Najíst se, obléknout, jet do práce, vrátit se domů něco uvařit a zajet si do kina nebo na pivo. Nic zvláštního ani záviděníhodného. Přesto jsou lidé, pro které je obyčejný den nedosažitelným snem. Ne proto, že k nim byl osud trochu nespravedlivý, ale proto, že na to nemají peníze. Potřebují pomoc. Vyspělé společnosti se dokáží o lidi s hendikepem postarat, v Česku si na to hrajeme. Utrácíme peníze na výstavbu specializovaných pracovišť pro nejrůznější služby o které by nikdo nestál, kdyby mohl za zlomek peněz žít doma se svými blízkými. Lidé na vozících demonstrovali za svá práva.