reklama
 
 

Kůrovec nám líbá ruce. Venkov nerozvineme tím, že postavíme lávku, říká lesnický ekolog Fanta

8. 5. 2018 13:24
České lesy zasáhla kalamita, jakou lesníci nepamatují. Kůrovec loni napadl kolem 5,5 milionu krychlových metrů dřeva, hlavně smrků. Situaci v Jeseníkách přirovnávají odborníci k ekologické katastrofě. "Kůrovce jsme si tady pěkně napěstovali," podotýká profesor Josef Fanta, odborník na krajinu, který dříve působil mimo jiné na Univerzitě v Amsterdamu. Pro Aktuálně.cz se rozhovořil společně s botanikem Petrem Petříkem z Akademie věd. Oba stojí za výzvou, kterou nyní vědci sdružení pod Platformou pro krajinu poslali vládě.

Aktuálně.cz: Před sedmi lety jste se postavil proti kácení kůrovcem napadených smrků v oblasti podmáčených smrčin v Národním parku Šumava. Jak srovnáváte šumavskou kalamitu s tou současnou?
Josef Fanta: Tehdejší kalamitě se věnovala velká pozornost, byl kolem ní velký humbuk. Teď se těžiště kůrovcové kalamity přesunulo do Jeseníků a najednou to utichlo. Přitom v Jeseníkách má kalamita mnohem větší rozsah a dopad než na Šumavě. Stát už kvůli ní přišel o víc než 1,5 miliardy korun.

Petr Petřík: Vyúčtování není uzavřené, pořád se těží, číslo bude narůstat. Současná kalamita přesáhla rozsahem kůrovcovou kalamitu v Národním parku Šumava. Tehdy se ovšem zasahovalo i v prvních zónách národního parku, které jsou ovšem přednostně určené k zachování přirozeného vývoje přírody. Kdežto na severní Moravě a ve Slezsku se bavíme o hospodářských lesích, kde byl smrk jako hlavní dřevina do těchto míst uměle upřednostňován před dřevinami, jako je buk a jedle. A zatímco buk je nyní na vzestupu a šíří se i do vyšších nadmořských výšek, smrk naopak.

Jak došlo k tomu, že jsou lesy nyní tak zdecimované kůrovcem?
Fanta: Když jsem absolvoval fakultu, nastoupil jsem do Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Opočně a tam jsem řídil program přeměny smrkových monokultur na smíšené porosty. Trval do začátku 60. let, potom tehdejší ministr lesů a dřevařského průmyslu přišel s prohlášením: "Na co potřebujeme lesnickou ekologii nebo přeměny smrkových monokultur? To, co potřebujeme, jsou kubíky dřeva." A najelo se naplno na velké, pětihektarové holoseče a vysazoval se smrk. Postupem doby se smrk podílel asi dvaasedmdesáti procenty na druhové skladbě lesů. Po devětaosmdesátém roce k žádné změně nedošlo. V tehdejší době se nechala společnost omámit ekonomickým rozvojem. Dozvěděli jsme se, že trh nám vyřeší všechno, že nejdříve si musíme vytvořit ekonomický dort a potom si na něj dáme třešničku pěkného životního prostředí. To je logický nesmysl. A výsledkem je současná situace.

Lesníci si to přece začali uvědomovat, když se rozběhly kůrovcové kalamity, a začali smrku vysazovat méně…
Fanta: Ano, ale šlo to velice pomalu. Dneska máme pořád asi dvaapadesát procent smrků. Kdybychom byli zůstali u programu, který se dělal v 50. letech, možná bychom dneska byli v situaci, kdy bychom měli smrku třicet procent a neměli bychom žádný problém s kůrovci. Kůrovec nám líbá ruku za to, že jsme mu připravili takovou potravní nabídku.

Kde se tedy stala chyba?
Fanta: Pěstování smrku bylo vedeno jedinou myšlenkou - maximální množství dřeva a finanční zisk. Tak se pokračovalo do té doby, dokud to nevybuchlo. To se stalo teď. Přitom máme jak u nás, tak v sousedních zemích v Evropě informace o tom, že takovým způsobem se lesnictví vést nedá.

Zničili jsme si lesnické půdy, poté, co na nich vyrostly tři až pět generací smrků. Můžeme být rádi, že se nám někde objevují náletové dřeviny, které mají schopnost uvést půdy do přijatelného stavu. Smrk má mělký kořenový systém a kyselý opad. Půdy pod smrkem jsou kyselé, zatímco v půdách pod listnatými dřevinami běží přirozený vývojový cyklus.

Zástupci Lesů ČR upozorňují i na to, že na vině jsou extrémní výkyvy počasí vlivem klimatické změny. Že za současný stav nemůže jen špatné hospodaření v lesích. Není to tak?
Fanta: To není pravda. V jiných zemích se už třicet let ví o tom, jak klimatická změna působí na lesy, a dělají se kvůli tomu různá opatření. Tady se klimatická změna nevzala na vědomí. První vědecký rozklad o vlivu klimatické změny na lesy jsem napsal v roce 1992. Tenkrát mi to odmítli publikovat, protože mi řekli, že při světové úrovni českého lesnictví si s tím jistě dovedeme poradit.

Dneska už se ale o klimatické změně mluví hojně a i zástupci Lesů ČR říkají, že dávno nevysazují jen smrkové monokultury…
Fanta: Dobře, ale klimatická změna se u nás stala aktuální po roce 2015. V Německu, ve Francii, v Nizozemsku, Dánsku se s touto problematikou pracuje už třicet let. Za tu dobu přijali různá opatření, aby lesy zachránili. Před námi teď stojí adaptace jako obrovský problém.

Odborníci předpokládají, že letos bude kůrovcová kalamita kvůli suchu horší než loni. Jaké jsou tedy vyhlídky?
Fanta: Dneska už víme, že podobné situace, jako se dostavily v Jeseníkách před třemi lety, se už dneska objevují na Českomoravské vysočině, v Novohradských horách, ve Slavkovském lese a jinde. Co nás čeká? Možná že když sucho nebude trvat tak dlouho, tak se to v těch místech nerozběhne tak jako v Jeseníkách, ale možná to bude ještě horší. Nevíme.

V Německu se s tím tedy dokážou popasovat líp? Jak konkrétně postupují, že se jim daří s kůrovcem úspěšněji bojovat?
Fanta: Mají výkon hospodaření ve vlastních rukách. A když se jim tady objeví napadený strom, zítra jde k zemi. Pošlou tam své kvalifikované zaměstnance a ti strom zlikvidují a odkorní. U nás se situace podceňuje.

Petřík: Jestli chcete vidět rozdíl mezi hospodařením Německa a České republiky, stačí se podívat na demarkační linii, která prochází hranicemi našeho státu. Třeba v případě řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava. Po několika letech od zásahů v první zóně jsou vidět úspěchy na bavorské straně, protože nezasáhli a nechali přírodní procesy proběhnout a následkem toho se mohly uchytit přípravné dřeviny, jako jeřáb, bříza, osika, a vytvořit mikroklima pro nový les. Teď vidíme rozdíly. I to krásně ilustruje rozdíl v přístupu.

Majitelé lesů ale přece nemohou nechat pokračovat kalamitu dál, musí napadené stromy vykácet, vytěžit a co nejdřív zlikvidovat…
Petřík: Musíme rozlišovat hospodářské a přírodní lesy. Na severní Moravě a ve Slezsku mluvíme hlavně o hospodářských lesích. Tam je smrk zastoupený ve většině umělými porosty. Tam je rychlá akce v podobě sanací porostů napadených kůrovcem potřeba. Musíme v první řadě zabránit šíření. Kůrovec je limitovaný tím, dokud bude k mání potrava. A té je tam dost. Šíří se dál, nehledě na ochranné zóny.

Teď je před branami CHKO Jeseníky a správa se teď musí rozhodnout, jak bude postupovat. Já bych viděl řešení v tom, že v případě hospodářských lesů bude sanovat prvotní kůrovcová oka, ale v případě nepůvodních lesů v chráněných porostech nechá procesy proběhnout. Čili bude následovat třeba scénář Národního parku Šumava. Protože tam ten smrk evidentně nepatří a tam chceme chránit přírodní procesy.

Fanta: Nejlacinější řešení je vždycky prevence. To se u nás naprosto zanedbalo, a tak musíme sahat hluboko do kapsy a ještě dlouho budeme.

Jak lze dostat do lesů peníze na jejich obnovu? Lesy přece získávají peníze díky těžbě stromů…
Fanta: Lesy si na sebe vždycky dovedly vydělat.

Petřík: Měli bychom se posunout do stavu, kdy jsme schopni dřevo kvalitně zpracovat. Nemůžeme být pořád vývozcem surového dřeva a prodávat tak naši krajinu do zahraničí. Odvážíme surovinu, která má úžasnou cenu, vytváří se tady desítky, stovky let. Navíc najímáme cizí pracovní sílu. To je ukázka výprodeje českých lesů. Za to jsou zodpovědní politici, vedení lesnického resortu.

Fanta: Ještě před třemi lety se pětapadesát procent smrkového dřeva, které se u nás vytěžilo, vyváželo do zahraničí, hlavně do Německa a do Rakouska. I u nás je veškerý dřevozpracující průmysl zařízený jen na smrk. Neumí využívat třeba bukové dřevo. Nikdo to nechce, říká se, že je dobré jen na spálení v kamnech. Ale dám příklad ze Skandinávie. Ještě před padesáti lety tam bříza, která roste v jehličnatých lesích, byla dřevinou, která se hodila jen do kamen. Pak se nad tím zamyslelo pár chytrých lidí a vyšlechtili břízu, aby nerostla nakřivo, ale jako rovný kmen. Dneska je finská bříza velice důležitou nábytkářskou surovinou, která se vyváží do celého světa. Proč se nad tím, jak využít jiné stromy než smrky, před padesáti lety nezamysleli čeští lesníci?

Zmiňovali jste, že si vlastníci lesů najímají pracovní sílu z ciziny. Při dnešních rostoucích platech ve firmách přece není tak snadné sehnat pracovníky v lesích…
Fanta: Řešení je program rozvoje venkova. Co jsme pro něj udělali? Dáme venkovu třeba padesát tisíc korun na to, aby si postavili přes potok lávku. Tím jsme tedy rozvinuli venkov… Ale neudělali jsme nic pro pracovní příležitosti. Lesy byly odjakživa zdrojem pracovních příležitostí. Ať už to byli dřevaři, povozníci, ženy, které chodily na jaře sázet sazenice… Co dneska? Tím, že jsme lesy pustili z ruky, mzdy v zemědělství spadly nebo zůstaly viset na úrovni jako před třiceti lety a dnes nechce do lesnictví nikdo jít. Platy jsou poloviční, tak lidé raději jezdí za prací padesát kilometrů autem do nejbližšího města, aby si vydělali. To je další rozměr toho, jaké má důsledky špatná koncepce lesnictví na rozvoj venkova. Venkov nerozvineme tím, že postavíme lávku.

Petřík: Je potřeba vrátit prestiž lesnické obci. To můžeme i podporou přes program rozvoje venkova, kdy lidem umožníme sdružit se do spolků a společně se zapojovat do lesních prací. Znamená to i lepší vzdělávání na různých úrovních lesnických škol.

My jako přírodovědci víme něco o přirozených procesech, ale lesníci nám zase mohou dát něco o hospodaření v lesích. Ze vzájemné debaty by mělo vzejít, jak k tomu přistoupit. Ale zatím jsme cítili akorát chladný postoj. Naše Platforma pro krajinu se snaží o překonání bariér. Jde o neformální sdružení členů různých akademických pracovišť, neziskových organizací i jednotlivců nebo soukromých organizací pod koordinací Botanického ústavu Akademie věd ČR. Je potřeba propojit ty, kteří se pohybují v krajině, mají odborné znalosti, s lidmi ze státní správy, kteří vytvářejí zákony. Doposud to bylo tak, že se spolu jednotlivé strany nebavily. A takovým způsobem se v krajině hospodařit nedá.

autor: Adéla Skoupá | 8. 5. 2018 13:24

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama