Průlet sledovaly na Karlově mostě a v blízkém okolí stovky lidí. Řada kolemjdoucích si událost natáčela na své mobilní telefony. "Snad to nenapálí do mostu," vtipkoval přímo na Karlově mostě jeden z přihlížejících. "Očekávání to splnilo, mohlo jich ale letět víc. Přišel jsem kvůli kontextu a výročí NATO," řekl redaktorce Aktuálně.cz Martin.
Všechny letouny se ve formacích setkaly vůbec poprvé. Prvně je řídil z čáslavské základny i display pilot, který vedl celou skupinu. Ta se seřadila v pracovním prostoru nad jižními Čechami a následně proletěla nad Orlíkem a Slapy. Karlův most stíhačky a dopravní letadlo míjely o půl jedenácté ve výšce zhruba 200 metrů.
"Pro stanovení výšky pro průlet nad Prahou jsme museli vzít v potaz terénní členitost Prahy a rovněž hlukovou zátěž. Proto jsme nevyužili minimální povolenou výšku, ale zvolili jsme takovou, aby byl průlet bezpečný, ale zároveň atraktivní," vysvětlil Michal Daněk z velitelství vzdušných sil, který měl na starosti navigační přípravu průletu a koordinaci s německými piloty.
Po průletu nad Prahou obě formace zatočily směrem na východ a po koordinaci s vojenskými řídícími z letiště Praha-Kbely se vrátily na domovské základny s výjimkou německého A-400MS, který přistál na Letišti Václava Havla.
Příprava průletu podle Armády ČR vyžadovala značnou přípravu. Řešit se musely sebemenší detaily, počínaje trasou, hlukovým zatížením nebo například koordinací s řídícími letového provozu na letišti Praha-Ruzyně. Rovněž bylo nutné získat letové povolení do zakázaného prostoru kolem Pražského hradu.
"V současnosti je velmi obtížné domluvit se spojenci průlety větších formací, protože jsou státy intenzivně zapojeny do plnění operačních úkolů na východním křídle. Proto je nutné zde vyzdvihnout přístup německých kolegů, kteří, tak jak je jejich zvykem, naši akci opět v maximální míře podpořili," uvedl Michal Kudyn z odboru bojové přípravy velitelství vzdušných sil.
Smyslem průletu bylo symbolické připomenutí čtvrtstoletí úspěšné spolupráce mezi českým s německým letectvem na společné ostraze vzdušného prostoru. "Každý stát je odpovědný za střežení svého vzdušného prostoru, ale v rámci aliance tuto odpovědnost sdílíme. Často si vzájemně vypomáháme, a někdy dokonce tuto schopnost zastupujeme," uvedl velitel vzdušných sil Petr Čepelka.
