reklama
 
 

Listopadová revoluce začala v Teplicích

14. 11. 2006
Teplice - Protikomunistická revoluce nezačala 17. listopadu 1989 v Praze, ale o týden dříve. Nebyla sametová, ale smogová. Uvnitř: FOTOGALERIE, GRAF, MAPA

Byl to podzim jako každý jiný. Ovzduší v Podkrušnohoří bylo na přelomu října a listopadu 1989 znovu prosyceno sírou, dusíky a těžkými kovy. Koncentrace škodlivin překračovaly pětkrát až desetkrát limity stanovené komunistickými úřady.

Jenže pak se stalo něco neočekávaného: obyvatelé Teplic vyšli do ulic.

Speciál Aktuálně.cz: 17 let po 17. listopadu
Dosud nezveřejněná videa, dokumenty StB, reportáž z pádu Berlínské zdi, statistika obětí komunistických lágrů

Obušky nepomohly. Třídenní masové demonstrace za čistý vzduch přinutily tamní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností.

"Teplice byly prvním místem mimo Prahu, kde byla tak velká demonstrace," připomíná Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Teplice se zároveň staly prvním městem, kde komunistický režim pod tlakem ulice začal s lidmi jednat.

Do 17. listopadu přitom scházelo ještě několik dní a nikdo nemohl mít ani tušení, že studentská manifestace na pražském Albertově nakonec přinese změnu režimu.

"V severních Čechách nastal průlom bez ohledu na vývoj v Praze. Ryze ekologická tematika dostala v roce 1989 novou dimenzi - politickou," konstatuje historik Vaněk ve svém odborném textu "Předehra k 17. listopadu 1989".

Lidé poslechli učně

Teplickou smogovou revoluci vyvolal svými letáky šetnáctiletý učen Zbyněk Jindra. Už 8. listopadu vyzval spoluobčany, aby vzali plynové masky či roušky a přišli v sobotu 11. listopadu navečer na centrální náměstí.

Ještě v pátek si komunističtí funkcionáři mysleli, že lidé nepřijdou, protože vzduch v Teplicích byl kvůli počasí a rozptylovým podmínkám těžko dýchatelný.

Výzva mladého učně se však přesně trefila do nálady mnoha Tepličanů.

V sobotu dorazilo na demonstraci 600 až 800 lidí. O den později, v neděli 12. listopadu, se na náměstí sešlo už tisíc lidí. Většinu tvořili studenti, učni, vysokoškoláci, mladí lidé. Na záda demonstrantů začaly poprvé dopadat policejní obušky.

"Udělal jsem jenom to, co už jsem stejně dávno udělat chtěl," vzpomíná na události před sedmnácti lety Petr Veselský, jedna z ústředních postav teplických demonstrací.

No tak soudruzi...

V neděli 12. listopadu vylezl na kašnu na teplickém náměstí a vyzval shromážděné občany, aby sestavili petici. V bytě učitelky teplického gymnázia Jany Dvorské se kromě Veselského pak sešlo ještě dalších pět lidí. Mezi nimi byl i Lubomír Voleník, pozdější respektovaný prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

Hlavním požadavkem petice bylo, aby vedení města uspořádalo v co nejkratším termínu veřejné shromáždění s občany, kde vysvětlí, jak chce ekologickou situaci v Teplicích řešit.

V pondělí 13. listopadu převzal archy předseda městského národního výboru.

"No tak soudruzi, tohle nám přeci nemůžete dělat - demonstrovat, to jste nemohli přijít dřív?" přivítal zástupce veřejnosti předseda výboru Flaška.

Odpoledne bylo centrum Teplic znovu plné lidí. "Nechte nás žít!", "Máme tady naše děti!" skandovali. Kromě policie proti nim zasáhly i pohotovostní jednotky z Ústí nad Labem.

  • Jak o demonstracích psala ČTK - články ZDE

Posel z Prahy

Teplické demonstrace vyvrcholily v pondělí 20. listopadu na tamním zimním stadionu.

Předseda okresního výboru KSČ Antonín Váňa odpovídal na otázky občanů. Ekologické zaměření demonstrací se však už změnilo, už šlo o politiku. Také proto, že na stadionu vystoupil student z Prahy Radek Chmel a vylíčil, co se stalo na Národní třídě.

Tisíce lidí pak jako v uplynulých dnech kráčelo městem, jen obsah volaných vět už byl jiný: "Na Štěpána bez Štěpána, Jakeše do koše nebo Zůstali jste sami".

Co by, kdyby

Co kdyby nepřišel 17. listopad v Praze?

Ze severních Čech se mohl celý systém těžko zhroutit, odhaduje historik Miroslav Vaněk. Ekologie se však mohla stát významným nástrojem k rozdrolení systému.

"Pokud by se stav životního prostředí v regionu neřešil, byli lidé rozhodnuti v demonstracích pokračovat," připomíná Vaněk. Regionální funkcionáři navíc nebyli k pražskému ústředí nijak bezhlavě loajální - už proto, že špinavý vzduch museli dýchat také.

Pak by se podle Vaňka mohl rozhoupat i disent, který teplické události nechal dlouho bez povšimnutí.

"Zdá se, že disent v tomto případě ještě zcela nedocenil význam ekologie, respektive význam užšího propojení s veřejností a koordinaci společných protestních akcí mimo Prahu," soudí Vaněk.

Naopak někteří vysocí komunističtí funkcionáři chtěli ekologii využít jako prostředek k zásadním změnám ve vedení strany. Na prosincovém plénu ÚV KSČ toho chtěl využít například ambiciózní aparátčík Rudolf Hegenbart.

"Severní Čechy byly mým spojencem," řekl Hegenbart později historiku Vaňkovi.

Špinavý vzduch stále tíží 

Demosntrace za čistší vzduch se odehrály v severních Čechách ještě počátkem 90. let, ale pak ustaly. Dnes si na znečištěné ovzduší už nikdo nestěžuje.

"Dělám tady tři roky, ale žádnou stížnost na kvalitu ovzduší jsem nezaregistrovala," říká Linda Šťastná z odboru dopravy a životního prostředí teplického magistrátu. Lidé si nanejvýš stěžují na souseda, že jim pálí listí pod jejich okny.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu skutečně koncentrace oxidu siřičitého či prachu díky odsíření elektráren či plynofikaci od roku 1989 dramaticky propadly.

"V Teplicích je dokonce vidět i modrá obloha. Dříve tam bylo málokdy vidět sluníčko," tvrdí historik Vaněk, který pochází z Teplic.

Podle Radima Šráma, který se v Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě věnuje vlivům životního prostředí na zdraví lidí, ovšem například průměrná délka života obyvatel Teplic je stále nižší než celostátní průměr.

Šrám si to vysvětluje také tím, že si lidé v severních Čechách mohou ve svých tělech nést "dědictví" z 80. let, kdy bylo tamní ovzduší nejvíce znečištěné.

  • Lidé v Teplicích stále umírají dříve - více ZDE

Hlavně kvůli autům

Z měřitelných údajů Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že v posledních letech se mírně zvyšují v severočeském ovzduší koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných částic prachu. Důvodem je narůstající automobilismus a také návrat mnohých lidí k levnějšímu, leč neekologickému hnědému uhlí.

Náměstek hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch upozornil, že imise zdalaka nedosahují takových hodnot jako před šestnácti, sedmnácti lety.

Petr Veselský, jedna z ústředních postav teplických demonstrací v listopadu 1989, uznává, že teplické ovzduší není ideální. Nemyslí si ale, že by lidé měli zase kvůli ovzduší vyjít do ulic.

"Asi tady nikdy nebude takové, abychom si mohli spokojeně mnout ruce. Ale znečištění je řádově o něčem jiném než tenkrát," dodává Veselský.

autor: Pavel Baroch | 14. 11. 2006

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama