Prezidentovi lidé v uplynulých měsících dělali vše pro to, aby slábnoucí zdraví hlavy státu nebylo v živě přenášených akcích příliš patrné. Notně zkrácený byl Zemanův program při oslavách 28. října, kdy protokol nanejvýš zjednodušil předávání státních vyznamenání. Na armádním velitelském shromáždění Zeman při svém proslovu na rozdíl od předchozích ročníků seděl.

Šéfka agentury SC&C Jana Hamanová připomíná, že důležitou roli ještě sehrají přímé i nepřímé signály lídrů stran vlastním voličům. Zemanovi vyzyvatelé podle ní cílí na podobné voliče, aniž by prezidenta oslabovali. "Volby mohou být v podobné atmosféře jako ty parlamentní - všichni proti jednomu, který ale získává tím více, protože jeho voliči mají větší motivaci, která je spojuje," říká.

Připomeňte si debatu prezidentských kandidátů z konce listopadu: 

Sledujte prezidentskou debatu kandidátů z Plzně | Video: Aktuálně.cz |  04:53

autor: Jan Wirnitzer | 12. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama