Praha - Medicínský projekt ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia), který pomáhá lidem se schizofrenií, v Česku skončí. Ministerstvo zdravotnictví jej nepodpořilo.
I přes původní dohodovací řízení mezi vedením projektu a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), které na konci roku 2012 ustanovilo zavedení proplácení těchto léčebných výkonů, se ministerstvo rozhodlo, že léčebnou metodu nezahrne do sazebníku v novele pro rok 2014.
Podle lékaře Filipa Španiela, autora ITAREPSu, je to pro tisícovku pacientů, kteří díky této medicínské technice mohou setrvat mimo psychiatrické léčebny, fatální. Lékařům totiž použití této medicínské techniky pojišťovny neproplatí.
S podrazem jsme nepočítali
Léčebné výkony ITAREPSu jsou v sazebníku VZP už od roku 2012. Pojišťovny je však v takovéto podobě odmítly smlouvat.
Na konci roku 2012 proto proběhlo na ministerstvu zdravotnictví dohodovací řízení, jehož výsledkem bylo přijetí nových kódů do sazebníků na rok 2013, které měly umožnit proplácení techniky pojišťovnami. Nestalo se tak a slib se posunul na sazebník pro rok příští.
Dohodu, která platila ještě před čtrnácti dny, však ministerstvo náhle změnilo a dojednané výkony ze sazebníku stáhlo.
"Žádné oficiální vyjádření jsme nedostali, dozvěděl jsem se to dopoledne od paní Šustkové z VZP, že ty kódy vyškrtli," uvedl Španiel. Podle něj jde o konec projektu v Česku.
Doteď byl program spolufinancován farmaceutickými firmami, Psychiatrickým centrem Praha či Českou psychiatrickou společností. Od pojišťoven nedostali lékaři žádné finance, a to přesto, že dokázali ušetřit na hospitalizaci pacientů, kteří program využívají.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívové však sazebník na rok 2015 bude léčebné výkony ITAREPSu obsahovat. Slib se tak opět o rok posouvá.
"K posunu platnosti došlo na základě jednoznačného požadavku poskytovatelů zdravotní péče, kteří žádali, aby bylo vydání plánované novely odsunuto na rok 2014 s platností od 1. 1. 2015 tak, aby poskytovatelé měli dostatečný časový prostor se na změny v předmětné vyhlášce připravit," uvedla mluvčí.
Španiela tvrdí, že je to lež. "Odborníci, kteří na projektu spolupracovali a návrh podávali, o odsun novely neusilovali," řekl.
Ministerstvo: Dohodněte se s pojišťovnami, VZP: Jsme vázáni legislativou
Podle ministerstva se však lékaři, kteří metodu využívají, mohou dohodnout s pojišťovnami individuálně. Nic ovšem nebrání tomu, aby se poskytovatelé tohoto způsobu péče dohodli s VZP a požádali ji o zařazení tzv. VZP kódů, které následně mohou přijmout všechny zdravotní pojišťovny a výkony nasmlouvat se zdravotnickými zařízeními," dodala Plívová.
O takovýto postup se autoři projektu údajně snažili již dříve, avšak bezvýsledně.
VZP navíc tvrdí, že se řídí platnou legislativou, jejíž výslednou podobu je schopna ovlivnit jen ve velice omezené míře. "Pokud nám tedy bude legislativa ukládat, abychom konkrétní péči hradili, hradit ji budeme. A naopak," řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Španiel tvrdí, že přístup ministerstva zcela odporuje jejím slibům o reformě psychiatrické péče. "Ministerstvo zdravotnictví tímto torpédovalo první kamínek připravované reformy," řekl.
Japonci jsou s českou metodou spokojeni
V Japonsku má projekt ITAREPS úspěch. Podle studií, které zde vypracovala čtyři univerzitní pracoviště, je účinnost metody až 90%. Riziko opětovné hospitalizace u pacientů s psychotickým onemocněním kleslo na jednu pětinu.
Celoroční léčba pomocí této metody stojí podle autorů programu stejně jako měsíc léčení medikamenty. Odhaduje se, že by v Česku, při minimálních provozních nákladech, mohl uspořit více než 300 milionů korun.
Prevence pomocí e-mailu
ITAREPS vymysleli odborníci z českého Národního ústavu duševního zdraví. Jde o telemedicínský projekt, který sleduje zdravotní stav pacientů trpících schizofrenií pomocí e-mailů a umožňuje tak prevenci jejích ataků.
Pacienti a rodinní příslušníci posílají na základě výzvy každý týden ze svého mobilu e-mail, který obsahuje odpovědi na deset jednoduchých otázek, jež mapují výskyt časných varovných příznaků nemoci.
Informace pak vyhodnocují programy, které vyvinul výzkumný tým ve spolupráci s matematiky z ČVUT. Výsledky jsou následně předávány lékařům, kteří tak mohou lépe zvážit případnou hospitalizaci pacienta.
