Komunistická vězení: 4500 mrtvých

Zdeněk Mihalco
12. 11. 2006 0:00
Česko - Nejméně 4495 lidí zemřelo v komunistických vězeních. Nejvíce jich zahynulo v lágrech v padesátých letech minulého století.

Josef Bryks, poručík letectva za druhé světové války, kterého nedávno ocenil prezident Václav Klaus Řádem bílého lva, zemřel v 41 letech v Jáchymově. Dvanáctého srpna 1957 mu ve vězeňské nemocnici uranového dolu puklo srdce.

Útrapám a nemocem v komunistických vězeních podlehli i novinář Vladimír Sís nebo prvorepublikový ministr veřejných prací a průmyslu Jan Dostálek.

Podle probíhajícího výzkumu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zemřelo během let 1948-1989 v komunistických vězeních nejméně 4495 lidí.

Vyčerpání a sebevraždy

"Nejvíce lidí zemřelo v komunistických lágrech v padesátých a v sedmdesátých letech," říká historik Tomáš Bursík, který na seznamu pracuje. Je na něm zatím 4495 jmen. Bursík odhaduje, že jejich počet může stoupnout k pěti tisícům. "Je to ještě na několik let práce," dodal.

Ostnaté dráty
Ostnaté dráty | Foto: Aktuálně.cz

Vězňové komunistického režimu umírali stářím, fyzickým vyčerpáním, mnohé zabilo násilí dozorců a spoluvězňů, pracovní úrazy nebo nemoci vyvolané tvrdými podmínkami a nedostatečnou stravou.

Několik set vězňů spáchalo sebevraždu, zejména v podzimním čase či kolem Vánoc. V mnoha případech však příčinu úmrtí nelze určit.

Během vlády komunistického režimu na cele běžně přebývalo více než dvacet vězňů. Katastrofálně nedostatečná byla výživa. Přitom před druhou světovou válkou byla úroveň československého vězeňství nesrovnatelně lepší. "Tehdejší političtí vězni, většinou komunisti, mohli vyznávat své náboženství, cvičit, číst knihy. Po válce se situace radikálně změnila," tvrdí Tomáš Bursík.

Úmrtí v lágrech

Podle tohoto historika je zjevné, že nejvíce vězňů zemřelo v padesátých letech. Poté se podmínky ve vězeních mírně zlepšily, k dalšímu nárůstu počtu úmrtí došlo v sedmdesátých letech minulého století.

V padesátých letech zemřelo nejvíce lidí v pracovních táborech, kde v těžkých podmínkách dřeli hlavně takzvaní političtí vězni. Odhady udávají, že v padesátých letech pracovalo v lágrech asi 20 tisíc lidí.

Právě s politickými vězni bylo zacházeno nejhůř. Dozorci je ponižovali více než vrahy. Vrah podle tehdejší ideologie zabil "jen" jednoho člověka, ale političtí vězni chtěli zničit celý stát.

Tábor Vojna na Příbramsku. Jeden z mála důstojných památníků komunistických vězňů v Česku
Tábor Vojna na Příbramsku. Jeden z mála důstojných památníků komunistických vězňů v Česku | Foto: Aktuálně.cz

"Spát jsme museli na betonové podlaze, jídlo, navíc jen poloviční příděl, jsme dostávali jednou za tři dny," vzpomínal na 50 let staré události Ladislav Bohdálek, svědek u soudu s bývalým velitelem komunistického trestního tábora Vojna na Příbramsku Jaroslavem Dubou.

Městský soud v Brně stíhání Duby v roce 2003 zastavil.

200 000 politických vězňů

V dubnu 1953, před květnovou amnestií po smrti Klementa Gottwalda, bylo v Československu uvězněno přes 46 tisíc lidí, z toho 15 tisíc z politických důvodů. "Neuvěřitelný je tehdejší počet vězeňských zařízení," říká Tomáš Bursík. Bylo jich 423.

Infobox

STATISTIKA TOTALITY:

  • K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno nejméně 205 486 osob z politických důvodů
  • Celkový počet vězňů není znám
  • Ve vězeňských zařízeních zemřelo během let 1948-1989 nejméně 4495 lidí
  • Z politických důvodů bylo popraveno nejméně 248 osob
  • V letech 1948-1989 při pokusech o překročení hranice na Západ zahynulo nejméně 282 lidí. Více ZDE.

Dnes je podle statistik vězeňské služby v českých káznicích přes 19 tisíc lidí.

Celkový počet takzvaných politických vězňů v letech 1948-1989 podle ÚDV přesahuje 200 000. Popraveno bylo 248 osob.

Úplné analýzy budou k dispozici po dokončení seznamu zemřelých. Jisté je, že procento úmrtí vězňů vysoce přesahuje počty zemřelých ve věznicích demokratických zemí. V českých káznicích v posledních pěti letech přišlo o život podle informací vězeňské služby v průměru 15 lidí ročně.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy