Zdánlivě pustá tundra se mění. Je to vidět třeba na Labské či Pančavské louce poblíž Vrbatovy boudy. "Smrky se vyskytují čím dál výše, už i ve výšce 1300 metrů přibývá smrkových rodinek," ukazuje botanik ze Správy Krkonošského národního parku Jan Štursa na několik stromků poblíž cesty.

Podle pozorování vědců se posunuje i horní hranice souvislého lesa. "Za posledních padesát let je to každý rok o 40 centimetrů, což je hodně," míní botanik. Ještě výrazněji se rozrůstá kleč. Té pomohl i člověk, který ji v oblasti Labské louky do devadesátých let vysazoval. 

"Naši předci se tak snažili zadržet vodu v krajině, jenže kleči se dařilo a začala vytlačovat jiné druhy, například prhu arniku, zvonek český či koniklec alpínský," říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. 

Vědce ta představa znepokojuje. Hřebeny Krkonoš s travnatými loukami, rašeliništi, i kamennými moři může v budoucnu zarůst smrkový les. Zmizely by nynější rostliny, zvířata či hmyz.