Masarykova univerzita nemá v názvu Brno

Tomáš Fránek
5. 1. 2006 14:24
Brno  - Masarykova univerzita se vrací ke svému původnímu názvu a vypouští z něj jméno města, ve kterém sídlí.

Univerzita se tak vrací k původnímu pojmenování, se kterým byla v roce 1919 založena.

"Zákon o zřízení naší univerzity z roku 1919 stanovil název Masarykova univerzita a toto označení bylo také obnoveno zákonem z února 1990. Teprve příloha zákona o vysokých školách z roku 1998 uváděla název Masarykova univerzita v Brně, který vznikl v podstatě omylem a neodpovídal historické tradici," uvedl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Podle něj vypuštění jména města, kde univerzita sídlí, není nijak namířeno proti spolupráci s Brnem. "Návrat k původnímu názvu ale nic nemění na těsném sepjetí a výborné spolupráci Masarykovy univerzity s městem Brnem i s Jihomoravským krajem," řekl Fiala.

Masarykova univerzita zažila během své historie několik přejmenování. V padesátých letech přednostně užívala neoficiální název Brněnská univerzita, v roce 1960 pak byla úředně přejmenována na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Masarykova univerzita je druhou největší univerzitou v Česku, studuje na ní přes třicet tisíc studentů. V minulém roce na ni poslali lidé téměř padesát čtyři tisíc přihlášek do magisterského i bakalářského studia, což bylo nejvíc ze všech vysokých škol v zemi.#reklama

V Česku je dvacet pět veřejných vysokých škol, většina z nich používá ve svém názvu jméno města, kde působí. Některé jako například Ostravská, Univerzita Pardubice nebo Univerzita Hradec Králové se podle místa působení jmenují. Podle Romana Konečného z poradenské společnosti Etis vypuštění místa sídla z oficiálního názvu univerzity je spíše formálním aktem. "Masarykova univerzita je natolik známá, že si ji každý spojí s městem Brnem. Problém by to byl spíše pro menší a nově založené vysoké školy," uvedl.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy